Česká ekonomika rostla v letošním druhém čtvrtletí stejně jako v tom prvním – meziročně o 2,4 procenta. Mezikvartálně přidala 0,2 procenta. To je ale o 0,5 procenta méně než v prvním čtvrtletí [+0,7 %].
Vyplývá to z prvního odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Což značí, že uvedené číslo může doznat ještě několika změn. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu [HDP] podle statistiků podpořily především výdaje na konečnou spotřebu domácností. Ty zaznamenaly růst již čtvrté čtvrtletí za sebou. Naopak negativní vliv na HDP mělo saldo zahraničního obchodu.
„V meziročním srovnání rostla ekonomika shodným tempem jako v 1. čtvrtletí. Meziroční růst HDP o 2,4 procenta podpořila domácí poptávka, zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
[Zdroj: ČSÚ]
Meziroční růst hrubé přidané hodnoty [HPH] nejvíce podpořil průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Podle statistiků se dařilo naprosté většině odvětví národního hospodářství.
Mezičtvrtletní růst HPH podle ČSÚ pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Prosperovalo i stavebnictví. Naopak mírný pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl. Zaměstnanost mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o procento.
Analytici: Česká ekonomika zpomalila
„I když to podle meziročního výsledku tak nevypadá, česká ekonomika zpomalila. Oproti prvnímu čtvrtletí se její růst snížil na 0,2 procenta, zatímco v úvodu roku si ještě připisovala mezikvartálně 0,7 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
ČSÚ revidoval růst HDP. Přibývá zaměstnanců ve veřejném sektoru
Zatímco tehdy podle něj ekonomika překvapila pozitivně, a to i díky efektu předzásobení před zavedením amerických cel, nyní překvapila negativně.
„Na straně poptávky ekonomiku podporovala spotřeba domácností, na straně nabídky obchod a s ním spojené služby. Zpracovatelskému průmyslu – jako největšímu odvětví v českém hospodářství – se tentokrát příliš nevedlo. Opět se ukázalo, že sice firmy mohou hýřit optimismem, ale pokud nemají nové zakázky, nejsou ani výsledky,“ shrnuje Dufek.
Přesto ani slabší výsledek za druhý kvartál podle něj ještě neznamená ohrožení celoročního výhledu růstu HDP ve výši dvou procent.
Investiční výdaje v EU ukazují na recesi. A to i přes mírný růst HDP
Na zpomalení tempa mezičtvrtletního růstu české ekonomiky na 0,2 procenta z předchozích 0,7 procenta upozorňuje i hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Podle něj je výrazné a nepříjemné, nicméně ne zcela překvapivé.
„Předchozí kvartál se nesl ve znamení snahy evropských výrobců předzásobit americký trh před zavedením Trumpových celních bariér. Jednalo se tedy o jednorázový pozitivní příspěvek k bilanci zahraničního obchodu. Ten od té doby z velké části vyprchal a ve druhém kvartále tak zahraniční obchod ekonomiku naopak opět přibrzdil,“ tvrdí.
Spotřeba domácností je nejhorší v EU
Z domácích faktorů Vít Hradil upozorňuje na pokračující růst spotřeby domácností. Ta zůstává zhruba dvě procenta pod úrovní z předpandemického konce roku 2019. Což představuje suverénně nejhorší výsledek ze všech zemí Evropské unie. Je to přitom spotřeba domácností, která hlavně táhne českou ekonomiku.
„Za celý letošní rok momentálně počítáme s průměrným růstem těsně pod dvěma procenty,“ doplňuje Hradil, který upozorňuje na to, že ekonomice neprospěje propad zahraničního obchodu kvůli clům na dovoz zboží do USA.
Optimismem nehýří ani hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Stejně jako všichni ostatní analytici zdůrazňuje, že ČSÚ přinesl první odhad, a tak se finální čísla mohou změnit. I první odhad podle něj ale zaostal za očekáváním. Upozorňuje na to, že analytici oslovení agenturou Bloomberg počítali ve střední hodnotě svých dohadů – ta činila 2,5 procenta.
„Ještě výrazněji zaostal růst české ekonomiky za předpoklady v mezikvartálním pohledu. Očekával se růst 0,4 procenta, zatímco výsledek je jen poloviční, a to 0,2 procenta,“ tvrdí.
Znalostní ekonomika v Česku je vtip. Ukazuje to trend u patentů
Přesto je v kontextu hrozby transatlantické obchodní války podle něj mezičtvrtletní růst pořád úspěchem. Pomohla skutečnost, že americký prezident Donald Trump v první polovině dubna odložil zavedení takzvaných recipročních cel o 90 dní, tedy až za horizont druhého čtvrtletí.
–DNA–
Zločinec Stanjura předložil první návrh státního rozpočtu na příští rok a prý tam plošně škrtl národní dotační programy a jednoduše k nim napsal nulu (Při té bídě státní salámové politiky se tomu ani nedivím; a to nás budou hodně stát ještě například emisní povolenky a deindustrializace západní Evropy. A to nerozvádím fakt, že někdy bude muset kleknout dluhový dolar a budeme muset platit zvýšené částky za dovoz z Číny v juanech – u nás půjdou tyto obchody přes Německo, které si také přirazí.).
