„Oslovila jsem experty OECD jako nezávislou expertní autoritu, aby přijeli a zpracovali návrh důchodové reformy,“ řekla na úterním Setkání lídrů průmyslu a exportu místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Zároveň se i skepticky vyjádřila k možnému přínosu Komise pro spravedlivé důchody.
Experti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] by do Česka měli přijet v příštím roce.
„Důvod je, že za 30 let se tady s důchodovou reformou nic neudělalo. A máme tady mnoho komisí, včetně Komise pro spravedlivé důchody. Ale i tam jsou lidé velice zainteresováni, kříží se tam zájmy, takže jsem velice skeptická,” uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová.
Zároveň ale i dodala, že čeká s čím Komise přijde. Dále upozornila na to, že už za deset let začnou odcházet do důchodu silné ročníky takzvaných Husákových dětí. To znamená navýšení výdajů na penze. Stejně jako výdajů na zdravotní systém, jeho současné financování se ukazuje jako dlouhodobě neudržitelné.
Provedením důchodové reformy ministryně podmínila možné snížením odvodů na sociální pojištění, které patří v Česku k nejvyšším mezi unijními zeměmi.
Odvody na sociální pojištění
Odvody na sociální pojištění, jako nepřímou daní, kterou platí jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé, Česká republika aktuálně kryje téměř 80 procent všech výdajů sociálního zabezpečení. Což je nejvíce ze zemí EU. Tam je poměr většinou mezi 50 až 60 procenty.
Na otázku, zda vláda plánuje ulevit zaměstnancům a zaměstnavatelům snížením odvodů na sociální pojištění, odpověděla: „Bez penzijní reformy se nepohneme nikam. A nemůžeme si dovolit snížit sociální pojištění.“
Dodala, že experty OECD oslovila s tím, aby vypracovali návrh a analýzu našeho důchodového systému, a dali návrh na důchodovou reformu.
Návrh Komise pro spravedlivé důchody
Otázkou důchodové reformy se ale už zabývá Komise pro spravedlivé důchody. Ta přišla s návrhem na budoucí podobu důchodového systému v ČR. Navrhuje rozdělení průběžného důchodového pilíře [I. pilíř důchodového systému v ČR] na solidární a zásluhový.
- Takzvaný nultý pilíř by v takovém uspořádání plnil výhradně solidární úlohu. Všem seniorům s nárokem na důchod by poskytoval stejnou základní penzi. Výše základního důchodu by nebyla závislá na předchozích příjmech důchodce.
- Takzvaný první pilíř by tak v novém uspořádání plnil zásluhovou roli.
Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV], jež je autorem návrhů, argumentuje tím, že ve srovnání s ostatními státy EU dává ČR na důchody osmý nejnižší podíl k hrubému domácímu produktu [HDP]. Země jako Rakousko, Francie, Portugalsko a Itálie vydávají na důchody o šest procent více v poměru k HDP.
Dále zdůrazňuje i nutnost vícezdrojového financování systému. Český důchodový systém podle něj obsahuje mnoho výdajů, které by měly být kryty z obecných daní. Jedná se například o náhradní vyloučené doby.
Podle návrhu MPSV by zavedení těchto změn, tedy základního pevného důchodu, nemuselo vést ke zvýšení rozpočtových nákladů důchodového systému.
Návrh komise má však háčky
To, že by návrh MPSV nemusel vést ke zvýšeným výdajům, ale odmítají ekonomové z Úřadu Národní rozpočtové rady [NRR]. Tvrdí, že izolované zavedení minimálního důchodu by v dlouhém časovém horizontu narušilo stabilitu veřejných financí. A provedli i výpočet fiskálních dopadů rozdělení 1. pilíře důchodového systému na solidární a zásluhovou.
Dodatečné fiskální náklady zavedení minimálního důchodu ve výši 5 000 až 15 000 Kč
Zdroj: ÚNRR
Z grafu vyplývá, že výsledek například pro minimální důchod na úrovni 10 000 Kč měsíčně by dodatečné fiskální náklady na jeho zavedení dosáhly 3,6 miliardy korun ročně. Pokud by minimální důchod činil 12 000 korun měsíčně, šlo by už o 12,3 miliardy korun ročně.
Dodatečné fiskální náklady zavedení minimálního důchodu ve výši 5 000 až 15 000 Kč
| Výše minimálního důchodu [Kč] |
Dodatečné náklady na penze [mld. Kč] |
Penze očištěné o snížení sociálních dávek [mld. Kč] |
| 5 000 | 0,1 | 0,1 |
| 5 500 | 0,2 | 0,2 |
| 6 000 | 0,3 | 0,3 |
| 6 500 | 0,4 | 0,4 |
| 7 000 | 0,6 | 0,6 |
| 7 500 | 0,8 | 0,8 |
| 8 000 | 1,1 | 1,0 |
| 8 500 | 1,5 | 1,4 |
| 9 000 | 2,0 | 1,9 |
| 9 500 | 2,7 | 2,5 |
| 10 000 | 3,6 | 3,4 |
| 10 500 | 4,9 | 4,6 |
| 11 000 | 6,7 | 6,4 |
| 11 500 | 9,1 | 8,7 |
| 12 000 | 12,3 | 11,9 |
| 12 500 | 16,4 | 15,8 |
| 13 000 | 21,4 | 20,8 |
| 13 500 | 27,5 | 26,7 |
| 14 000 | 34,7 | 33,9 |
| 14 500 | 43,2 | 42,3 |
| 15 000 | 52,6 | 51,7 |
Zdroj: ÚNRR
„Pokud by měl být min. důchod zaveden, bylo by pro zachování stability veřejných financí nutné zavést také další opatření, jež by zajistila vyšší celkové příjmy důchodového systému, anebo snížila náklady v jiné části systému,“ uzavřel mluvčí NRR Janis Aliapulios
–RED–
