Za rok a necelé dva měsíce má být spuštěna paušální daň pro živnostníky s obratem do milionu korun. Podle Ministerstva financí ČR [MF ČR] živnostníci změnu uvítají. Úřad ale už bohužel příliš často nedodává, že kdo z živnostníků se pro paušální daň rozhodne, přijde o všechny daňové výhody, které dosud měl.

V České republice je evidováno celkem 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných [OSVČ], které mají příjem pouze z podnikání. Z nich 422 tisíc má roční příjem nižší než jeden milion korun. A právě k nim míří institut paušální daně. Sami se přitom budou moci rozhodnout, zdali k paušální dani přistoupí, nebo nadále budou vést daňovou evidenci a podávat každý rok daňové přiznání. Včetně přehledů na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Paušání daň má samé plusy

Podle MF ČR institut paušální daně zjednoduší odvodové povinnosti a omezí administrativu. Podstatou navrhované úpravy je, že menší podnikatelé a živnostníci s ročním obratem do jednoho milionu korun budou měsíčně poukazovat místo tří plateb pouze jednu. V ní bude platba na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení i daň z příjmu. Tím, že živnostníci a podnikatelé nebudou muset podávat daňové přiznání, zároveň skončí i daňové kontroly těch, kteří se k odvodu paušální daně přihlásí.

„Snížení administrativní zátěže a právní jistota přinese živnostníkům nejen méně stresu, ale také více času na živnost,“ staví se na stranu živnostníků a podnikatelů ministryně financí Alena Schillerová.

Podle ní pak bude u paušální daně platba na veřejné zdravotní pojištění v minimální výši. Daň z příjmu bude 100 korun. Zvýší se pouze minimální sociálního zabezpečení o cca 15 procent. Celkový odvod by se tak měl podle ministryně pohybovat kolem 5 500 korun v závislosti na výši průměrné mzdy pro aktuální kalendářní rok.

Ano, jednu výhodu to má

Místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [AMSP ČR] Pavla Břečková nevylučuje, že zavedení institutu paušální daně zjednoduší živnostníkům život. Otázkou i podle ní ovšem je, jestli jim ho nezjednoduší až příliš.

„Každé usnadnění podnikání je pochopitelně vítáno. Jednotná paušální daň je jistě jedním z těchto nástrojů, ale už teď je jisté, že nebude vhodná a ani výhodná pro všechny živnostníky a podnikatele,“ říká pro Fintag.cz

Podle ní bude skutečně hlavní výhodou paušální daně jednotná platba na jeden účet. Chválí i úlevu v tom, že se živnostníci a podnikatelé, kteří se rozhodnout pro paušální daň, vyhnou kontrolám finančního úřadu.

„Živnostník si bude muset jen každoročně hlídat celkovou odvodovou částku paušální daně, protože ta se bude měnit v závislosti na minimální výši sociálního a zdravotního pojištění. A to se mění každý rok podle celostátní průměrné mzdy,“ vysvětluje.

Až 30 kontrol ročně

Problém ovšem je, že sloučením tří plateb do jedné administrativní povinnosti živnostníků a podnikatelů zdaleka nekončí. Finanční úřad totiž zdaleka není jediným úřadem, s nímž živnostník a podnikatel musí komunikovat. To znamená plnit požadavky dané zákonem nebo vyhláškami. Mezi ně patří například hygiena, bezpečnost práce, Živnostenský úřad, pravidelné statistické i jiné výkazy, kontroly ze strany České obchodní inspekce [ČOI], z Inspektorátu práce, ale i elektronická evidence tržeb [EET].

„Současná administrativa živnostníků je totiž o dost složitější a zatěžující. A do značné míry taková zůstane i po zavedení institutu paušální daně,“ vysvětluje Pavla Břečková.

Podle ní může dnes třeba i jen na malou maloobchodní provozovnu přijít až 30 kontrol ročně. Dodává, že v tomto směru by pomohla změna, kterou se snaží AMSP ČR prosadit v rámci Živnostenského balíčku pod názvem „5 kontrol a dost“.

