Nabíjení na cestách? Logistická noční můra, říkají řidiči v USA

3844
nabijeni
Foto: Pixabay.com

Populární americký youtuber Steve Hammes koupil na leasing 17leté dceři Maddie automobil Hyundai Kona Electric. Líbilo se mu, že je levný, praktický a Maddie ušetří za benzin. Teď spolu s Maddie ale řeší hlavně nabíjení tohoto skvělého vozu.

Steve Hammes žije se svou rodinou ve městě Albany, zhruba 240 kilometrů severozápadně od New Yorku. Což se ukázalo jako místo, které elektromobilům [EA] příliš nepřeje.

„Musíme velice pečlivě plánovat, jak se Maddie bez problémů kvůli dobití auta dostane z Albany do Gettysburgu, kde je její kolej. Trasa je dlouhá 528 kilometrů,“ říká Hammes.

Strasti amerických řidičů elektroaut popisuje v článku „Electric vehicle drivers get candid about charging: Logistical nightmare“ americký server abcNews. A znovu dává slovo populárnímu youtuberovi.

„Jsem z toho trochu nervózní. Potřebujeme rychlou dobíječku, která baterii nabije za 30 až 40 minut. Nemělo by smysl čekat čtyři hodiny, než se baterie nabije. A neexistuje žádný software, který by řidičům EA pomohl cestu naplánovat,“ krčí rameny Steve Hammes.

Naopak Jared Rosenholtz z Floridy, editor časopisu CarBuzz, je v záležitosti chytrých aplikací o mnoho dál. V telefonu jich má už nejméně osm, například ECgo, Electricify America, ChargePoint a Shell Recharge. Využívá je, aby mohl dobíjet elektroautomobily, o kterých referuje.

„Problém je, že jejich využívání je i dost drahé,“ říká.

Tesla a ti ostatní

Administrativa Joe Bidena oznámila, že Tesla otevře svoji síť rychlonabíječek i pro majitele elektroaut jiných značek koncem roku 2024. Tento plán zahrnuje 3 500 rychlonabíjecích a 4 000 pomalejších stanic. Americký server ale poukazuje na to, že je to příliš pozdě a příliš málo. Majitelé jiných značek EA chtějí více takových stanic, a hlavně spolehlivé nabíječky. A také podle serveru žádají, aby jim automobilka aktuálně opět nejbohatšího muže planety Elona Muska zpřístupnila i svoji „dobíjecí aplikaci“.

John Voelcker, odborník na EA a bývalý editor časopisu Green Car Reports, tvrdí, že Tesla své další nabíjecí stanice pro majitele elektroaut jiných značek neotevře. Podle jeho názoru i současné zpřístupnění části sítě Tesla dělá hlavně proto, aby se dozvěděla více o své konkurenci a preferencích řidičů.

„To je, jak nabíjejí, kam jezdí a jakou značku automobilu mají. Tesla nechce, aby její spolehlivou a integrovanou nabíjecí síť obsazovali řidiči, jejichž automobily se nenabíjí stejně rychle jako Tesly,“ tvrdí.

Upozorňuje, že americká elektrická realita se rozchází s proklamacemi politiků. Říká, že prezident Biden dal bezemisním automobilům zelenou svým infrastrukturním zákonem z roku 2021, jenž podporuje zvyšování počtu zelených automobilů na amerických dálnicích i místních komunikacích. Tím „to ale končí“.

„I když je cílem prezidenta vybudování půl milionu nových nabíjecích stanic a podpora prodeje EA do roku 2030, tak za poslední roky v tomto směru k žádnému významnému zlepšení nedošlo,“ říká s tím, že současná praxe ukazuje hlavně na přetížené a často i docela nefunkční nabíječky.

Elektroautům dochází šťáva. Nemají dobíjecí stanice

Také ale dodává, že mnoho majitelů EA si zřídilo nabíječku doma. A tak nejsou odkázáni na veřejné nabíječky. Většina z nich je podle něj využije zhruba třikrát do roka.

„Čím déle žijete s elektroautem, tím lépe chápete, že čekat na poslední možnost k dobití se může ukázat jako fatální chyba. A také to značí, že jen zřídkakdy najedete za den 250 mil,“ říká [pozn. red.: 250 mil je 400 kilometrů].

