Ceny stavebních pozemků rostou obdobně rychle jako ceny bytů. Oproti bytům jejich cenu, ale i využití sráží nejedno omezení. Jde třeba o neexistenci přístupové cesty, podmínky územního plánu nebo i elektrické vedení nad pozemky.
V momentě, kdy se výše uvedené problémy rozhodne majitel pozemku [vy]řešit, zhusta narazí často na nevstřícné a mnohdy z titulu jejich funkcí až arogantní byrokraty na úřadech. Ti mají navíc po ruce vždy nějaké „pádné nařízení“, proč něco nejde. A někdy třeba i jen to, že potřebné změny z hlediska majitele pozemků zkrátka jenom nepovolí. A tak majitelé nemovitosti uslyší například následovné: „To máte smůlu, to vám paní vedoucí na kraji rozhodně nepovolí…“
—
O něco jiná situace panuje u elektrického vedení přes pozemek. Byť i v tomto případě majitelé pozemků tahají za kratší konec provázku. Na to, jaké jsou možnosti v tomto případě, se zeptal FinTag Soni Holingerové a Ladislava Kříže z Útvaru komunikace a marketingu Skupiny ČEZ.
Máte přehled o tom, kolik soukromých majitelů pozemků omezuje v jejich využití elektrické vedení?
Soňa Holingerová: Přesné číslo nelze jednoduše uvést. Vzhledem k rozsahu distribuční soustavy se bude v rámci ČR jednat o desítky tisíc parcel. Elektrizační soustava je rozsáhlá a prochází soukromými pozemky. Jde o běžný jev daný historickým rozvojem sítě. Každý má právo na zásobování elektřinou. Jde o základní službu, bez které se neobejdou domácnosti, firmy ani veřejné instituce. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu a vedení je nezbytné někudy vést, aby toto právo mohlo být naplněno. Vlastníci jsou povinni strpět vedení na základě energetického zákona a souvisejících smluvních vztahů, služebnosti.
Ladislav Kříž: Ano, vedení elektrického vedení omezují ve formě věcných břemen vlastníky pozemků. To je obecná pravda. Ale není na škodu se podívat do historie, do první poloviny minulého století, kdy se české země elektrifikovaly. Tlak ze všech obcí, a především od obyvatel byl, aby elektřina byla zavedena co nejrychleji. Jak se zpívá v té známé písničce – byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud… Obyvatelé sami nabízeli, že to vedení musí vést co nejblíže jejich chalupy, na jejich pozemcích. Samozřejmě, že toto již nikdo z nás nepamatuje a dnes je situace jiná. Pozemky se po revoluci v roce 1989 vrátily. Ideálem je pozemky převést na stavební a zhodnotit. Jak se elektřina dostane k sousedovi není moje starost…
Ochranné pásmo brání stavbě, ale jinak problém není
Na druhou stranu ale elektrická vedení omezují výstavbu rodinných domů a vůbec staveb kvůli takzvaným ochranným pásmům. Jaká jsou ochranná pásma pro vysoké a nízké napětí z hlediska staveb? A lze je třeba zmenšit?
Soňa Holingerová: Ochranná pásma stanovuje §46 energetického zákona:
- NN [do 1 kV] – nemá vymezené ochranné pásmo, ale platí bezpečnostní vzdálenosti dle ČSN EN 50110-1.
- VN [1–35 kV] – sedm metrů od neizolovaného vedení, dva metry od izolovaného, jeden metr pro zemní kabelová.
- VVN [35–110 kV] – 12 metrů pro neizolované vedení a pět metrů pro izolované.
[Zdroj: ČEZ Distribuce]
Také je ale třeba říci, že ochranné pásmo není prostor, který by byl zcela nepřístupný. Pozemky lze běžně využívat, jen je potřeba dodržovat stanovená pravidla, zákonné požadavky a postupovat s ohledem na bezpečnost provozu a ochranu života, zdraví a majetku. Zde bych vás odkázala na stránky ČEZ distribuce – Umístění stavby nebo činnosti v ochranném pásmu. Tam najdete vše potřebné.
Jak se vlastně stanovuje ochranné pásmo. Jak ho definujete? A kde všude se s ním majitelé pozemků setkávají?
Soňa Holingerová: Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochrany života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo nadzemního vedení tvoří souvislý prostor vymezený dvěma svislými rovinami vedenými po obou stranách nadzemního vedení ve vodorovné vzdálenosti. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Ochranné pásmo je definováno Energetickým zákonem – zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Majitelé pozemků mohou zažádat o „přeložku zařízení“
Nejsou ochranná pásma až příliš velkorysá, k neprospěchu majitelů pozemků?
Soňa Holingerová: Rozsah vychází z technických a bezpečnostních norem. Ochranná pásma chrání před úrazem elektrickým proudem, požárem a zajišťují spolehlivost dodávek. Nelze je libovolně zmenšit. Stanovuje je zákon a mezinárodní standardy. Ale znovu: Ochranné pásmo není prostor, který by byl zcela nepřístupný. Pozemky lze běžně využívat, jen je potřeba dodržovat stanovená pravidla, zákonné požadavky. To znamená postupovat s ohledem na bezpečnost provozu a ochranu života, zdraví a majetku. Vše najdete na zmíněném odkazu: Umístění stavby nebo činnosti v ochranném pásmu.
Stále je tu ale problém, že kvůli těmto ochranným pásmům si rodina na pozemku dům nepostaví. A dále, že kvůli nim ztrácí pozemek na hodnotě. Co může udělat ten, kterému vedení brání ve výstavbě?
