Ministerstvo financí ČR [MF ČR] letos očekává schodek veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Příští rok se zadlužení prohloubí na 3,5 procenta HDP, následně klesne k hodnotě 3 procenta.
Vyplývá to z fiskálního výhledu, který dnes [6.11.] zveřejnilo ministerstvo financí. Loni byl schodek veřejných financí 2,2 procenta HDP. Ministerstvo ale využívá pro výpočet jinou metodiku než většina ekonomů.
„Vývoj je v souladu s možnostmi, které poskytuje fiskálně-strukturální plán, včetně využití únikové doložky pro výdaje na obranu, jež v roce 2027 umožňuje zohlednit částku 70 miliard korun,“ uvedlo ministerstvo k očekávaným schodkům.
Kdyby tomu tak nebylo, tak bez využití únikové doložky by činilo saldo 3,5 procenta. Proto podle ekonomů nelze říkat: Česko má rozpočtový schodek jen 2,8 procenta HDP.
Hospodaření veřejných financí [v % HDP]
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026* | 2027* | 2028** | |
| Saldo sektoru vládních institucí | -5,6 | -5 | -3 | -3,7 | -2 | -2,2 | -2,8 | -3,5 | -3 |
| Dluh sektoru vládních institucí | 36,9 | 40,7 | 42,5 | 42,2 | 43,2 | 44,2 | 45,8 | 47,4 | 49,1 |
*predikce / **výhled / Zdroj: MF ČR
Fiskálně-strukturální plán schválila Česku Evropská komise, materiál počítá s postupným snižováním schodku veřejných financí až na 1,2 procenta HDP v roce 2030. Predikce ministerstva na letošní a příští rok se shoduje s aktuální prognózou České národní banky [ČNB]. Ohledně vývoje veřejných financí v roce 2028 je ale ČNB skeptičtější, když čeká deficit 3,3 procenta HDP.
Centrální banka zvýšila úrokové sazby. Hlavní sazba je na 4 %
Zadlužení Česka by mělo podle fiskálního výhledu letos vzrůst na 45,8 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP. V dalších letech ministerstvo předpokládá další zvyšování dluhu. V roce 2029 podle materiálu dosáhne 49,7 procenta HDP. Když dluh dosáhne 55 procent HDP, aktivuje se takzvaná dluhová brzda, kdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Už příští rok zaplatíme za obsluhu státního dluhu přes 150 mld. Kč
Podle ministerstva je zvyšování dluhu dáno očekávanými deficity veřejných financí. K růstu zadlužení ale přispěje také půjčka společnosti Elektrárna Dukovany II na stavbu nových jaderných bloků, která nebude součástí státního rozpočtu.
Výstavba nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany se rozjíždí
Stavba nových jaderných bloků v Dukovanech by měla být největší českou zakázkou. Náklady při výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při cenách z loňského roku činí 407 miliard korun. Stavba prvního bloku by podle dosud zveřejněných plánů měla začít v roce 2029, hotový by měl být v roce 2036.
Nejen hlubší zadlužení, ale i komplikace v Dukovanech
Co se ale týče výstavby dvou nových bloků v Dukovanech, tam došlo ke krachu jednání korejské společnosti KHNP o smlouvě na stavební práce. KHNP v minulém týdnu proto oznámila ukončení neúspěšných jednání o smlouvě na stavební práce s konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility. Důvodem jsou podle KHNP rozdílné postoje k zásadním podmínkám.
Krach jednání představuje riziko narušení kontinuity prací, které dosud do příprav projektu investovaly české firmy. Zároveň to ale vytváří prostor pro významné zapojení tuzemského průmyslu. Ve společném prohlášení to dnes [6.11.] uvedly Svaz energetiky ČR a Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR. Vyzvaly proto KHNP k rychlému řešení situace.
Dukovany dostaví korejská KHNP. Objevují se první spory a pochyby
Nyní firma připravuje alternativní plán výběru nového stavebního dodavatele. Korejci zároveň deklarovali, že harmonogram projektu zůstává beze změny. Tuzemské svazy v této souvislosti připomněly, že do příprav projektu jsou zapojeny už osm let, to včetně podpory společnosti Daewoo E&C.
„Naším společným cílem musí být bezpečná a kvalitní výstavba v předvídatelném rámci, která udrží projekt v plánovaném harmonogramu a umožní smysluplné zapojení českého průmyslu. Naše firmy jsou připraveny převzít odpovědnost za konkrétní dodavatelské celky a přispět k tomu, aby projekt pokračoval bez zbytečných prodlev,“ řekl výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba.
Co dál říkají tuzemské svazy
Za zásadní nyní svazy považují, aby vzniklá situace nevedla k dalšímu prodlužování příprav ani k ohrožení plánovaného harmonogramu projektu. Očekávají, že KHNP v co nejkratší době představí konkrétní plán dalšího postupu, včetně harmonogramu výběru nového stavebního dodavatele, smluvního modelu a způsobu zajištění kontinuity přípravných prací.
„Komplikace při uzavírání kontraktu na stavební část byly patrné již v předchozím období. Původním předpokladem korejské strany bylo uzavření kontraktu v krátké návaznosti na podpis hlavní EPC smlouvy. Absence smluvního zajištění stavebních prací přitom významně omezuje možnost českých společností zahájit plnohodnotnou přípravu a mobilizaci potřebných kapacit,“ uvedl k aktuálnímu dění prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Situace podle svazů zároveň vytváří prostor pro významné a přímé zapojení českého průmyslu. V této souvislosti připomněly zkušenosti českých firem z energetických a jaderných projektů a také znalosti místního prostředí. Svazy proto apelovaly na pokračování všech dalších příprav, ať už inženýrských prací nebo stavebních částí, jako například u turbínové haly.
–ČTK/RED–
