Zatím známé volební programy vládních i opozičních stran působí spíše jako přehlídka drahých slibů než realistických opatření. Ať už jde o jakékoli slibované výdaje, výsledkem nejspíš bude opět jen hlubší zadlužení.
A to znamená další přiblížení se dluhové brzdě 55 procent v poměru k hrubému domácímu produktu [HDP]. I když se politici předhánějí v tom, kdo nabídne voličům atraktivnější balíček, problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zůstává dál na vedlejší koleji.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
Když se blíže zaměříme na dva hlavní „rivaly“ říjnových voleb, rychle zjistíme, že jejich rozpočtové manýry jsou v zásadě podobné. Někde zůstávají programy dosud v tajnosti a nelze tak přesně odhadnout rozpočtové dopady.
Koalice Spolu a její hitparáda
Začneme u vládní koalice Spolu, která dovládne v letošním roce se schodkem „rozumných“ 2,1 procenta v poměru k HDP, tedy v praxi přibližně 241 miliard korun. Nicméně v tomto roce rozpočet posilují ještě příjmy nejen z takzvané „windfall tax“ na úrovni 30 miliard korun, ale i další zvýšené daně a odvody, a na straně výdajů fungují mimorozpočtové půjčky přesahující 20 miliard korun. To zejména pro Státní fond dopravní infrastruktury. A všechny tyto příjmy a výdaje se do schodku oficiálně nezapočítávají.
Ministr Kupka říká, že půjčka 65 miliard korun je pro stát výhodná
I bez dalších rozpočtových „čachrů“, jako jsou [ne]příjmy z emisních povolenek nebo [ne]platba za nepedagogické pracovníky, tak mohl být schodek daleko blíže k 300 miliardám korun. A to ve skutečnosti není žádná konsolidace. Navíc, když se nové rozpočtové výdaje [obrana, školství, infrastruktura, sociální výdaje] spárují s novými příjmy [vyšší daň z příjmu právnických osob, odvody živnostníků atd.], nula od nuly pojde. V praxi se toho příliš neušetří.
Což je a bude vlastně hlavní výsledek vládnutí Spolu. Takzvaná konsolidace [vyšší zatížení přímých a nepřímých daní, pozn. red.] sotva stačila pokrýt nové příjmy. A ty i velmi závisí na letošním růstu HDP, který by mohl dosáhnout po delší době snad i více než 2,5 procenta.
Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU
Strana pak chystá pustit v případě úspěchu ve volbách rozpočtu „žilou“ prostřednictvím navyšování obranných výdajů o 20 miliard korun ročně. O růstu platů veřejné sféry se mluví už před volbami.
Jurečka navrhuje až 13% zvýšení platů ve veřejné administrativě
Jak veřejné rozpočty dál zkonsoliduje? To strana ve svém programu výrazněji neřeší, na případném daňovém mixu se ve skupině stran hlavní protagonisté neshodli, což může být problém velmi brzy.
Jak si stojí ANO, které program zatím „tají“
U hnutí ANO je příběh podobný. Všichni si vzpomenou na schodky rozpočtu ve výši až 5,8 procenta v poměru k HDP. Schodek rozpočtu pak dosahoval přes „mamutích“ 300 miliardy korun. Což jsme nezažili ani při recesích po Velké finanční krizi v letech 2008 až 2009.
[Hnutí ANO rekordní schodky vysvětluje mimořádnou situací v době pandemie covidu-19. Před ní se hnutí skutečně dařilo dostat schodky státního rozpočtu na úroveň několika nižších desítek miliard korun. A tak například schodek rozpočtu v roce 2019 činil z dnešního pohledu pouhých 28,5 miliardy korun, pozn. red.]
Příjmy státu loni zaostaly za výdaji. A to samé lze čekat i letos
Hnutí ale i teď chce ve svém volebním programu lákat voliče na mnoho rozpočtově nákladných slibů. Jejich dopad se odhaduje na zhruba 100 miliard korun ročně. Plánuje vrátit daňové slevy jako školkovné či sleva na manžela. Chce i snížit sazbu daně z příjmů právnických osob z 21 procent zpět na 19 procent. Zároveň slibuje výrazné zvýšení platů učitelů až na 75 000 Kč. V rámci svého mandátu by chtělo obnovit daňové úlevy pro mladé a seniory a zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 let.
Už před sto lety odcházeli lidé do starobního důchodu v 65 letech
Má-li být jen toto pokus o důchodovou reformu, která měla alespoň částečně stabilizovat schodky důchodového účtu v letech, kdy začnou silné ročníky odcházet do penze, tak není. Tyto demografické změny oslabí příjmovou stránku rozpočtu, a naopak zatíží tu výdajovou.
Fiala: Návrh státního rozpočtu na příští rok zatím neexistuje
Ať už tedy v říjnových volbách uspěje kdokoli, voliči se dočkají spíše než skutečné konsolidace veřejných rozpočtů opět jen dalšího prohlubování schodků veřejných financí. Zadlužení poroste a s tím i náklady na obsluhu dluhu. Ty se už nyní blíží k částce 100 miliard korun ročně.
Veřejnost je s tím, zdá se, smířena. Politické programy ukazují, že krátkodobý volební zisk má přednost před dlouhodobou udržitelností, a Česká republika se nevyhne postupnému přibližování k dluhové brzdě. Odpověď na otázku, kdo přijde s odvahou říci voličům pravdu o nezbytných škrtech či reformách, tak zůstala prozatím dál v nedohlednu.
- Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
[pozn. red.: Komentář prošel drobnou redakční úpravou]
