Ministerstvo potvrdilo další schodek zdravotních pojišťoven

1095
zdravotnich_pojistoven
Foto: Pixabay.com

Schodek veřejného zdravotního pojištění dosáhne příští rok přes devět miliard korun. To přesto, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] očekává, že příjmy zdravotních pojišťoven podle ekonomické predikce vzrostou o 31,7 miliardy Kč.

Veřejné zdravotní pojištění skončí příští rok podle odhadu MZ ČR ve schodku 9,3 miliardy korun. Příjmy MZ ČR očekává ve výši 499,5 miliardy korun a výdaje 508,8 miliardy korun. Novinářům to [24.10.] řekla vrchní ředitelka sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění MZ ČR Helena Rögnerová. Ta nyní na žádost ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] řídí jako pověřená ředitelka i pražský Institut klinické a experimentální medicíny [IKEM].

Podle zdravotních pojišťoven vzhledem k rostoucím nákladům ve zdravotnictví ale bude schodek veřejného zdravotního pojištění ještě vyšší. Zástupci pojišťoven argumentují tím, že MZ ČR podceňuje ve svém odhadu výdaje a nadvažuje příjmy [více níže, pozn. red.]

Helena Rögnerová zároveň potvrdila, že úhrady jednotlivým segmentům v příštím roce v průměru stoupnou o šest procent. Avšak segmenty, které mají podle úřadu prioritu, obdrží ještě více peněz. Zdravotní péče v nemocnicích dostane o tři až 15 procent více. Úhradová vyhláška v nemocnicích více podpoří jednodenní péči v oblastech chirurgie, ortopedie, gynekologie a ORL.

„Polovinu meziročního nárůstu svých úhrad musí nemocnice vyčlenit na odměňování. My to budeme vynucovat, aby se to skutečně dělo,” uvedl ředitel odboru regulace cen a úhrad MZ ČR Tomáš Troch.

Ministerstvo tím podle něj reaguje i na ohlášený protest nemocničních lékařů, kteří žádají zvýšení základních mezd. Ti nárůst spolu se zdravotnickými odbory požadují do tarifních platů. To ale ministerstvo odmítá. Anebo jinak. Protože to odmítá ministerstvo financí, tak takový krok nepodporuje ani ministerstvo zdravotnictví, uvedl ministr zdravotnictví Válek.

Úhrady vzrostou nejvíce v primární péči

Nejvyšší nárůsty úřad plánuje v úhradové vyhlášce na rok 2024 pro praktické lékaře pro děti a dorost [+17,5 %]. Více než průměrné úhrady půjdou také pro všeobecné praktické lékaře a hospice [+10 %], lékárny a péči o duševní zdraví [+8 %]. Úhrady pro domácí paliativní péči vzrostou o 16 procent a stomatologům o 11,5 procenta. Úhrady zdravotní péče v nemocnicích stoupnou o tři až 15 procent. U dětských praktických lékařů resort navýšením úhrad řeší jejich špatnou dostupnost nejen v regionech.

„Doufáme, že udržíme stávající poskytovatele v systému a dáváme jasný signál, že je to obor, kde jsou hezké peníze,” upřesnil Tomáš Troch.

K růstu úhrad pro stomatology, kteří v Česku dlouhodobě vyžadují vysokou finanční spoluúčast pacientů, Troch uvedl, že si od navýšení plateb ministerstvo slibuje větší zapojení zubařů do zdravotní péče takzvaně na pojišťovnu.

„Slibujeme si, že to – pokud možno – zabrání odchodům dalších stomatologů do soukromého sektoru. A zároveň přiměje mladé stomatology, aby se zapojili do systému veřejného zdravotního pojištění,” vysvětlil.

Náklady zdravotních pojišťoven na centrovou péči

Až pět miliard korun půjde na centrové léky, tedy nejmodernější a velmi drahé terapie podávané ve specializovaných centrech. Podle Tomáše Trocha tento segment roste raketovým tempem a začíná zabírat čím dál větší prostředky. Na rychlý růst nákladů na centrové léky upozorňují v poslední době i zdravotní pojišťovny.

