Česko nehodlá při vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie dělat kompromisy. Bude usilovat o zvýšení příspěvků pro méně vyspělé země proti současnému návrhu. Alespoň to prohlásil český premiér Andrej Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
S ním český premiér probíral českou pozici před mimořádným rozpočtovým summitem plánovaným na 20. února. Vrcholné jednání podle Babiše vzhledem k dosavadní neústupnosti jednotlivých zemí zřejmě dohodu nepřinese.
„Těch střetů je tam strašně moc. Čistí plátci chtějí platit méně, chtějí zachovat rabaty a nechtějí kohezi,” prohlásil Andrej Babiš.
Premiér Babiš Michelovi zopakoval, že Česko chce podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti v rozpočtu na roky 2021 až 2027 zachovat současný objem peněz na kohezi. Tedy podporu méně rozvinutých evropských zemí a regionů. V této souvislosti premiér již dříve řekl, že Evropskou unii netvoří jen francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová.
„My máme ten největší potenciál, protože naši lidé jsou pracovití. Nejsme ve Francii, kde mají zkrácený týden,” uvedl Andrej Babiš.
Dodejme dále, že Česko u Soudního dvora EU zažaluje Evropskou komisi kvůli pozastavení dotačních plateb pro Agrofert Holding. Žalobu v pondělí schválila vláda na návrh ministra zemědělství Miroslava Tomana [za ČSSD]. Ačkoli Evropská komise později proplacení peněz schválila, podle resortu jde o princip.
Co se plánuje
Současný návrh programovacího období počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubyde ve fondech kohezní politiky téměř 40 miliard eur [skoro bilion korun]. Podle Babiše je nynější návrh nepřijatelný. To proto, že Česko v něm na rozdíl od některých vyspělejších zemí tratí v příspěvcích z unijních fondů.
Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu. Ty by rády i s odvoláním na britský odchod z unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu i peněz na kohezi.
„Ty propočty se nám nelíbí. Motivují země, které mají vysokou nezaměstnanost a nízký růst HDP. Tyto země mají dostat stejně, kolik měly. A naopak my, kteří máme nejnižší nezaměstnanost a slušný růst HDP, tak nám se to krátí,” řekl Andrej Babiš novinářům po jednání s Michelem.
Andrej Babiš radí, jak na to
Belgickému expremiérovi představil svůj pohled na to, kde by se v návrhu rozpočtu daly najít peníze na posílení kohezní kapitoly. Podle českého premiéra by se měly například zrušit slevy z odvodů. Ty si kdysi vyjednala Británie a těží z nich další vyspělé západoevropské země. Ušetřit by se dalo podle Babiše i na výdajích na evropskou obranu či provoz unijních úřadů.
Michel se tento týden sešel již s více než desítkou premiérů včetně předsedů vlád Maďarska či Slovenska Viktora Orbána a Petera Pellegriniho. I ti kritizují současnou podobu programovacího období na příští roky.
Šéf Evropské rady ale jednal i s premiéry Nizozemska, Dánska či Švédska, kteří by naproti tomu rádi výdaje ještě omezili. Aby celkový objem rozpočtu nepřekročil jedno procento hrubého národního důchodu [HND] EU. Méně vyspělé země by naproti tomu chtěly, aby byl přinejmenším na úrovni současného návrhu finského předsednictví. Tedy 1,08 procenta HND.
„Já osobně neočekávám, že dojde k nějaké dohodě, protože ty rozdíly jsou obrovské,” dal najevo skepsi před mimořádným summitem, od něhož si Michel slibuje přinejmenším sblížení názorů na celkový objem rozpočtu.
Babiš dnes před schůzkou s Michelem krátce o rozpočtu jednal i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta prosazuje přerozdělení části peněz z tradičních kapitol na nové priority. Jako je například boj s klimatickými změnami či digitalizace.
„Pro nás je to hlavně o kohezi a investicích,” nastínil za Česko rozdílný postoj Andrej Babiš.
Zároveň ale i dodal, že je opravdu rád, že nová Komise naslouchá všem členským státům.
„Společně snad najdeme nějaké přijatelné řešení. O původním návrhu, se kterým však zásadně nesouhlasím, s námi totiž dopředu nikdo nemluvil,” doplnil.
Česko [stále ještě] jako čistý příjemce
Česko loni obdržela z unijního rozpočtu 119,9 miliardy korun a odvedla do něj 51,4 miliardy korun. Česko tak loni získalo z rozpočtu Evropské unie o 68,5 miliardy korun více, než do něj odvedlo. Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 83,1 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 32,6 miliardy Kč, z toho přímé platby 22,5 miliardy korun.
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2019 zaplatila do rozpočtu EU 616,8 miliardy korun a získala z něj asi 1,43 bilionu Kč. Celkem tak Česko dosud získalo z EU o 809,2 miliardy Kč více, než do něj odvedlo.
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2018 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.
V roce 2018 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 13,4 miliardy eur [zhruba 338 miliard Kč] více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 12,3 miliardy eur víc [zhruba 310 miliard korun), než do něj odvedlo.
Obecně platí, že čím je země vyspělejší, tím více platí do unijního rozpočtu. Očekává se proto, že v budoucích letech bude do unijního rozpočtu více přispívat [než dostávat] i Česká republika. Například již dnes nejsou je například hlavní město Praha vyřazeno z některých druhů unijních podpor. To proto, že je „bohatá“, respektive nad unijním průměrem, co se týče jejích příjmů.
–ČTK/DNA–