Politikou pana Stanjury se dá ušetřit asi 30 mld korun. Největší výdaje jsou na zbrojení a výstavbu jaderné elektrárny Dukovany. Stát se chystá půjčit 24 miliard korun společnosti Elektrárna Dukovany II. Skutečné jednání o prioritách vlády – tedy kolik peněz, kdo a na co dostane – na ně čeká až v druhé půli srpna. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci června činil deficit 152,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejlepší výsledek od pandemie. Proti loňskému červnu je schodek nižší o 26,2 miliardy korun. Stát si bere půjčky i na umořování půjček, které si vzal na umořování obsluhy státního dluhu, tedy na narůstající úroky a může se tak dostat do nezvladatelné spirály (a po volbách za sebou tato hrůzovláda práskne dveřmi). Ještě dáme 17 mld panu Šťávovi. Jak to bude s dotacemi politických neziskovek ?
To bude Fialovy vlády cíl „čím hůř, tím lépe“. Přivedou ekonomiku na hranici krachu, nadělají neplatitelné dluhy a prásknou dveřmi. A budou se chechtat, jak to další vládě (už sestavené z opozice) zavařili, která bude muset drsně konsolidovat rozpočet. To zase bude nutně obnášet utahování opasků lidem a větší chudobu. Fialovi šmejdi, co problémy způsobili si počkají v pohodlných opozičních lavicích, budou vládu neúnavně kritizovat a házet ji klacky pod nohy další čtyři roky a před volbami opět začnou nasrané lidi oblbovat „jak jedině oni dají Česko zase dohromady“. A zblblí lidi mezi tím jako vždy zapomenou, kdo zemi do marasmu předtím dostal a zase těm šmejdům sednou na let a znovu jim tohodí ve volbách. To je taktika spálené země, která je ODS se svými přicmrndy z pidistran praktikována celou dobu od vzniku ODS. A tak se tu k vůli hrstce šmejdů plácáme přes 30 let ode zdi ke zdi.
Nevím, jestli lidé nesledující politiku vědí, o co tu běží. Protože chlubiči (to bude zřejmě příhodný název), kteří se potřebují pochlubit, jak odpovědně hospodaří s penězi, aby je lidé volili (to ovšem jinak dělá každý), tak neřeší ceny energií, protože to by znamenalo další zásek do veřejných peněz. Má to důsledek ten, že se lidé i firmy na vysokých cenách vydají z peněz a pak už nemohou tolik utrácet. Dílem také logicky začnou být navíc s výdaji opatrní. Ovšem ze zisků firem prodávající energie si stát mocně sosá, což deficit do jisté míry drží na uzdě, čímž se lze pěkně pochlubit. Když totiž neuvažujete přes peníze, ale jdete na podstatu, to znamená, že ekonomika je jen jedna, její výkonnost je vcelku daná, protože se z roku na rok nezmění o sto procent, když víte, že lidé mají produktivitu z roku na rok podobnou, když vidíte, že se nezaměstananost dramaticky nezměnila, tak je jasné, když si z vytvořených hodnot někdo, třeba přes energie, sosne značně víc, jinému logicky do chobotu přijde k sosnutí méně. Nejsou třeba k pochopení tohoto jevu žádná kouzla.To však už inflace srovnala tak, že nastavila novou ekonomickou rovnováhu, kdy každý výkonnostně jede tak, jak to článek popisuje.
Jenže velmi důležité je to nové, a to jsou cla. Možná jste si všimli, jak zasmušilí oproti nám jsou Němci, kteří mluví o patnáctiprocentní tragédii. A pak pan Fiala se nechá slyšet (logicky, těsně před vobami, jak jinak), že makroekonomické zdraví ČR je lepší, než v SRN. Proč je to svým způsobem pro nás naopak ještě horší, takže to není vůbec pravda? Je to proto, protože jsme vůči SRN v nevýhodě. Dojde k tomu, že zadavatelé zakázek řeknou. Tak hoši, potřebujeme 15% dolů, proto my 2-3% a vy ten zbytek. Mám známého, který se už loni setkal s tím, že mu řekli, že chtějí, aby šel ze sta na padesát korun za jednotku. Odpověděl že smůla, že to raději celé zavře. Protože se však potřebovali oba navzájem, nakonec se dohodli na 75 korunách. Jenže to není 25% dolů. Je to stejné, jako laciné řeči, že se zvládne 5%HDP na zbrojení. Není to žádných 5%, dělalo by to přes 18% z celého rozpočtu ČR. Když doteď se z něj dávalo tak z bídou 5% na zbrojení, tak to by bylo navýšení o 13%, když i teď se jede na těžký dluh, protože peníze nejsou. Takže cla 15% je to stejné. A až k tomu dojde, že se cla do ekonomiky plně promítnou, bude to pro české subdodavatele masakr motorovou pilou.
Jak to proběhne, jsme prakticky viděli na tahanicích o cla mezi EU a USA. USA jako hospodářský hegemon řekl 15% a deindustrializovaná EU si nedovolila ani pípnout. Stejně tak přijdou o hlásek naši dodavatelé subdodávek pro německé odběratele. Budou rádi, když nesjedou o 25% dolů tím, že budou sanovat 10% snížení sazby oproti minulosti za dodávku. To budou následné tlaky na šetření! Na mzdy, nové investice. Jestli se Babiš uchýli k tomu, že na firmy zatlačí, aby včas a řádně platily všechny daně, což se dá očekávat, sám totiž jede z nemalé míry z dotací, které jsou zákonem dané, může se mnoho lidí obávat toho, že přechod roku 2026/2027 nebudou slavit na vánočním večírku ve stejné firmě, jako rok před tím. Je otázkou, zda vůbec budou v nějaké firmě slavit.
Politiku je třeba sledovat. Je jako chléb. Ten znalému voní už ve chvíli, kdy se seje obilí!