„Změna by znamenala, že do centrální databáze kontrol bude v předstihu zadána úředníkem určitá kontrola podnikatele. Chce-li přijít k podnikateli na kontrolu své agendy jiný úřad, musí se též zaregistrovat. Po naplnění limitu pěti kontrol by již další kontroly musely počkat na další rok,“ vysvětluje s tím, že živnostníci a podnikatelé potřebují také čas na své podnikání. Nejenom na daňové a odvodové povinnosti, byrokracii a kontroly.

V tomto ohledu pak poukazuje i na to, jak živnostníkům a podnikatelů, ale i firmám, komplikují život neustálé změny v legislativě. A to i přesto, že se nyní například Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] snaží ustavit pouhá dvě data účinnosti nové legislativy v kalendářním roce.

Paušální daň má i mnoho minusů

Podle daňových poradců by si každý živnostník nebo podnikatel, kterému se líbí paušální daň, měl nejprve vše důkladně spočítat. To proto, aby ho zjednodušení odvodu daně nevyšlo dráž, než když by zůstal u starého způsobu. Důvod je, že nebude moci využívat žádné slevy a bonusy, jako je může využívat nyní.

Jde například o slevu na poplatníka, manželku, ale i takzvaný daňový bonus na dítě. Jen ten činí na první dítě 15 204 korun, na druhé 19 404 korun a na třetí dokonce 24 204 korun. Bonus přitom finanční správa zasílá do 30 dnů od posledního termínu povinnosti podat daňové přiznání na účet živnostníka nebo podnikatele. Živnostník či podnikatel se dvěma dětmi tak dostane daňový bonus na děti v celkové výši 34 608 korun. Zvolí-li si ovšem paušální daň, přijde o něj. A nejen to. Rozhodne-li se živnostník pro paušální daň, přijde i o možnost odečíst si z daňového základu zaplacené úroky z hypotečního úvěru nebo náklady na životní pojištění.

Podle daňových poradců z toho vyplývá jediné, že ze zavedení institutu paušální daně může nakonec při neuvážené volbě paušální daně mnohem více než daňový subjekt profitovat stát, respektive státní kasa.

Jsou tu ale i další ale

Ministryně Alena Schillerová pro zavedení paušální daně dále argumentuje, že živnostníci a podnikatelé ušetří mnoho času a peněz za vedení daňové evidence. Dále za vyplnění daňového přiznání i formulářů pro Okresní správu sociálního zabezpečení [OSSZ] a zdravotní pojišťovnu.

I zde je ale její argument diskutabilní. Živnostníci a podnikatelé dnes běžně využívají elektronické podávání formulářů. Ty je intuitivně navádí k vyplnění a zároveň i upozorňují na chyby. A mnoho živnostníků a podnikatelů si umí daňové přiznání sesadit samo.

„Jsem vyučený v oboru pokrývač. Faktury si eviduji elektronicky a zakládám současně i do šanonu a v únoru je sečtu. No a mám příjmy, ze kterých odečtu přijaté faktury a jiné daňové doklady. V dalších řádcích odečtu zaplacené úroky z hypotéky a část životní pojištění a mám základ daně,“ vysvětluje, jak funguje, například živnostník Josef J. ze Středočeského kraje.

Paušální daň? Ani náhodou

Na otázku, jak zvládá vyplňovat přehledy pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ odpovídá, že vše vyplňuje elektronicky.

„Dnes je to jednoduché. Do přehledu pro zdravotní pojišťovnu i pro správu sociálního zabezpečení zadám do online formuláře příjmy a výdaje a součet zaplacených záloh. Vše včetně nové výše zálohy systém dopočte,“ tvrdí.

Chválí si, že díky daňové evidenci si alespoň shrne svou roční práci i získá přehled o vykonané činnosti. O paušální dani neuvažuje.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here