Ruská ekonomika ve II. čtvrtletí podle tamějšího statistického úřadu meziročně klesla o 4 %. Pokles hrubého domácího produktu [HDP] nebyl tak vysoký, jak se očekávalo. Rusko na Ukrajině navíc již ovládlo území se strategickými surovinami.
Analytici v průměru předpovídali propad ruského HDP o sedm procent. Zvlášť, když ten v prvním čtvrtletí rostl o 3,5 procenta. Ruská centrální banka ještě v dubnu očekávala pokles o osm až deset procent. Minulý měsíc svoji předpověď ale zrevidovala. Nyní čeká snížení HDP o čtyři až šest procent. Podle listu The Washington Post Rusku do karet nyní hraje i to, že na Ukrajině ovládlo území se strategickými surovinami.
„Rusko na Ukrajině již kontroluje 41 uhelných polí, 27 nalezišť zemního plynu, 14 nalezišť propanu, devět ropných polí, šest nalezišť železné rudy, dvě naleziště titanové rudy, jedno naleziště lithia a jedno uranové naleziště,“ shrnuje ve svém článku In the Ukraine war, a battle for the nation’s mineral and energy wealth.
Podle listu Ukrajina v konfliktu s Ruskem přišla už o více než 60 procent svých uhelných ložisek, 20 procent nalezišť zemního plynu a 11 procent ložisek ropy. List se odvolává na analýzu kanadské organizace SecDev, která se zabývá vyhodnocováním rizik.
„Podle nejhoršího scénáře Ukrajina kvůli ztrátě území přijde o své komodity a stane se zemí, která neudrží své průmyslové hospodářství. A toto si Rusko přeje – oslabit nás,” uvedl pro list generální ředitel kyjevské poradenské společnosti GMK Stanislav Zinčenko.
O část surovinových nalezišť Ukrajina přitom přišla už po ruské anexi poloostrova Krym a po začátku války na Donbasu na východě země v roce 2014. Rusko z dobytých území prozatím ale nemá žádný ekonomický profit, s výjimkou prodeje ukradených zemědělských komodit. A jeho ekonomika klesá a náklady na válku rostou.
Ukrajina nemá jenom pšenici
I když Ukrajina je známá především pro své zemědělství, disponuje také nalezišti 117 ze 120 nejpoužívanějších nerostů a kovů a významnými zdroji fosilních paliv. Na Ukrajině se nacházejí jedny z největších zásob titanu a železné rudy na světě, zatím netknutá ložiska lithia a rozsáhlá ložiska uhlí. Celková hodnota jejích surovin se pohybuje v řádech desítek bilionů dolarů.
Větší část uhelných ložisek, která po desetiletí udržovala v chodu ukrajinský ocelářský průmysl, se nachází na východě země. Tam Rusko nyní zabírá významná území. Kontrolu již získalo také nad zdroji energií a nerostů. Ty nacházejí široké využití – od leteckého průmyslu až po výrobu chytrých telefonů.
Podruhé ti hajzlové snad už nepřijdou, doufá ukrajinský farmář
Vedle částí Doněcké a Luhanské oblasti, které společně tvoří na východě Ukrajiny průmyslový region známý jako Donbas, ruská vojska od února ovládla i části Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Získala tím kontrolu nad pásmem území na východě a jihu země.
Otázka je, zda Rusko dokáže zabraná území vytěžit
Podle vojenských analytiků ovládnutí území se strategickými surovinami je jedna věc, jejich vytěžení ale druhá. Zdeněk Petráš z Oddělení vojenskostrategických studií Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně za klasický případ označil východní část Ukrajiny.
„I když Rusko uspěje, a ovládne východní část Ukrajiny, nemusí to znamenat, že ho bude mít plně pod kontrolou. Na daném území totiž docela jistě vznikne hnutí odporu proti okupantům. Konflikt dostane podobu asymetrické války,“ uvedl v podcastu FinTag.cz.
V něm také již zkraje května zdůraznil, že válka na Ukrajině se změnila ve válku opotřebovací. Dodal, že ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin zjistí, že není v jeho silách plná vojenská kontrola východní části Ukrajiny, ale náklady na udržení území porostou, vítězství je na straně Ukrajiny. To proto, že Rusko nezíská z dobytého území ekonomický profit.
„Naprosto logicky – Putin a jeho administrativa nebude mít důvod dál působit v této oblasti, když z toho nebude mít žádný ekonomický, posléze politický profit. A toto území jí bude prakticky k ničemu,“ uvedl.
–ČTK/DNA–
Jaké hnutí odporu, když je většina lidí v této oblasti ruská a již delší dobu nemá zájem o Ukrajinskou vládu. Bohužel k tomu přispívá i zacházení s ruským etnikem že strany Zelenského a jeho úřadů
Naprostý souhlas. Ta nenávist k Rusku už je ubohá..
Jak tady čtu, je hodně rusáků i v Česku, a ani není jejich primárním jazykem ruština 😉
Až na to že ruská není. To že má primární jazyk ruštinu neznamená že je to rus. Zelensky má taky rodný jazyk ruštinu a určitě o něm nikdo nebude tvrdit že to je Rus. Po roce 2014 se na východě sympatie k Rusku velice změnily.
Z těch lží a chytrolínů je mi špatně.Co čech to odborník na vše.
Na mapě to vypadá ovšem jinak..