HDP v prvním čtvrtletí rostl o 0,8 %. Oproti konci roku je lepší o desetinu

Podle zpřesněného odhadu statistiků vzrostl hrubý domácí produkt [HDP] letos v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,8  procenta a meziročně o 2,2  procenta. Meziročně HDP podpořily výdaje domácnosti a změna stavu zásob.

Český statistický úřad [ČSÚ] dnes [30.5.] revidoval svůj předchozí odhad HDP za první čtvrtletí směrem nahoru o 0,3 procenta u mezičtvrtletního růstu a u meziročního o 0,2 procenta. Jde o pozitivní překvapení. Pokud ČSÚ nadále zůstane na dnes uvedených hodnotách, značí to o 0,1 procenta lepší výsledek HDP než ve čtvrtém čtvrtletí loni [+0,7 %]. A o 0,4 procenta vyšší meziroční narůst než v loňském čtvrtém čtvrtletí, kdy tuzemský HDP stoupl o 1,8 procenta.

Aktuální výsledek české ekonomiky +0,8 % mezikvartálně a +2,2 % meziročně komentuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek: „Meziroční výsledek je nejlepší za poslední téměř tři roky a postarala se o něj především rostoucí spotřeba českých domácností. Ta sice stále ještě nedosáhla výchozí předpandemické úrovně, ale její dynamika zůstává nadále velmi slibná.“

Podle něj se ukazuje, že se českým domácnostem díky výrazně nižší inflaci daří a zvyšují se jejich reálné výdělky. Tím pádem mohou více reálně nakupovat a investovat.

Důvěra v ekonomiku v květnu v Česku vzrostla. Je to dobrá zpráva

„Svoji pozornost nyní domácnosti směřují na nákupy zboží krátkodobé a střednědobé spotřeby. Zboží dlouhodobého charakteru – jako jsou auta či nábytek – je zatím moc neláká. Ostatně je to vidět i na vývoji maloobchodních tržeb,“ říká.

V Česku dál rychle přibývá lidí, kteří nesplácejí úvěry

To znamená, že spotřeba v ekonomice roste, avšak nejde o nijak přehnanou nákupní horečku. Češi nadále utrácejí s rozmyslem. A i nadále udržují vysokou míru úspor. Tedy alespoň ta část společnosti, která úspory vytváří.

HDP za letošní první kvartál podrobně

Pozitivně na HDP v meziročním srovnání působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Změna stavu zásob činila -4,6 miliardy korun. To bylo o 13,6 miliardy více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku. Téměř polovina meziročního přírůstku HDP tak jde na jejich vrub.

„Je to sice nestabilní položka, ale o to více stojí za pozornost. Při pohledu do průzkumů mezi firmami je vidět, že neprodané ležáky to zatím ovšem naštěstí nejsou,“ říká Dufek.

Meziročně přispěly i výdaje vládních institucí. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a saldo zahraničního obchodu.

[Zdroj: ČSÚ]

Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,4 procenta a meziročně vzrostly o 2,3 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily mezičtvrtletně o 0,1 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se snížily mezičtvrtletně o 1,5 procenta a meziročně vzrostly o 1,9 procenta.

Tvorba hrubého fixního kapitálu [investice] stoupla mezičtvrtletně o 1,1 procenta, meziročně však klesla o 0,6 procenta. Meziroční pokles zaznamenaly především investice do ostatních strojů a zařízení a dopravních prostředků. Vzrostly jen investice do ostatních budov a staveb.

Německo rostlo v prvním čtvrtletí o 0,4 procenta

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 140,8 miliardy korun. Bylo tak o 3,3 miliardy korun vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 2,8 procenta V meziročním srovnání vzrostl o 3,6 procenta, kde vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických zařízení a strojů. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,1 procenta a meziročně o 4,6 procenta.

Hrubá přidaná hodnota [HPH] v 1. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 1,3 procenta a meziročně o 2,5 procenta.

K mezičtvrtletnímu růstu HPH přispěl hlavně:

• Průmysl: +1,6 %.
• Stavebnictví: +3,4 %.
• ICT: +2,0 %.
• Peněžnictví a pojišťovnictví: +5,9 %.  

Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [-0,6 %]. Meziroční vývoj HPH pozitivně ovlivnil zejména průmysl [+1,4 %] a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [+2,8 %]. Dařilo se všem odvětvím národního hospodářství.

Spotřeba domácností zaostává

„Zpřesněný odhad vývoje HDP přinesl překvapení, to jak svojí dynamikou, tak i strukturou. Mezičtvrtletní tempo růstu 0,8 procenta představuje nejlepší výsledek od konce roku 2021 a ukazuje, že česká ekonomika nabírala obrátky,“ shrnuje aktuální výsledky hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Také ale doplňuje, že za očekáváními zaostala spotřeba domácností, která se mezičtvrtletně zvýšila pouze nepatrně a nadále zůstává 2,9 procenta pod úrovní z předpandemického konce roku 2019. Což je suverénně nejhorší výsledek ze všech zemí Evropské unie.

Britská ekonomika překvapila solidním růstem o 0,7 procenta

„Její roli ovšem nečekaně zastoupil růst investic, který předvedl nejsilnější mezičtvrtletní výsledek od druhého kvartálu roku 2023,“ vysvětluje.

K investicím se vyjadřuje i Petr Dufek. „Pozitivní signál přichází i ze strany investic, byť u strojů a ICT je stále vidět meziroční pokles. V každém případě se situace zdá alespoň v tomto směru už částečně stabilizovaná.“

Investiční výdaje v EU ukazují na recesi. A to i přes mírný růst HDP

Tak jako tak podle Hradila český HDP překonává svou předkrizovou úroveň z konce roku 2019 o necelá tři procenta. Což Českou republikou v rámci zemí Evropské unie řadí na pátou příčku od konce.

„Výhled pro nadcházející období ovšem nevypadá nijak zle. Zpomalení tempa růstu spotřeby domácností byl v prvním čtvrtletí patrně dán zhoršením spotřebitelského sentimentu, které se ovšem ukázalo být pouze dočasné. […] Nečekaná houževnatost firemních investic, které si navzdory obtížné situaci v průmyslu vedly obstojně, pak dává naději, že i jejich výkon bude v letošním roce silnější, než se původně čekalo,“ uzavírá.

–DNA–