Radost z jízdy? Záleží, jak je venku

Tony Quiroga, šéfredaktor časopisu Car and Driver, „zevluje“ ve Walmartu v Burbanku. To je satelitní město v Los Angeles. Elektromobil, který právě testuje, se totiž nabíjí. A protože na této trase testuje EA často, zevluje často i v prostorách Walmartu.

„Moje sestra, která žije v Severní Kalifornii, si na cesty v rámci státu místo svého EA Tesla Model S raději bere automobil se spalovacím motorem,“ popisuje, jak to dělají ti, kteří EA netestují, ale musejí urazit více kilometrů.

On a jeho tým kolegů si naopak musí cesty pečlivě plánovat. Jejich denním chlebem se tak staly výpočty vzdálenosti mezi jednotlivými nabíjecími stanicemi. Ale ani přesné výpočty nejsou 100% jistota. Do hry vstupují i různící se dojezdové vzdálenosti různých značek EA.

„V prosinci jsem byl na Floridě, kde jsem testoval luxusní BMW 17 all-electric sedan. A zjistil jsem, že jakmile jsem zapnul topení, klesá autu dojezd z 240 mil [386 km] na 220 [354 km]. Máte něco luxusního a dojezd tomu prudce klesá,“ říká.

V EU je 307 000 dobíjecích stanic. Česko jich má 2 100

Rozdíl v [ne]dojezdu 32 kilometrů se na první pohled podle něj může zdát zanedbatelný, ale pokud vám k další nabíječce chybí zrovna těch 32 kilometru, jde, jak říká, veškerá teorie stranou. Vůbec nejděsivější noční můrou jsou pak podle jeho slov porovnávací testy elektromobilů různých značek.

„To je hotové logistické peklo. Občerstvení plánujeme podle dojezdu automobilů. Baterie dobíjíme neustále na 100 procent, abychom auta mohli vůbec porovnat. Jenom toto naplánovat nám zabírá spoustu času a vyžaduje od nás hodně kreativity,“ vysvětluje.

Nabíjení EA jako obchodní příležitost

V mexické restauraci v Mohave se scházejí elektroštamgasti. Právě u ní totiž stojí nabíječka Tesla. Netěží z ní jenom mexická restaurace, ale i kavárna, kterou si u ní otevřel místní podnikatel. I tu navštěvují hlavně řidiči elektroaut.

„Lidé jsou opatrní, než se vydají na dlouhou cestu EA. Delší cesty s EA jsou riskantní. Což platí zejména pro řidiče starších typů vozů,“ říká majitel podniku.

Je ale spokojený, nabíjecí stanice mu dává obživu. Na chvíli se zasní a řekne: „Je to dobrý byznys. Vidím před sebou docela jasně celý ten systém služeb a podniků, které bychom mohli u těchto stanic postavit.“

Vodík vidím jako palivo budoucnosti, říká Jaroslav Hanák

A není sám. Sendvičový řetězec Subway oznámil, že se spojí se sítí nabíječek Genz EV Solution a své obchody vybuduje ve vybraných lokalitách „Oasis Parks“. Zákazníci s EA tam budou mít nabíjecí přístřešky s několika přípojkami, piknikové stolky, Wi-Fi, toalety, zelené plochy a hřiště. Což, jak uvedl řetězec, příjemně zkrátí čas strávený nabíjením auta.

Anebo jiný příklad. Švédská automobilka Volvo loni v březnu spolu s řetězcem Starbucks oznámily záměr vybudovat až 60 rychlonabíječek u 15 poboček Starbucks na 1 350 mil [2 174 km] dlouhé dálnici ze Seatlu do Denveru.

Zejména v zimě nabízí nabíjení nevšední zážitky

Sharon Braggová z New Yorku svůj elektroautomobil Ford Mustang Mach-E GT nabíjí v zimních měsících rozhodně častěji. Podle ratingu EPA, její GT na plně nabité baterie ujede 270 mil [435 km]. Sharon Braggová se tomu ale směje. Na plné nabití ujede v zimních měsících jen něco okolo 200 mil [322 km]. Rozdíl činí 113 kilometrů.

Řeší ale i další problémy. Loni v prosinci se marně snažila automobil u nabíječky Level 2 nabít. Auto ale nešlo nabít, protože moc mrzlo. Po několika pokusech zavolala elektrikáře, který daný konektor nahříval horkým vzduchem plných 20 minut, než ten začal fungovat. Další čas vzalo nabíjení.

