České veřejné finance jsou při stávajícím nastavení daňových a výdajových politik dlouhodobě neudržitelné. Veřejné finance i nadále zůstávají v dlouhodobé nerovnováze. Situace se navíc jenom zhoršuje. Vyplývá to z aktuální Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtové rady [NRR].

Aktualizovaná projekce ukazuje, že k prolomení takzvané dluhové brzdy může dojít již v roce 2043. Tedy o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v projekci z roku 2019. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na hrubém domácím produktu [HDP] by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 202 procent HDP. Pokud by však úroková sazba reagovala na překročení dluhové brzdy, pak až 298 procent.

Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady pandemie covid-19. Ta podle NRR mimo jiné poukázala na nedostatečnou schopnost českých veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru. Dosavadní fiskální politika byla značně procyklická. Navzdory příznivému vývoji si vláda expanzí v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech.

NRR dále upozorňuje, že projekce dluhu nezahrnuje dopady novely Zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ta byla schválena letos v reakci na dopady krize covid-19. Novela přináší rozvolnění jednoho ze dvou základních fiskálních pravidel pro následujících sedm let.

NRR odmítá vládní změny v pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Propočty ukazují, že plné vyčerpání výdajových rámců dle novely Zákona by posunulo celkovou dluhovou trajektorii ve střednědobém horizontu o dalších cca deset procentních bodů výše. Což by znovu znamenalo zkrácení času do nárazu na dluhovou brzdu.

Co je dluhová brzda

V České republice platí od února 2017 zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, jehož přijetím byla do právního řádu ČR transponována podstatná část evropské směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Zákon v sobě obsahuje hned několik fiskálních pravidel, neboť je vyžadováno pokrytí celého sektoru vládních institucí.

Pro státní rozpočet a rozpočty státních fondů platí pravidlo strukturální bilance, které určuje státnímu rozpočtu a státním fondům maximální možné výdaje, tzv. výdajové rámce, kompatibilní se střednědobým rozpočtovým cílem. Střednědobý rozpočtový cíl je vyjádřen jako saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a jiných přechodných opatření a pomáhá zajistit jak dostatečný prostor pro působení automatických stabilizátorů, tak udržitelné veřejné finance.

Zmíněný zákon obsahuje rovněž pravidlo, které v našich podmínkách nazýváme „dluhová brzda“. Ta reaguje na případ, kdy by i přes pravidlo strukturální bilance dluh vzrostl nad úroveň 55 procent HDP se zohledněním rezervy z financování státního dluhu. Pak zákon vyžaduje schválení vyrovnaných, respektive dlouhodobě udržitelných rozpočtů všech institucí v sektoru vládních institucí. ČR má dluhovou brzdu ve svém právním systému, přičemž při tvorbě zákona vycházela i ze švýcarské úpravy.

Není tu jen krize covid-19, ale i penzijní systém

I když má z dlouhodobého hlediska význam odhlédnout od hospodářského cyklu a dočasných efektů, dopad pandemie na ekonomiku je natolik výrazný, že bylo nezbytné jej do celkové projekce dluhu veřejných institucí zahrnout. To ale není jediný důvod, proč je projekce dluhu značně vyšší než loni. Mimo jiné se projevuje i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu od začátku roku 2020. To ovlivňuje výdaje důchodového systému na několik let dopředu.

„Právě důchodový systém a jeho budoucí zvyšující se nerovnováha v souvislosti se stárnutím populace je hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí,“ konstatuje zpráva NRR.

MPSV nenaplnilo věcný záměr zákona, říká Eva Zamrazilová

NRR dodává, že pod tíhou nejistoty, která je vzhledem k 50letému horizontu projekce spojená s jejím základním scénářem, spočítala několik alternativních scénářů. Podle ní ani zahrnutí případných mimořádně pozitivních dopadů digitalizace a robotizace, ani příznivější demografický vývoj problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí neřeší. Dokonce i v nepříliš realistické variantě. Ta počítá s vysokou plodností na úrovni 70. let 20. století. I v jejím případě zůstávají deficity důchodového systému značně vysoké. Problém i přes určité zlepšení přetrvává i v případě navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití.

Systém veřejných financí je v dlouhodobé nerovnováze

„Nárůst projektovaného dluhu ve sledovaném období naznačuje, že systém je v dlouhodobé nerovnováze. Nerovnováze, jež se za poslední rok navíc ještě prohloubila. K jejímu narovnání bude potřeba výraznějších než jen kosmetických úprav,“ konstatuje NRR.

Projekce dluhové trajektorie v aktuální zprávě NRR dále jasně ukazuje, že bez zásadních změn, provedených, pokud možno co nejdříve, ponesou zátěž budoucích změn především generace narozené po roce 1980. Podle NRR čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější.

„To s sebou může nést nepříznivé makroekonomické důsledky. Například v případě zvyšování daňové zátěže může dojít ke zpomalení hospodářského výkonu pod výhled současné makroekonomické projekce. Případné snižování náhradového poměru by pak přineslo nejen sociální problémy, ale i snížení spotřeby značné části populace s rovněž negativními dopady na hospodářský růst,“ uzavírá NRR.

 –DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here