Firmy a podnikatele čekají od září významné změny

123
firmy_a_podnikatele
Foto: Pixabay.com

Firmy a podnikatele čeká od září hned několik změn. Po dlouhých letech kritiky došlo k přenastavení systému udělování investičních pobídek pro zahraniční i české firmy. Mění se i byrokracie při zaměstnávání cizinců.

A jako překvapující se ukázala slova ministra školství a tělovýchovy o [ne]povinné maturitě z matematiky… Investiční pobídky budou nově pouze pro ty firmy a podnikatele, jež prokazatelně investují peníze na vývoj a spolupracují s univerzitou nebo výzkumnou organizací. Nově nebudou dostávat investiční pobídky například call centra.

Vláda, poslanci i prezident tak vyhověli českým podnikům, které kritizovaly využívání investičních pobídek kvůli tomu, že nepřijatelně zasahují do férového podnikatelského prostředí. Požadovaly, aby stát investiční pobídky poskytoval jen ve výjimečných případech. To znamená jen pro investice s mimořádnou přidanou hodnotou.

„Podnikatelé si také dosud stěžovali, že čerpání investičních pobídek způsobuje problémy s přetahováním zaměstnanců a komplikuje vztahy s odběrateli i dodavateli,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory [HK ČR] Bořivoj Minář.

Podle něj velká část českých firem dokáže akceptovat pobídky s mimořádnou přidanou hodnotou. A to kvůli přilákání zahraničních podnikatelů a povzbuzení těch domácích přicházejících s určitým žádoucím produktem či výrobním procesem. Například v oblasti high-tech technologií, nikoli ale u běžných podnikatelských činností. Změny kvituje i Svaz průmyslu a dopravy [SP ČR].

Navržené nařízení vlády k systému investičních pobídek vítáme. Jsme rádi, že MPO akceptovalo náš návrh a umožnilo firmám spolupracovat nejen s veřejnými, ale i soukromými výzkumnými organizacemi,“ uvedla mluvčí SP ČR Eva Veličková.

Pobídky mají aktuálně formu slevy na dani z příjmů firem. Dále pak hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci. Či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku.

Firmy a podnikatele trápí složitost zaměstnávání cizinců

Novinky do podnikatelského sektoru jsou přichystány ale i u zaměstnávání cizinců. Místo v šesti by měla Česká republika od 1. září přijímat pracovní sílu ze zahraničí jen ve třech programech. Ty budou odstupňované podle úrovně kvalifikace uchazečů o práci. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [MPO ČR] bude vyřizovat žádosti zaměstnavatelů jen o vysoce kvalifikované zaměstnance nebo vědecké pracovníky, Hospodářská komora bude firmám pomáhat se všemi ostatními žádostmi o zaměstnance.

„V nově transformovaném vládou regulovaném Programu kvalifikovaný zaměstnanec bude Hospodářská komora přijímat žádosti firem o pracovníky z celkem osmi zemí – Ukrajiny, Černé Hory, Srbska, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska a Mongolska,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Pro každou zemi vláda stanoví zvláštní roční kvóty. Navýšení kvót si vyžádá náklady 100 milionů korun ročně. A podle propočtů Hospodářské komory se jen díky daním a odvodům 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně, tedy o 10 miliard korun ročně.

Nově roční kvóty pro firmy a podnikatele v Programu kvalifikovaný zaměstnanec:
  • Ukrajina – 40 000 osob
  • Černá Hora a Srbsko – 2 000 osob
  • Filipíny – 1 000 osob
  • Indie – 600 osob
  • Kazachstán – 300 osob
  • Moldavsko – 1 000 osob
  • Mongolsko – 1 000 osob

„Nadále platí, že i tento program nebude firmám umožňovat zaměstnávat nekvalifikované cizince, jako jsou třeba dělníci výkopových prací, uklízečky, doplňovači zboží, doručovatelé balíků nebo pomocné síly ve stavebnictví či v kuchyni,“ upřesnil Vladimír Dlouhý.

Hospodářská komora už dříve uvedla, že státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst loni tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech. A letos podle ní potenciální ztráty dosáhnou dalších přibližně 110 miliard korun.

Podle Vladimíra Dlouhého se i Česká republika musí připravit na to, že bude stejně jako jiné západní země, zřejmě trvale závislá na pracovní síle ze zahraničí. Může za to nízký zájem učňů o řemeslné obory, ale i demografický vývoj.

[Ne]povinná maturita z matematiky

Poslední novinka, která se významně dotýká podnikatelského prostředí v ČR, respektive trhu práce, jsou slova ministra školství Roberta Plagy. Ten uvedl, že chce zrušit povinnou maturitu z matematiky. Jako důvod uvedl, že žáci selhávají a nedokážou využít teorii v praxi. Jako povinnou vidí ministr matematiku při maturitě v horizontu osmi až deseti let. Volba tak má dále zůstat na studentech – cizí jazyk nebo matematika.

„Jsme zklamaní přístupem vlády, která zvažuje zrušení povinné maturity z matematiky. Čtyři roky se na odborné úrovni bavíme, proč je maturita z matematiky pro Česko důležitá a zároveň řešíme, že se musí proměnit obsah vzdělávání tohoto předmětu stejně jako závěrečná zkouška,“ komentuje změnu přístupu Vlády ČR viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

Dodává, že podniky v ČR začínají digitalizovat a zavádět nové technologie, znalost matematiky a logiky je proto klíčová, abychom udrželi krok s vývojem a mladí lidé našli snáze uplatnění. Matematika rozvíjí logické a invenční myšlení a schopnost dívat se na věci z různých úhlů pohledu.

Firmy a podnikatele dál trápí chaotický přístup

Původně měla povinná maturita z matematiky platit od jara 2021 pro gymnázia a lycea a od roku 2022 i pro zbytek oborů, s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Na jaře ale ministr školství předložil úpravu novely, ve které navrhl sjednocení termínu na jaro 2022.

„Považujeme za nepřijatelné, že chce vláda měnit podmínky středoškolákům v průběhu jejich studia. Studenti, kteří za týden nastupují na gymnáziích do třetích ročníků, s povinnou maturitou z matematiky počítají a od prvního ročníku se na ni připravují. To samé platí pro učitele, kteří mají připravené rozvrhy a učební plány,“ upozorňuje Milena Jabůrková.

Polsko jako příklad

Podle ní jde o nekoncepční přístup ke klíčové oblasti pro budoucnost českých dětí. Jako příklad dobré praxe přitom uvádí Polsko. To zavedlo povinnou maturitu z matematiky už v roce 2010.

„Tamní vláda k tomu udělala velkou mediální kampaň, aby svým obyvatelům vysvětlila, proč je znalost matematiky důležitá. Od té doby se výsledky žáků z matematiky výrazně zlepšily. Podobný přístup bychom očekávali i od naší vlády. V České republice zatím neproběhly žádné kampaně ani systémový projekt z Evropských fondů,“ uzavírá.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here