Uhelná komise, která je novým poradním orgánem Vlády ČR, jednala včera [26. 8.] vůbec poprvé v plném obsazení. Cílem komise je zhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a navrhnout postup útlumu jeho využití při výrobě elektřiny v ČR.

Uhelná komise má řešit nejen útlum těžby uhlí, ale i celkový energetický mix ČR. A to včetně dalšího využití obnovitelných zdrojů energie [OZE] či jaderné energetiky.

Komise na svém prvním jednání zvolila tajemníka a ustanovila tři pracovní skupiny. První se bude zabývat analýzou dat a časovým harmonogramem útlumu těžby a využití hnědého uhlí. Druhá se bude zabývat legislativními náležitostmi. Třetí se bude soustředit na sociální a ekonomické dopady v souvislosti s útlumem těžby a využití uhlí.

Devatenáctičlenná komise, jíž předsedá ministr životního prostředí Richard Brabec a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, se má scházet jednou do měsíce. Podle ministra Karla Havlíčka lze od komise očekávat první zásadní závěry do konce příštího roku.

Německo jako vzor

Podle slov ministra Richarda Brabce byla vzorem pro tuzemskou uhelnou komisi její německá obdoba. Německá uhelná komise přitom již letos v lednu doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí nejpozději v roce 2038. Další její stanovisko pak znělo, aby Německo do roku 2023 odstavilo minimálně 12 gigawattů instalovaného výkonu uhelných elektráren.

Podle dřívějšího vyjádření Richarda Brabce v případě České republiky nelze využívání energie z uhlí náhle ukončit, protože česká energetika je historicky založena právě na uhlí. Na druhou stranu je ale cílem současné vlády využití fosilních paliv v energetice snižovat.

„Je velice důležité, že Česká republika po vzoru Německa začíná se seriózní debatou o útlumu využití uhlí ve svém energetickém mixu. Je klíčové, že komise, která je apolitická, k tomu přistupuje transparentně, protože jinou představu o útlumu využití uhlí při výrobě energie mají ekologické organizace, jinou pak těžební společnosti, “ upřesnil ministr Richard Brabec pro FinTag.cz.

I proto je v devatenáctičlenné komisi zastoupeno široké spektrum odborníků. Včetně ekologických organizací, ale i těžařských společností, zaměstnavatelských svazů, odborů, akademiků, ale i představitelů krajů. Zejména pak těch, které se potýkají s největším emisním znečištěním. To je Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.

Ekonomické dopady

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka do problematiky útlumu využívání uhlí v energetice ovšem promlouvají nejenom environmentální, ale i sociální a ekonomické faktory.

„Je to úzce spjato s tím, jak se nám bude dařit aktivovat nové energetické zdroje. Jaké budou jejich ekonomické parametry. Důležité budou ceny emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky kvůli vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší nebo případné zavedení evropské uhlíkové daně,“ upřesnil.

Uvedl, že cílem České republiky by mělo být snížení využití uhlí v energetice minimálně o dvě třetiny. A to již kolem roku 2040.

„O kolik přesně to bude je věcí diskuze. Úzce s tím souvisí nástup obnovitelných zdrojů energie, u nichž bychom se měli již v roce 2030 dostat na 24 %. A tento podíl dále zvyšovat. Neméně důležité je i posílení jaderné energetiky. Během jedné generace bychom proto měli zvýšit využití jaderné energetiky v celkovém energetickém mixu na 40 až 50 %. V tomto ohledu pak bude velice záležet na navýšení kapacity Jaderné elektrárny Dukovany,“ uvedl pro FinTag.cz.

Zároveň dodal, že pokud by nedošlo k nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie a energie z jádra, bude třeba [při ústupu od uhlí, pozn. red.] vědět, kde a za jakých podmínek energii nakoupit.

„I to sledujeme,“ upřesnil s dovětkem, že rostoucí ceny emisních pohledávek přitom již nyní tlačí na ústup od využívání fosilních paliv v energetice.

Problém s konkurenceschopností

Před uspěchaným a nepromyšleným odstavením všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Nejhlasitěji pak Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] a Hospodářská komora ČR [HK ČR]. Jakkoli podporují jadernou energetiku i obnovitelné zdroje energie, obávají se, že rychlý a nepromyšlený ústup od využití uhlí by neúměrně zvýšil cenu energií.

Jejich členové přitom navíc i upozorňují na to, že již nyní se dostávají do konkurence s firmami, kterých se tlak na snižování emisí nikterak netýká. Ať už z hlediska cen energií, tak důrazu na snižování emisí. Jako první jmenují čínské firmy. Upozorňují i na přísné emisní normy, které musejí již nyní splňovat. To vše jim zvyšuje náklady a komplikuje konkurenceschopnost na světových trzích. Jako typický příklad pak evropské automobilky, které musejí od začátku příštího roku splňovat přísné ekonomické normy, jež jsou ale podle například zástupců Sdružení automobilového průmyslu [AutoSAP] nereálné.

Rozdílný přístup na úrovni států k využívání uhlí při výrobě energie a to nejenom ve světě, ale i v rámci Evropské unie, potvrdil pro Fintag.cz i ministr Richard Brabec.

„Jsou země, jako je například Rakousko, Belgie, samozřejmě Německo, které přistupují k plánu přestat využívat fosilní paliva velice zodpovědně. Jsou ale i země, jako je například Polsko, které patří vůbec k největším producentům uhlí, které tuto problematiku prozatím nijak aktivně neřeší,“ uvedl.

Konec doby uhelné?

První jednání uhelné komise provázela i demonstrace za co nejrychlejší zavedení takzvané uhlíková neutrality [stav, kdy je množství vyprodukovaných a zlikvidovaných emisí v rovnováze] aktivistů před Úřadem vlády ČR. Akci pořádala hnutí Extinction Rebellion ČR [Rebelie proti vyhynutí] a Fridays For Future [Pátky pro budoucnost]. Protestující naproti Strakově akademii vyvěsili plachtu s nápisem: „2025 – Konec doby uhelné“.

Nejvíc elektřiny v České republice se podle Energetického regulačního úřadu [ERÚ] loni vyrobilo právě v hnědouhelných elektrárnách. Šlo o 43 %. Následovaly elektrárny jaderné [zhruba třetina] a obnovitelné zdroje energie [11 %]. V roce 2018 se v ČR vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí [4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého]. ČR se tak v žebříčku nejvyšších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa. Podíl uhlí se ale snižuje. Státní energetická koncepce počítá s tím, že by se do roku 2040 mělo jednat o 10 až 16 procent.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here