Unie se pře o to, co, kdy a kde má růst na evropských polích

1
4001
Unie
Foto: Pixabay.com

Evropská unie chce podmínit čerpání evropských zemědělských dotací povinnou rotací plodin na polích. Proti je Francie, Belgie i další země. Ty tvrdí, že zemědělci mají dost rozumu na to, aby věděli, jak mají hospodařit.

Evropští zákonodárci schválili na podporu Společné zemědělské politiky [SZP] na léta 2023 – 2027 rozpočet ve výši 270 miliard eur [cca 6,9 bil. Kč], což představuje jednu třetinu rozpočtu celé EU. Přesto bylo toto schéma environmentalisty napadeno jako málo ambiciózní. Argumentují přitom tím, že plány nevytvářejí dostatečné pobídky „zeleného“ zemědělství k záchraně globálního klimatu.

Jedním z problémů je i úvaha o povinné rotaci plodin na polích – tedy praxe měnit druhy plodin, které se pěstují na stejném poli. Zemědělci využívali této metody tisíce let, což jim pomáhalo udržovat úrodnost půdy. Jde o zkušenost, o které se mluví již ve Starém zákoně jako o boží instrukci, jak hospodařit na půdě.

Zemědělský trh v EU neexistuje, říká Zdeněk Jandejsek

„Je to velmi stará zkušenost, ale za posledních 40, 50 let se na ni poněkud pozapomnělo. A tak nyní užitečnost rotace plodin opět objevujeme,“ říká agronom z výzkumného centra Centre de Coopération international en Recherche [CIRAD] a spoluautor vědecké studie o praktikách zeleného zemědělství Damien Beillouin.

Pravda je, že povinné střídání plodin se v Evropě datuje už dávno před vznikem EU. Trojpolné hospodaření bylo oficiálně zavedeno ve středověku výnosem Karla Velikého [747 – 814]. Sloužilo ke zvýšení produkce potravin, narušilo cyklický výskyt moru a ukončilo vyčerpávání půdy opakovaným pěstováním stejné plodiny.

Unie se dle EK má vrátit ke kořenům, Francie je proti

A k původním kořenům se chce vrátit i Evropská komise [EK]. Ta mimo jiné požaduje, aby zemědělské dotace dostávaly farmy s rozlohou nad 30 hektarů, ale jen za podmínky, že pěstují tři rozdílné plodiny. Což je mimochodem jedno z pravidel EU, které strašilo britské farmáře před brexitem. Jak se ale ukázalo, s nařízením mají problém i další země. Přičemž k jeho největším odmítačům patří Francie.

„Je to zcela nepřijatelné,“ prohlásil francouzský poslanec Pascal Canfin.

Zároveň nabídl řešení. Místo rotace plodin by podle něj úplně postačila diverzifikace plodin na jednom poli. S tím ale nesouhlasí zástupci EK. Podle ní rozložení plodin nemá takový přínos jako pravidelná rotace plodin. I přesto je ale ochotna k ústupkům. Souhlasí s návrhem Evropského parlamentu [EP] na zavedení výjimek z rotace plodin. Ty ale Francii a dalším zemím nestačí.

A jaký je výsledek společných jednání? V diskuzích o rotaci plodin je nyní pauza a poslanci Evropského parlamentu očekávají, že vlády předloží své strategické plány rozvoje v souladu se Zelenou dohodou.

Důvody nejen francouzského odporu

Jednání o povinné rotaci tak zůstávají na mrtvém bodě. Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie navíc stanul v čele koalice 17 zemí, které odporují plánu EK a EP na zavedení povinnosti střídání plodin. Aby ale vyhověli zástupci těchto zemí snahám o ekologické zemědělství unie, přišli s vlastním protinávrhem. Tím je již zmíněna „diverzifikace“ alternativních plodin na stejných polích.

„Domníváme se, že diverzifikace plodin může přinést stejný ekologický dopad jako střídání plodin,“ uvedl představitel francouzské vlády na červencovém jednání před podepsáním dohody o Společné zemědělské politice.

Dlouhodobě upozorňuje na to, že povinná rotace plodin Francii nevyhovuje hlavně kvůli jejím pěstitelům kukuřice na rozlehlých polích v jihozápadním regionu země. A dále ani farmářům hospodařících na širokém obilnému pásu, který obklopuje oblast kolem Paříže.

