Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 232,4 miliardy korun. Ještě na konci října byl 183,1 miliardy korun. Oproti minulému měsíci schodek státního rozpočtu stoupl o 49,3 miliardy korun.
Vyplývá to z aktuálních dat Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Podle nich na konci listopadu činil schodek po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů 216,4 miliardy korun. I tady je patrný nárůst, protože v říjnu to bylo 179,2 miliardy korun. Rozdíl činí +37,2 miliardy korun.
„Letošní státní rozpočet je nyní v nejlepší kondici za posledních šest let. Což je jednoznačný výsledek politiky naší vlády,“ uvedl ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura [ODS].
Petr Dufek: Bude úleva, pokud stát na sebe vezme poplatky za OZE
Odvolává se na meziroční srovnání schodku rozpočtu a srovnání s rokem 2021, kdy doznívala pandemie covidu-19.
„Za 10 měsíců tohoto roku je výsledek plnění rozpočtu o 150 miliard lepší, než byl rozpočet předešlé vlády ke konci října 2021,“ uvádí.
Podle Stanjury příjmy státu rostou rychlejším tempem než výdaje. To dává do souvislosti s konsolidačním balíčkem, kterým vláda Petra Fialy [ODS] zvedla daně, ale i další odvody.
„Nastavili jsme trend, ve němž by měla každá vláda, jíž není budoucnost našich veřejných financí lhostejná, pokračovat a nespoléhat se jen na ekonomický růst,“ vysvětlil Stanjura.
K meziročnímu zlepšení salda rozpočtu na konci října o 26,8 miliardy korun podle něj přispěl růst příjmů o 7,6 procenta tažený inkasem daní a pojistného. Celkové výdaje pak převýšily loňskou úroveň o 5,3 procenta.
Co na to říkají analytici
„Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 miliard korun nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let,“ říká ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Také ale upozorňuje, že pokud se stejně jako v minulých letech v prosinci zvýší schodek o dalších zhruba 20 miliardy korun, přineslo by to vyšší než schválený deficit ve výši 241 miliard korun. I tak by podle něj nejspíš i nadále platilo, že stát letos vykáže nejmírnější deficit od roku 2020. Tehdy Česko zasáhla vlna pandemie covidu. Ještě v roce 2019 činil schodek -38,625 miliardy korun.
Saldo státního rozpočtu v uplynulých letech [v mil. Kč]
| 2015 | -29.504 |
| 2016 | 55.451 |
| 2017 | -11.618 |
| 2018 | -21.639 |
| 2019 | -38.625 |
| 2020 | -341.487 |
| 2021 | -401.538 |
| 2022 | -337.130 |
| 2023 | -269.150 |
| 2024 | -259.225 |
| 2025 | -232.446 / bez prosince |
[Zdroj: MF ČR]
K tomu, že schodky rozpočtu mírně klesají podle něj přispěl nejen takzvaný konsolidační balíček končící vlády, ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí spotřeby. Ta se nyní, v letošním třetím čtvrtletí, dostala vůbec prvně za posledních šest let na předcovidové údaje.
HDP roste. Spotřeba domácností po šesti letech překonala rok 2019
„To se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek daně z přidané hodnoty a pojistného,“ doplňuje Gec.
Rozpočet ke konci listopadu podrobně
Výdaje státního rozpočtu byly do konce listopadu meziročně vyšší o 105,4 miliardy korun [+5,3 %]. Z běžných výdajů letos dosud nejvyšší meziroční relativní nárůst zaznamenaly výdaje na obsluhu státního dluhu [+15,7 %].
Obsluha státního dluhu letos představovala pro státní rozpočet prozatím celkový výdaj v objemu 86 miliard korun. To je o 11,7 miliardy více než loni. V příštím roce přitom stát již počítá s náklady na obsluhu státního dluhu ve výši 110 miliard korun, to jen při schváleném schodku vládou Petra Fialy [ODS]. Aktuálně běží politický spor, zda je reálný schodek na příští rok schválených 286 miliard korun, nebo 382 miliard korun, jak tvrdí zástupci nově vznikající vlády.
Poslanci vrátili návrh rozpočtu Fialově vládě k přepracování
Příjmy státního rozpočtu letos ke konci listopadu ale vzrostly meziročně o 132,2 miliardy korun [+7,6 %]. Inkaso daní stouplo o 9,7 procenta [+82,4 mld. Kč]. Výběr pojistného se navýšil o 7,1 procenta [+48,7 mld. Kč]. Do pozitivního vývoje daňového inkasa [mimo nepřímých daní, jako jsou odvody na pojistném] meziročně přispěly ke konci listopadu:
- Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: +13,1 % / +15,0 mld. Kč.
- Inkaso daně z příjmů právnických osob: +14,7 % / +22,5 mld. Kč.
- Daň z příjmů fyzických osob placené poplatníky: +57,8 %, +4,1 mld. Kč.
- Inkaso daně z přidané hodnoty: +8,4 % / +29,1 mld. Kč.
Vyšší inkaso vykázaly i spotřební a energetické daně. Podle MF ČR je ale důležité uvést, že negativní vliv v meziročním srovnání naopak měly převody výnosů z majetkových účastí státu ve výši 16,5 miliardy korun [-12,5 mld. Kč]. Rovněž se promítly negativně i příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů [-1,2 mld. Kč].
–DNA–









































ČR už nemá peníze od 24.11-2025. Proto nechtějí přepracovat rozpočet, protože by meseli přiznat, že je pro ně rozpočtová odpovědnost jen kec.