„Celá tahle akce mi vzala dvě hodiny času. Na parkovišti jsem v té nepohodě trčela od pěti do sedmi hodin,“ stěžuje si Braggová.

Dodává, že i její rodiče si koupili model Mach-E. A i oni si často stěžují na rozbité nabíječky a nekonečné fronty. Podle ní často najezdí několik mil, než najdou veřejnou nabíječku, která je funkční. Avšak i přes potíže v chladném počasí je Braggová, která měla původně minivan, se svým elektrickým SUV spokojena.

„Mám ráda ten velký displej a k benzinové pumpě jezdím už jen proto, abych si dala kávu,“ říká.

Vlastnictví AE sbližuje

Obdobně to vidí Quiroga z časopisu Car and Driver. Podle něj i stížností na „porodní bolesti“ majitelů EA postupně ubývá.

„Jsme nyní úplně jinde než před deseti lety. Dojezd se ztrojnásobil, v některých případech je dokonce i pětkrát vyšší. Podívejte se na model Lucid Air. Jeho dojezd dosahuje více než 500 mil [800 km] na jedno nabití,“ říká.

U vodíku auto načerpáte do pěti minut, říká Ondřej Koňák

A jeho kolega Rosenholtz ho doplňuje slovy, že parkovací místa u nabíječek jsou často obsazena. Nabíjecí kabely se nakonec ukáží jako příliš krátké, takže nedosáhnou k autu. Anebo se stane, že nabíječka nefunguje. A že nabíjení vezme hodně času. Ale i na tom všem lze podle něj najít pozitivní úhel pohledu.

„Potkávám tam zajímavé lidi, s nimiž si vždy popovídáme o našich zkušenostech s elektroauty,“ říká s úsměvem.

Michal Achremenko

3 KOMENTÁŘE

  1. Není nad to, žít v kapitalismu, kde si v rámci volné soutěže a zásadních principů svobody zákazník sám volí, jaký typ pohonu svého vozu zvolí. Představte si tu hrůzu, kdyby nám nějaká bolševická diktatura nutila jenom jediný typ pohonu s tím, že byť po všech stránkách horší, je ten jediný ideově správný! To bychom pak museli znovu udělat revoluci, a to z gruntu!

    • Ale nám to žádný diktátor nenařizuje. Je to vůle většiny. Všichni ti politici byli zvoleni. Takže jestli to někomu vadí musí to dát najevo při volbách.

      • Pan Roman pravdu má a Vy také. Já bych to ještě rozvedl. V hospodářství panuje dělba práce, která neuvěřitelně zvýšila produktivitu práce a tím i životní úroveň. Ale voliči nepochopili svůj úděl, tedy že jsou realitními majiteli reality zvané ČR. A mylně došli k závěru, že když mají zastupitelskou demokracii, že to je vlastně jiná forma dělby práce, jak se jim politici, zatím úspěšně, snaží nabulíkovat. Takže ti si bez jakékoliv kontroly dělají co chtějí. No a ti realitní magnáti (to jsme my všichni, vezměte si jaký úhrnný majetek ČR představuje – ty rozsáhlé pozemky, stavby a ostatní) si toho začnou všímat, až jim ta realita přestane vynášet. Ba dokonce, že do ní musí nalít další peníze, které vůbec nemají (zadlužování země). Takže to tím myslím, když nabádám, aby se lidé o politiku zajímali. Aby chápali, že politici nás nezastupují, ale jsou našimi služebníky, kteří dostali tu čest nám za velmi slušné peníze tu realitu spravovat. A že být majitelem, je někdy skutečně dřina. Třeba místo sledování přihlouplého seriálu v TV si pustit přenos z poslanecké směmovny. Tvrdí se (ale nevím, jestli to je pravda), že Baťa měl pracovnu jako velký nákladní výtah, který jezdil výrobní halou nahoru a dolů a tak stále mohl sledovat, jak mu jeho zaměstnanci pilně pracují. Já ty přenosy skutečně občas sleduji. Minimálně pak vím, kdo je kdo a podle jeho slovních projevů mohu usuzovat co má v hlavě a co si tam na nás pečou. Snad se k tomuto prozření voliči někdy dopracují.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here