Polsko se brání zkrácení evropských zemědělských dotací

Hlavní argument francouzské vlády je, že farmáři nejsou hloupí a většina z nich již plodiny běžně střídá, je-li to v jejich zájmu. A podporu má vláda také u francouzských zemědělců.

„Pokud budeme mít povinnou rotaci plodin, dáváme v sázku environmentální přínosy. […] Pokud budeme pěstovat plodiny, které nejsou adaptované na naše podmínky, bude to proti naším zájmům,“ uvedla například představitelka silné francouzské farmářské lobby FNSEA Christian Lambertová.

„Povinná rotace plodin je kontraproduktivní,“ dodala.

Francie rovněž upozorňuje, že zavedení povinné rotace by stálo miliony euro. A jen velmi obtížně by se dalo kontrolovat, zda každý farmář na svých pozemcích pokyn skutečně dodržuje.

Německo trvá na konání zeleného „dobra“

Výsledkem kritických hlasů znějících z Francie, ale i Belgie na adresu povinné rotace je konečná dohoda o této věci ve Společné zemědělské politice. Ta schvaluje povinnou rotaci plodin, ale farmám s rozlohou do 10 hektarů dává na výběr mez rotací a diverzifikací. Přičemž naprostá většina unijních farem má právě tuto výměru polností.

„Výbor EK se zachoval moudře,“ uvedl hlavní vyjednavač dohody o Společné zemědělské politice Peter Jahr.

Evropská politika posílila české zemědělství, tvrdí Špidla

Ne všichni ale s rozhodnutím souhlasí. Například německá členka EP Maria Noichlová v reakci na dohodu řekla, že její straničtí kolegové budou hlasovat proti takové dohodě. Dle jejích slov je povolení diverzifikace políčkem do tváře ekologického zemědělství, Zelené dohody, a v zásadě zachování současného status quo.

„Všichni mí straničtí kolegové budou hlasovat proti,“ potvrdila.

A na pomoc jí rychle přispěchali i zemědělští odborníci z Německa.

„Udělování výjimek z rotace plodin nedává smysl. Z ekologického hlediska není důvodu, proč by farmáři s deseti hektary měli mít výjimku z užitečné praxe, která je jejich pojistkou pro zachování kvality půdy,“ uvedl jeden z největších kritiků unijní zemědělské politiky Guy Pe´er z Německého centra pro výzkum zachování biodiverzity.

Upřesnil, že praktikování rotace a rozložení plodin není to samé, byť oba postupy mají své benefity. Diverzifikace plodin je podle něj dobrá pro biodiverzitu a je nutná k zastavení nebezpečné intenzifikace evropského zemědělství. Oproti tomu střídání plodin je podle něj podstatné pro zachování zdravé půdy.

„Ale není žádný vědecký důvod míchat rotaci plodin a diverzifikaci plodin. Je to tisíciletá zkušenost, která potvrzuje výhodnost rotace plodin pro kvalitu půdy,“ vyhranil se proti dohodě německý vědec.

Unie pokračuje v jednání

Evropská unie prostřednictvím EK nyní argumentuje, že konečný kompromis ve věci rotace a diverzifikace se ještě dolaďuje. To na základě klauzule, která unijním zemím povoluje bránit se proti vytváření velkých lánů monokultur. Na druhou stranu ale uvedla, že by ráda setrvala na svém stanovisku.

„Debata o rotaci plodin se už vyčerpala. A upřímně, my bychom preferovali mít rotaci plodin jenom jako normu, bez možnosti ji zrušit,“ uvedli zástupci EK.

Po průmyslu a stavebnictví akcelerovaly ceny už i v zemědělství

A přidala se i část evropských poslanců: „Dohoda není dokonalá, ale je jasným krokem správným směrem.“

K věci se tak opět vyjadřují francouzští zemědělci. Céline Durocová, šéfka francouzské kukuřičné lobby [AGMP], sdělila, že zavedení povinného střídání plodin neodpovídá realitě moderního zemědělství.

„Pravda je, že tak tomu na mnoha farmách být nemůže z mnoha důvodů, technických i ekonomických. Farmáři hospodařící před 3000 lety neměli stejné technologie a neměli ani odpovědnost nakrmit planetu. Nemyslím si, že se vrátíme zpět,“ řekla.

Michal Achremenko

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here