Český statistický úřad [ČSÚ] revidoval data o vývoji české ekonomiky za loňské čtvrté čtvrtletí směrem dolů. Česká ekonomika v něm klesla oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, nikoli o 0,3 procenta, jak původně uváděl.
Mezičtvrtletní pokles české hospodářství vykázalo i ve třetím kvartálu. Dva po sobě jdoucí čtvrtletní poklesy značí hospodářskou recesi. Za celý loňský rok pak hrubý domácí produkt [HDP] Česka nerostl o 2,5 procenta, ale o 2,4 procenta.
„Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 2,8 procenta. Meziročně klesly o 5,5 procenta. Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než 10 procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby,” komentuje data Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Co se týče spotřeby domácností, nejvíce podle něj klesly nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby. To odpovídá loňskému výraznému poklesu maloobchodních tržeb i reálných mezd. A dokládají to propady důvěry v ekonomiku mezi Čechy ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku.
„Opačným směrem působila investiční aktivita firem a také zahraniční obchod. V něm
se nicméně projevila právě klesající spotřeba domácností. Ta snížila objem dovozů. Ke korekci došlo také u zásob,“ doplňuje analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Otázky, které nastoluje hrubá přidaná hodnota
Ekonomové očekávají mírný pokles HDP i v letošním prvním čtvrtletí. Důvodem je očekávané další zhoršení spotřeby domácností a mírné ochlazení zahraniční poptávky.
„Na jedné straně přicházejí nyní z eurozóny lepší než očekávaná čísla a stejným směrem bude působit pravděpodobně výraznější pokles dovozů pro spotřebu domácností. Na druhé straně z důvodu opětovného nedostatku polovodičů ale omezují výroby některé automobilky,“ vysvětluje Jiří Polanský.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler upozorňuje na diametrálně odlišný obrázek o vývoji české ekonomiky, který nabízejí data hrubé přidané hodnoty [HPH]. Podle nich ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,3 procenta, zatímco o čtvrtletí dříve o 0,2 procenta poklesla.
„Rozdíl mezi daty HDP a HPH je tak z historického úhlu pohledu neobvykle vysoký. Ač ČSÚ tuto skutečnost ve svém komentáři nijak nezmiňuje, data ukazují, že ve čtvrtém čtvrtletí došlo k významnějšímu nárůstu dotací na produkty. Pravděpodobně se jednalo o zahrnutí vládních opatřeních zaměřených na pomoc s drahými energiemi,“ říká Martin Gürtler
Stagnace české ekonomiky bude “úspěch”
Ekonomové se shodli, že za celkovým růstem české ekonomiky v loňském roce stojí zejména slušné první a druhé čtvrtletí. Druhá polovina roku už tak dobrá nebyla. Podle hlavního ekonoma banky Creditas ale ani současný 2,4% výsledek HDP nedává důvod k oslavám.
„Není to zrovna skvělý výsledek, když vezmeme v úvahu, že se ekonomika nedostala ani v roce 2022 na předcovidovou úroveň,“ říká.
Jeho slova potvrzuje Martin Gürtler, podle kterého ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loni zaostávala za předpandemickou úrovní ve čtvrtém čtvrtletí 2019 o jedno procento.
„Meziroční růst HDP výrazně zpomalil z 1,5 % ve Q3 na 0,2 % ve Q4 22, když zároveň působila vyšší srovnávací základna,“ doplňuje.
Z dostupných informací dále vyplývá, že česká ekonomika se na úroveň před covidem s největší pravděpodobností nedostane ani letos. Ekonomové argumentují tím, že je-li začátek roku ve znamení pokračující recese, tak ani následné případné oživení nevyrovná negativní čísla z prvního pololetí. To podle nich znamená, že pokud bude letos česká ekonomika alespoň stagnovat, půjde o úspěch. Druhou variantou je pokračující recese a záporný výsledek HDP.
