Americká inflace roste třetí měsíc za sebou. V červnu činila 2,7 procenta a výrazně přidala z květnových 2,4 procenta. V dubnu byla na hodnotě 2,3 procenta. Analytici hovoří o vlivu cel amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americké ministerstvo práce včera [15.7.] uvedlo, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zrychlilo na 2,7 procenta z květnových 2,4 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta po květnovém růstu o 0,1 procenta. A šlo o největší nárůst od ledna.
„Americká inflace ukázala, že se zaváděná cla již začínají propisovat do cen pro konečné spotřebitele. Inflace v USA dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února,“ uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová.
Obdobně vykládá čerstvá data agentura Reuters. Ta napsala, že aktuální růst inflace v USA je pravděpodobně začátek dlouho očekávaného zdražování vyvolaného prudkým zvýšením amerických dovozních cel. Připomněla, že právě toto riziko jmenují zástupci americké centrální banky [FED], když ponechávají úrokové sazby na stávajících úrovních.
Další kolo Trumpových cel je za dveřmi. Proto FED váhá se snížením sazeb
A to navzdory dlouhodobému tlaku na jejich snížení ze strany prezidenta Trumpa. Ten opakovaně tvrdí, že „žádná inflace není“ a jestřábí politika FEDu „zpomaluje dynamicky se měnící ekonomiku“. Podle jeho názoru jsou sazby na stávající úrovni 4,25 až 4,5 procenta v přímém protikladu s jeho celní politikou.
Vzestup inflace v USA se tak jako tak očekával. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali, že inflace meziměsíčně vzroste o 0,3 procenta a meziročně zrychlí tempo na 2,6 procenta. Byli tedy mírně optimističtější, než nakonec ukázala finální data.
Jádrová inflace v USA
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, v USA v červnu dosáhla 2,9 procenta. A byla tak o jednu desetinu procentního bodu vyšší než v každém z třech předchozích měsíců. Meziměsíčně jádrové ceny stouply o 0,2 procenta, v předchozím měsíci vzrostly o 0,1 procenta.
„Jádrová inflace odpovídala očekáváním. Měsíční růst jádrového indexu činil 0,2 procenta. To ladí s dezinflační trajektorií FEDu,“ říká pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček a pro zajímavost dodává, že inflace roste i v Kanadě, kde v červnu stoupla na 1,9 procenta.
Katastrofické scénáře o inflaci kvůli clům v USA se nenaplňují
Přesto americká centrální banka, jak znovu připomněl její šéf Jerome Powell před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů, potřebuje více času, aby zjistila, zda rostoucí cla vyvolají vyšší inflaci. Teprve pak může FED uvažovat o snížení úrokových sazeb, na které dlouhodobě naléhá americký prezident Donald Trump.
„Zvýšení cel v letošním roce pravděpodobně způsobí růst cen a zatíží ekonomickou aktivitu,“ uvedl Powell.
Dopady na inflaci by podle něj ale mohly být krátkodobé a zvýšení cen by mohlo být jen jednorázové. Také ale řekl, že je možný trvalejší růst spotřebitelských cen. A zopakoval, že výkon americké ekonomiky ovlivňují masivní dovozy. Statistiky proto nenabízejí věrný obrázek stavu největší ekonomiky světa.
Ani 30% cla USA neudělají víc škody v EU než covid či válka na Ukrajině
„Proto je lepší vyčkat a zjistit více o tom, jakým směrem se bude ekonomika vyvíjet, než FED přistoupí ke změnám své politiky,“ vysvětlil přístup FEDu Powell.
„My očekáváme, že se FED ke konci letošního roku dostane na úroveň 3,5% sazeb,“ uvedl pro FinTag investiční šéf společnosti Amundi Petr Zajíc.
Trumpova cla
O tom, kdy a jak Trumpova cla zvednou ceny v Americe, se živě diskutuje od jeho nástupu do úřadu prezidenta. I přes mnohé katastrofické scénáře se inflace v USA stále drží na nízkých úrovních. Aktuální růst ale může předznamenávat konec tohoto trendu.
Cla však nemají dopad jenom na růst cen či mezinárodní obchod, promítají se i do příjmové stránky amerického státního rozpočtu. Příjmy USA z nich letos dosáhly zhruba 100 miliard dolarů [cca 2,1 bil. Kč]. Do konce letošního roku by mohla nová cla přinést až 300 miliard dolarů [cca 6,3 bil. Kč]. Před několika dny to uvedl americký ministr financí Scott Bessent.
„Významný nárůst příjmů z nových cel začal až ve druhém čtvrtletí. Tehdy jsme zavedli téměř plošné desetiprocentní clo na dovoz do USA a zároveň zvýšili cla na ocel, hliník a automobily,“ řekl Bessent.
Průměrná sazba cla na produkty dovážené do Spojených států vzrostla z 2,3 procenta v roce 2024 na 13,3 procenta letos. Tento nárůst zahrnuje jak sektorová cla [např. 25 % na automobily, 50 % na ocel a hliník, pozn. red.], tak recipročně uplatňovaná cla. To jsou odvetná cla vůči obchodním partnerům. Zahrnují ale i speciální cla na Čínu a vybrané produkty z Kanady a Mexika.
—
Prezident Trump minulý týden oznámil, že 1. srpna vstoupí v platnost vyšší cla na dovoz z řady zemí včetně Mexika, Japonska, Kanady, Brazílie a Evropské unie. V mnoha případech již zvýšená cla platí. Příkladem je 25% sazba na dovoz aut či teď nově 50% cla na dovoz oceli a hliníku. V posledně jmenovaném případě USA udělily výjimku Velké Británii, s níž ale uzavřely celní dohodu.
–DNA–
