Dluh vládních institucí meziročně vzrostl o více než 10 %

199
dluh
Foto: Pixabay.com

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí roku 2021 schodku 136,3 miliardy korun. Dluh vládních institucí tak meziročně vzrostl na 44,1 procenta HDP. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí za letošní první čtvrtletí [136,3 mld. Kč] dosáhlo 9,9 procenta výkonu české ekonomiky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 32,4 procenta na 44,1 procenta HDP. Klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,7 p. b. Jde o jeden z nejrychleji rostoucích deficitů v Evropské unii.

„Deficit a dluh je i nadále ovlivněn zvýšenými výdaji souvisejícími s nepříznivým vývojem epidemické situace. Hodnota dluhu narostla nejen emisí cenných papírů, ale nově i růstem objemu přijatých úvěrů,“ říká ředitelka odboru vládních a finančních účtů Českého statistického úřadu Helena Houžvičková.

Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,1 procenta HDP, zatímco výdaje 49,9 procenta HDP. V prvním čtvrtletí roku 2021 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 81 miliard korun. Na tomto výsledku se podepsalo zejména hospodaření ústředních vládních institucí. Saldo jejich hospodaření se zhoršilo o 88,9 miliardy korun, když skončilo v deficitu ve výši 154 miliard korun.

ČSÚ: Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2019 až 2021
Období 1.Q 2019 2.Q 2019 3.Q 2019 4.Q 2019 1.Q 2020 2.Q 2020 3.Q 2020 4.Q 2020 1.Q 2021
mld. Kč -1,7 27,3 16,4 -24,1 -55,3 -102,1 -49,0 -141,6 -136,3
% HDP -0,1 1,9 1,1 -1,6 -4,0 -7,6 -3,4 -9,3 -9,9

[Pozn.: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.]

Místní vládní instituce naopak hospodařily s přebytkem 13,6 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 2,1 miliardy korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 5,7 miliardy korun a skončilo přebytkem 4,1 miliardy korun.

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Příjmy a výdaje sektoru vládních institucí

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 0,8 procenta. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků na 239,4 miliardy korun [+8,5 %]. Dále pak nárůst běžných transferů na 14,4 miliardy korun [+12,4 %].

Naopak nejvíce klesly příjmy z daně z příjmů [-8,4 % na 99,8 mld. Kč], daně z výroby a dovozu [-2,4 % na 143,0 mld. Kč]. Kapitálové transfery klesly na 6,8 miliardy korun [-28,0 %] a příjmy z důchodů z vlastnictví [-35,4 % na 2,8 mld. Kč].

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 14,1 procenta. Nejvíce rostly výdaje na sociální dávky [+11,8 % na 268,7 mld. Kč]. Dále stouply dotace [+80,2 % na 62,0 mld. Kč] a kapitálové transfery [+493,6 % na 22,3 mld. Kč]. Na výdajích se podílely i náhrady zaměstnancům [+5,2 % na 154,6 mld. Kč] a ostatní transfery [+16,1 % na 40,1 mld. Kč].

Dluh vládních institucí vzrostl za rok o více než 10 %

Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 630,3 miliardy korun na 2 519,1 miliardy. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 6,3 p. b. Nominální dluh stoupl mezičtvrtletně o 366,1 miliardy korun.

V prvním čtvrtletí 2021 byl nárůst dluhu [366,1 mld. Kč] výrazně vyšší než deficit hospodaření [136,3 mld. Kč].

„Vládní instituce si vypůjčily o 229,8 mld. korun více, než byla jejich potřeba financování. To se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů,“ uvedl ČSÚ.

Dluh sektoru vládních institucí v mld. Kč a vůči HDP v % [červeně]

[Zdroj: ČSÚ]

I přesto z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán nejen u emitovaných cenných papírů [+497,3 mld. Kč], ale i objemu přijatých úvěrů [+ 134,6 mld. Kč]. Objem vkladů klesl o 1,7 miliardy korun.

Podíl emitovaných cenných papírů klesl meziročně o 2,9 p. b. na 87,7 %. Remitované cenné papíry však i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu. Hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů stoupla též mezičtvrtletně.

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 128,9 mld. Kč, který odpovídal 8,8 procenta HDP. Mezičtvrtletně se zhoršilo saldo hospodaření o 9,8 miliardy korun.

Na závěr uveďme, že Ministerstvo financí ČR [MF ČR] bude letos potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy korun. To je o 12,3 miliardy Kč více, než úřad původně plánoval v dubnové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here