Vláda chce plně legalizovat doplatky za pobytové sociální služby

5371
socialni
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na návštěvě domova pro seniory, kde vyjde měsíční pobyt i na 68 200 korun. / Foto: MZ ČR

Na sociální zařízení mimo základní síť by se nevztahovaly cenové stropy za pobyt v nich. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se tím podpoří konkurence a zprůhlední se celkové náklady na pobyt a jiné služby v sociálních zařízeních.

Zrušení cenových stropů za pobyt v zařízeních sociální péče, která nespadají do základní sítě, připravilo do projednávané novely zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Návrh na tuto změnu ve Sněmovně dodatečně podala poslankyně ODS Jana Bačíková.

„Víme, že rodiny platí formou darů a sponzoringu a podobně. Ten systém tady je, má tady nějaká rizika a šedou zónu. My říkáme, aby to bylo transparentní a klient se rozhodl, zda takové zařízení a za jakých podmínek využije,” vysvětlil na středečním [19.6.] Výboru pro sociální politiku důvody zrušení cenových stropů pro některá zařízení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Proti návrhu se postavili opoziční poslanci výboru. Podle zástupců hnutí ANO MPSV svým návrhem dělá z péče o seniory “byznys”. A ministrem Jurečkou zmiňovanou úhradovou šedou zónu namísto jejího odstranění povoluje.

Sociální služby zdraží společně se zvýšením příspěvku na péči

Opoziční poslanci dále argumentují, že základní síť sociálních služeb se zvětšovat nebude, ale podpoří se jen kapacita dražších placených zařízení. Podle místopředsedkyně výboru Lucie Šafránkové z SPD návrh povede k privatizaci péče. A k té, jak uvedla, by se dostali jen bohatí senioři.

Na druhé straně realita je dnes taková, že doplatky za pobytové sociální služby se staly dnes běžnou realitou. Jejich “skrývání” činí trh méně přehledným, nikterak ale nebrání tomu, aby je lidé platili. Nejvyšší jsou v Praze, o něco nižší v regionech.

Cenové stropy v sociálních službách často ani neplatí

Na současný ne příliš efektivní systém sociálních služeb v Česku poukazují zástupci odborné i široké veřejnosti dlouhodobě. Problém spatřují především v tom, že mnohé rodiny umisťují nesoběstačné či částečně soběstačné členy rodiny do státem dotovaných pobytových zařízeních, přitom tito klienti zařízeních ale disponují nemalými majetky, movitými i nemovitými.

Modlím se, aby byl konec blízko, říká matka, jež se obětovala synovi

V sousedním Německu, ale třeba i na Slovensku takovému přístupu zamezují takzvaným majetkovým testováním. Tím částečně zabraňují tomu, aby se daňoví poplatníci rodinám s často nemalými majetky skládali některým jejich členům na pobyt v zařízeních sociálních služeb. Ve výsledku se tak například ve zmiňovaném Německu podstatně více lidí stará o své nesoběstačné či stárnoucí členy rodiny v přirozeném, tedy domácím prostředí.

Zmiňovaný návrh rozvolňující cenovou politiku za sociální služby v Česku sněmovní sociální výbor nakonec dolní komoře doporučil ke schválení. Pro doporučení Sněmovně schválit odbourání stropů hlasovalo devět koaličních zákonodárců, čtyři z opozice byli proti. Žádali přerušení projednávání, ale neuspěli.

Po úpravě zařízení zveřejní skutečné ceny

Pokud návrh projde legislativním procesem, budou moci provozovatelé zařízeních, jako jsou domovy pro seniory či se zvláštním režimem a další jiná, požadovat vyšší úhrady než nyní. Nově by se na ně nevztahovalo ani zákonné opatření o tom, že jejich klientům musí po zaplacení veškerých služeb zůstat minimálně 15 procent z jejich příjmu.

Změnu před poslanci výboru obhajovala i vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV Zdislava Odstrčilová [KDU-ČSL]. Podle ní je potřeba i s ohledem na stárnutí populace podpořit iniciativu soukromých zařízení. A zajistit předvídatelnost jejich úhrad. Právě k tomu má přispět zrušení cenových stropů. Což by v konečném důsledku vedlo k otevřenému zveřejňování cen a podmínek pobytu v takových domovech. Přičemž zdůraznila, že prioritou resortu je budování sítě sociálních služeb s dotační podporou.

Podle poslance vládní KDU-ČSL Jiřího Navrátila se do sítě služeb nemusí začlenit ani zařízení charity či diakonie, uvolnění limitů by jim pomohlo uhradit provoz. Už dnes v neregistrovaných zařízeních klientům stanovený podíl příjmu nezbývá. Cenu tak obvykle doplácejí rodiny, dodal Navrátil.

Od července roste příspěvek na péče, ale i zdraží služby

Podle stávající úhradové vyhlášky, kterou upravuje, respektive navyšuje MPSV podle růstu spotřebitelských cen a dalších parametrů, platí za pobyt v domově pro seniory, postižené nebo v domově se zvláštním režimem s celodenní stravou lidé nejvýše 560 korun za den. To je za měsíc maximálně 17 360 korun. Klientům sociálních zařízení ale musí po této úhradě zůstat alespoň 15 procent jejich příjmu. Což je důvod, proč někteří z nich za pobytové a další služby neplatí ani horní cenové limity.

Sociální služby od ledna podraží, MPSV zvyšuje limity

Ke starobnímu nebo invalidnímu důchodu pobírá většina klientů pobytových zařízeních ještě příspěvek na péčí v některém z jeho čtyř stupňů. To podle uznaného stupně závislosti. Přičemž tento příspěvek se bude od letošního července zvyšovat, kdy lidé ve 4. stupni závislosti v pobytovém zařízení dostanou 23 tisíc korun [v domácí péči 27 000 Kč, pozn. red.]. Letos v lednu činil průměrný starobní důchod podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] necelých 21 tisíc korun.

Od letošního července společně s nárůstem příspěvku na péči v některých jeho stupních ale vzrostou i cenové stropy za hodinové sociální služby. Například ze dovoz nákupu, za osobní asistenci nebo třeba vyprání a vyžehlení prádla.

–VRN/ČTK–

1 komentář

  1. Zapomněli jste zmínit, že příspěvek na péči jde za poskytovatelem péče, tedy buď do rodiny, která o příjemce příspěvku pečuje nebo na instituci, která péči přebírá. A jde o celkem velké částky, které tak instituce získávají. Na tom, že se zruší horní hranice doplatků, vydělají především poskytovatelé služeb a někteří potřební na ní naopak nedosáhnou. / pozn. red.: https://www.zdravezpravy.cz/2023/04/03/prispevek-na-peci-lidem-otevira-dvere-do-socialnich-zarizeni/

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here