Soňa Holingerová: Je nutné požádat o přeložku zařízení distribuční soustavy. Přesný postup je popsán na stránkách společnosti ČEZ Distribuce v odkazu Přeložka zařízení. Tam lze přímo i vyplnit žádost o přeložku.
Náklady na přeložení zařízení jdou do milionů korun
Co taková žádost obsahuje? A kolik to stojí, pokud se majitel pozemku domůže toho, aby elektrické vedení ČEZ z pozemku odstranil?
Soňa Holingerová: Součástí žádosti musí být katastrální mapa či jakýkoliv jiný mapový podklad s vyznačením budoucího stavu. Následně je stanovené technické řešení a podle rozsahu přeložky je zákazníkovi zaslán návrh smlouvy s předběžným vyčíslením nákladů na přeložku. Dle rozsahu a napěťové hladiny se může jednat o desítky tisíc, což platí pro nízké napětí, ale až po miliony korun v případech velmi vysokého napětí. Přeložku hradí dle energetického zákona vždy ten, kdo jí vyvolal.
Setkáváte se často s tímto požadavkem? Jsou náklady únosné?
Soňa Holingerová: Ano, s požadavky na přeložky se setkáváme, zejména při nové výstavbě. Někdy vyhovět lze, jindy ne. Náklady jsou vždy individuální. Pravidla jsou stejná pro všechny. Jako regulovaný subjekt jsme povinni zajistit nediskriminační přístup.
Trend je elektřina pod zemí, ale vždy a všude
Pokud bych se ptal obecně, jaký je dnešní trend – vést elektrická vedení vzduchem nebo pod zemí?
Soňa Holingerová: Trend je postupná kabelizace, zejména u nízkého napětí v zastavěných oblastech. Vedení vysokého napětí ale určuje charakter území. Přičemž venkovní vedení je výhodnější z provozních důvodů. Je jednodušší a rychlejší vyhledání poruchy i samotná oprava.
To znamená, že u velmi vysokého vedení, kde jsou ochranná pásma největší, rozhodují ekonomické zájmy ČEZu?
Soňa Holingerová: Takto jednoduše bych tu otázku nestavěla. Už kvůli tomu, že ročně do rozvoje a modernizace zařízení distribuční soustavy investujeme více než 19 miliard korun a v rámci modernizace ukládáme zařízení v intravilánech obcí do země.
Jen velmi malá špetka naděje
Že by špetka naděje pro vlastníky pozemků? Může se stát, že ČEZ přijde za majitelem pozemku a řekne, vedení uložíme do země, a je po problému?
Soňa Holingerová: To je velmi individuální a záleží na mnoha okolnostech. Zpravidla se snažíme držet již zavedeného koridoru vedení. Už jsem ale i to zmínila, když jsem mluvila o kabelizaci v intravilánech obcí.
Ladislav Kříž: Tady je třeba ale i dodat, že i když vedení pod zemí sice přinese to, že zmizí z očí vlastníka pozemků, z hlediska výstavby na pozemku se také nemusí vůbec nic změnit. Ba naopak. Koridory jsou i větší, navíc musí být přístupné po komunikaci, což se liší podle napěťové hladiny. A i podzemní vedení má poruchy a délka opravy je delší. V praxi i často dochází k jeho poničení při výstavbě, jakkoliv se v okolí stavět logicky nemůže, už kvůli tomu, že je to nebezpečné.
Tedy i zde je to „z bláta do louže“. Vlastník pozemku si zakopáním vedení pod zem, pokud jde přes jeho pozemek, z hlediska možné výstavby stejně nepomůže?
Ladislav Kříž: Elektřina se stále rozvádí vedením. Všude ve světě. Moderní, nemoderní. Pokud „nás nabádáte“, zrušte omezující vedení, ano, dobře, ale pak už se také může nabídnout pouze jediná možnost. Ne všude elektřina bude. Pokud na tom bude celospolečenská shoda, proč ne. My ji ale nevnímáme. Jak už jsem řekl, pod zemí vedení zmizí jen pro oči, ale stavět nad ním logicky také nelze.
Daniel Tácha
Slušnost? Ochranné pásmo je neslušnost-vše dát aspoň pod zem/do země…Bude-li el. v zemi je bezpečnější, není zranitelná a je to estetické. A ČEZ Distribuce/holomci chtějí, aby jsi to zaplatil no neuvěřitelné s tím jaké mají zisky!
Nikomu tyhle problémy nezávidím. Možná i zde platí – ohledně spleti zákonů a nařízení, že cesta do pekel je dlážděná původně dobrými úmysly. Možná bych na místě majitelů odříznutých chalup volit sluneční elektropanely nebo i malou větrnou elektrárnu, třeba jen o výkonu 5 kW. Když M. Zeman jako premiér (nebo to bylo za jeho prezidentování – už nevím) navštěvoval regiony, řekl tuto svou zkušenost: Při prvé návštěvě bývám informován o problému a důvodech, proč to nejde. Při druhé se dozvídal, že ono by to možná nějak šlo. A při třetí se už řešení objevovalo.
Ekoblázni chtějí zrušit elektrická vedení.všude.
Ono by se řešení velice rychle našlo . Jaké ? Kdyby provozovatel musel mít sepsány smlouvy s majiteli pozemků a musel by za toto omezování zaplatit. V současné době jsou to černé stavby bez schválení majitelů pozemků , bez jakých koliv dokumentů , není ani zkolaudováno . Navíc si kladou jen podmínky a ohánějí se enrgetickým zákonem. Již po roce 90 se ve směmovně připravoval zákon směřující k narovnání vztahů majitel-provozovatel. Jenže občan jako majitel proti majitelům sítí nic nezmůže.