Čtyři z deseti Čechů nemají žádné informace o nejnovějším spoření na penzi – Dlouhodobém investičním produktu [DIP]. Jak [ne]znají lidé DIP, ukázal průzkum České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování [ČASF].
Téměř tři čtvrtiny Čechů si na penzi spoří, ale většina přiznává, že méně, než by měla. Každý čtvrtý na důchod nespoří vůbec. A tak i DIP, který stát zavedl jako nový nástroj pro spoření na penzi, zatím zůstává mimo hlavní pozornost veřejnosti. Více než třetina lidí o něm vůbec neví a další významná část zná pouze jeho název bez konkrétního obsahu. Skutečně dobře se v produktu orientuje jen malý zlomek respondentů.
„Zavedení DIP byl krok správným směrem, ale jeho význam zůstává zatím nevyužitý. Veřejnost o něm neví, nerozumí mu a nemá důvod se o něj zajímat. To je promarněná příležitost. Pokud stát něco nového nabídne, musí to vysvětlit,“ říká výkonný ředitel ČASF Marek Černoch.
Znalost DIPu podle něj roste s úrovní vzdělání a je výrazně vyšší u mužů než u žen. Věkově je nejvíce informovaná skupina lidí mezi 27 a 44 lety, ale i tady převažuje povrchní nebo nedostatečná znalost. Nejnižší povědomí o produktu panuje mezi nejmladšími a nejstaršími respondenty.
Lidé spoří na penzi především kvůli obavám
Hlavními impulsy pro spoření na důchod jsou nejčastěji obavy z nedostatečného státního zabezpečení a vlastní zájem o finanční stabilitu. Lidé tak reagují buď na nejistotu systému, nebo na snahu mít své finance pod kontrolou. Významnou roli ve spoření hraje doporučení finančního poradce, méně často pak doporučení přátel.
DIP DIP hurááá. Portu cupuje penzijní spoření se státním příspěvkem
Mezi mladými do 26 let je patrný vliv rodiny a přátel, zatímco nabídky zaměstnavatele tuto skupinu oslovují minimálně. Muži častěji uvádějí jako motivaci vlastní iniciativu, ženy naopak více spoléhají na rady okolí. Rozdíly jsou vidět i podle vzdělání – lidé se základním vzděláním reagují spíše na obavy, vysokoškoláci častěji jednají proaktivně.
„Většina lidí nezačíná spořit proto, že by měla plán nebo strategii, ale protože se bojí o svou budoucnost. To je signál, že veřejnosti chybí jistota i opora v tom, jak se na důchod připravit. Pokud chceme, aby lidé spořili systematicky a s důvěrou, musíme jim nabídnout jasné informace, dostupné nástroje a větší podporu při rozhodování,“ tvrdí Černoch.
Jak si Češi spoří na penzi
Podle průzkumu si přibližně 75 procent Čechů na důchod spoří, ovšem jen necelá třetina považuje svou přípravu na penzi za dostatečnou. Největší rezervy přiznávají lidé ve věku 36 až 53 let. Tedy ti, kteří by měli mít spoření už stabilně nastavené.
„Nejčastěji nespoří mladí do 26 let a lidé se základním vzděláním, což může do budoucna vytvářet značné sociální napětí,“ upozorňuje Černoch.
Zdanění příspěvku zaměstnavatele v penzijku se dá v pohodě vyhnout
Jinak nadále platí, že při spoření na důchod mimo státní systém lidé nejčastěji využívají doplňkové penzijní spoření [DPS]. Vedle něj se však stále více objevují i konzervativní formy jako stavební spoření nebo spořicí účty. Investice do podílových fondů, akcií a nemovitostí využívá výrazně menší část veřejnosti. Z dat průzkumu vyplývá, že čím vyšší vzdělání, tím častěji lidé volí investiční nástroje. U vysokoškoláků je například využívání doplňkového penzijního spoření nejrozšířenějším produktem. Nejmladší skupiny mají k produktům pro dlouhodobé spoření naopak jen vlažný vztah a často nespoří vůbec.
–RED–