Takovou kritiku ale na serveru Zdravé Zprávy nedávno vyvrátil výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Upozornil, že zdravotní pojišťovny hospodaří ročně s rozpočtem ve výši necelých 500 miliard korun. Největší podíl této částky ale putuje do oblasti lůžkové a ambulantní péče [přes 70 %]. Na léky se přitom vydává pouze 16 až 17 procent celkových výdajů zdravotního pojištění. Tento procentuální podíl podle jeho slov od roku 2017 klesá nebo víceméně stagnuje.

„Jak ukazují výsledky aktuální studie OECD, je podíl výdajů na léčiva v ČR ve srovnání se státy EU průměrný. Pokud se tedy hovoří o rostoucích nákladech na centrové léky, hovoříme skutečně jen o malé části výdajů na péči,“ argumentoval Kolář.

Přesto souhlasí s názorem zdravotních pojišťoven o nutnosti zamyšlení se nad změnami v systému zdravotního pojištění. Ale to nejen s ohledem na populační data, ale i charakter inovativních terapií, jež do systému vstupují. Avšak i se domnívá, že pouhé dílčí úpravy zdravotnického systému stačit nebudou. Za nezbytné považuje změny základních principů, podle něj kompletně nový zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Co říkají zdravotní pojišťovny

Deficit zdravotních pojišťoven se příští rok prodlouží už čtvrtý rok za sebou. Odhad nákladů ministerstva zdravotnictví na zdravotní péči v úhradové vyhlášce je podhodnocený a v rozporu s realitou, tvrdí pojišťovny Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Svaz upozorňuje, že úhradová vyhláška na rok 2024 z dílny ministerstva navíc nerespektuje finanční možnosti zdravotních pojišťoven. A popírá smysl dohodovacího řízení. Argumentuje tím, že pojišťovny dosáhly u části segmentů dohod na 5% navýšení plateb, ministerstvo je ale podle SZP ČR celkově nastavilo na dvojnásobek.

„Deficit roku 2024 je předem daný… My varujeme, aby v roce 2025 nedošlo k hotové katastrově. Úhradová vyhláška pro rok 2024 je poslední možností, jak finančně stabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění. […] Měli bychom se vrátit k oněm původním pěti procentům,“ uvedl prezident Svazu Ladislav Friedrich.

Podle něj zůstatky na základních fondech rychle klesají a na rezervních fondech pojišťoven je zhruba šest miliard korun. A ty by podle něj nepokryly ani plánovaný deficit, natož ten reálně očekávaný.

„Podle našich odhadů se minimálně dvě pojišťovny mohou dostat do situace, kdy budou docela bez rezerv,“ uvedl Ladislav Friedrich pro FinTag.

V této souvislosti zmínil podle něj „nespravedlivý“ systém přerozdělování financí mezi zdravotními pojišťovnami. Což podle něj značí, že se Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] podílí menší měrou na deficitech zdravotního systému než ostatní zdravotní pojišťovny. Vyzdvihl i příjem VZP ČR z pojištění většiny uprchlíků z Ukrajiny, kteří v průměru nečerpají zdravotní péči v takové míře jako domácí pojištěnci. A tak VZP ČR na uprchlické krizi podle Friedricha vydělala. To, že financování zdravotní péče je za současné situace dlouhodobě neudržitelné, nedávno potvrdil i ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Ten ještě letos v březnu na serveru Zdravé Zprávy řekl, že české zdravotnictví je v dobré kondici a problémy v oblasti financování zdravotní péče nemá.

–ČTK/DNA–

1 komentář

  1. Mě by spíše zajímalo, proč od puče89 najednou máme pojišťoven stejně nebo i více, než cestovních kanceláří … Pár cestovek krachuje ročně a peníze klientů jsou fuč … trošku podobné s pojišťovnami, —- Určitě by stačilo max. 5 velkých pojišťoven, tím by odpadly všelijaké typické popřevratové podvody tkz. bílých límečků … které se stále dějí kde se jen podíváte !

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here