Duševní zdraví zaměstnanců je jedním z pilířů HR strategií i českých firem. A podle průzkumů roste zájem o benefity v oblasti zdraví a rovnováhy. Ruku v ruce s tím jde legislativa, která firmám umožňuje dávat více peněz do benefitů.
V české pracovní kultuře, která je tradičně silně orientovaná na výkon, se psychická únava často nebere vážně, dokud se neprojeví fyzicky. Psychická nepohoda se na první pohled nemusí projevit, její dopady jsou ale výrazné – od poklesu výkonu až po dlouhodobé absence, které mohou ovlivnit i samotnou firmu.
„Naše tělo reaguje na to, co si myslíme a co prožíváme. Kumulující se stres může vést k vyhoření, úzkostem nebo depresím. Proto stále více zaměstnavatelů chápe, že duševní zdraví zaměstnanců není ‚volitelný benefit‘, ale základ dlouhodobé výkonnosti,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee, která v průzkumu sledovala volnočasové a zdravotní benefity firem.
Senzory pro diabetiky od ledna proplatí pojišťovny více lidem
Podle něj se navíc mění doba. Zejména mladší generace přinášejí nový pohled – péči o duševní zdraví považují za samozřejmost a očekávají ji také od zaměstnavatelů. Efektivní péče o duševní zdraví zaměstnanců tak závisí na firemní kultuře.
„Když se zaměstnanci cítí bezpečně a respektovaně, pozitivně se to odráží na jejich výkonu i loajalitě. Naopak prostředí plné tlaku, konfliktů nebo mikromanagementu vede ke stresu, vyhoření a vyšší fluktuaci,“ vysvětluje Čapek.
Více než třetina zaměstnanců má ale za to, že firmy v této oblasti nejednají dostatečně. Reálnou podporu ze strany zaměstnavatele naopak vnímá jen necelá třetina zaměstnanců.
Co se nabízí firmám u zaměstnanců
Dříve existovaly pouze dva limity na benefity – na stravování a volný čas. Od ledna 2025 ale platí nová legislativa, která umožnila přispět na zdraví výrazně víc peněz. Byl zaveden samostatný limit 23 tisíc korun ročně takzvaně na volnočasové aktivity a až 46 tisíc korun ročně na zdravotní benefity.
Od příštího roku roční limity na tyto položky stoupnou:
- Limit pro volnočasové benefity – např. kultura nebo sport – bude činit 24 483,50 Kč.
- Limit pro zdravotní benefity – prevent. prohlídky, rehabilitace – bude činit 48 967 Kč.
Možností, jak tyto benefity využít, je dnes mnoho. Od příspěvků na zdravotní péči, jógu či masáže, přes kurzy osobního rozvoje, relaxační pobyty nebo dny zdraví ve firmách až po dlouhodobé programy zaměřené na duševní pohodu zaměstnanců.
Moderní technologie a aplikace, včetně těch využívajících AI, navíc umožňují zcela nové formy podpory. Například virtuální psychologickou asistenci dostupnou kdykoliv.
Očima zaměstnanců
Pokud jde o rovnováhu mezi prací a osobním životem jako takovou, její důležitost se u zaměstnanců zvyšuje. Významnou roli v tom sehrávají generační rozdíly.
Starší generace často vnímá psychickou únavu jako osobní slabost. O duševních potížích nemluví a work-life balance pro ni bývá tabu.
Mladší generace, zejména pak mileniálové a generace Z, naopak považují péči o sebe a psychickou pohodu za samozřejmost. Více otevřeně hovoří o úzkostech či terapiích.
V tomto duchu nejčastěji oceňují zejména:
- dostatek volného času,
- snadný a rychlý dojezd do práce,
- flexibilní pracovní dobu,
- možnost občasné práce z domova.
Zdravá firemní kultura dokáže obě perspektivy propojit a vytváří prostředí, kde mohou být lidé výkonní, aniž by ztráceli sami sebe.
„Zajímavé je, že lidé starší 55 let ji vnímají méně než mladší generace, což nám stejně jako u spousty dalších faktorů u této věkové kategorie ukazuje, že se málo staráme o otázky věkové diverzity “ podotýká k trendu Čapek.
–RED–
