Čistý zisk Skupiny ČEZ za první tři čtvrtletí letošního roku dosáhl 26,6 miliardy korun. To je meziročně o 24 % více [+5,16 mld. Kč]. Čistý zisk skupiny očištěný o mimořádné vlivy vzrostl o 19 % na 26,3 miliardy korun.
Důvodem prudkého růstu je ukončení zdanění neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, uvádí ČEZ v tiskové zprávě. Oproti loňsku ale klesl provozní zisk firmy. Provozní zisk před odpisy, úroky a daněmi [EBITDA] činil 86,1 miliardy korun.
Podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše stabilní hospodaření umožňuje skupině pokračovat v jejím investičním programu.
„Za devět měsíců jsme investovali 46 miliard korun, meziročně o pětinu více. Investujeme především do výrobních zdrojů a sítí, tedy do oblastí klíčových pro dlouhodobě bezpečné a spolehlivé dodávky energie,“ řekl.
ČEZ uvolnil místo jedničky v TOP 20 Škodě Auto. Posílili zbrojaři
Investice skupiny do dlouhodobého majetku dosáhly za první tři čtvrtletí 46 miliard korun. Meziročně vzrostly o 7,3 miliardy korun [+19 %]. Nejvíce peněz šlo do výroby a distribuce. Mezi významné položky patřilo pořízení jaderného paliva, projekt ZEVO Mělník, modernizace vodní elektrárny Orlík, fotovoltaické projekty a transformace teplárenství.
Vedení společnosti navýšilo výhled hospodaření pro celý letošní rok. Čistý zisk nyní očekává na úrovni 34 až 37 miliard korun. Do navýšení očekávaného čistého zisku se promítne i prodej 49% podílu ve slovenské společnosti JESS za 189 milionů eur [cca 4,6 mld. Kč]. Tento prodej navýší čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí o 2,2 miliardy korun, uvádí ČEZ.
Mimořádná daň v mimořádných případech
Co se týče ČEZu, vláda Andreje Babiše [ANO] aktuálně schválila návrh novely energetického zákona, který jakékoliv vládě umožní vybrat v případě vysokých cen energií od producentů elektřiny až 90 procent jejich nadměrných příjmů nad stanovený cenový strop. Ten by při aktivování odvodů vláda předem sama nastavila.
Vyplývá to ze schváleného návrhu novely energetického zákona, který je k dispozici v systému elektronické knihovny legislativního procesu [eKLEP]. Podobný princip využil předchozí kabinet premiéra Petra Fialy [ODS] při energetické krizi v roce 2023.
Odvod by mohl činit až 90 procent nadměrného příjmu, jenž by se vypočítával ze stropu, který by předem nastavila vláda nařízením. Zbylých deset procent zajistí tržní motivaci výrobců elektřiny dál nabízet výrobu v hodinách se zvýšenou poptávkou.
Návrh také stanovuje, že odvod vláda použije pouze v případě mimořádné regulace cen energií pro odběratele nebo při poskytnutí dotací pro provozovatele energetických sítí. Právě na tyto výdaje by měl stát využít příjmy z odvodů od výrobců.
Novelu nyní dostane k projednání Sněmovna. Schválení novely ovšem automaticky nezavádí cenové stropy ani nespouští odvody. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO] jde především o legislativní přípravu mechanismu na rychlé řešení případného prudkého zdražování energií.
Premiér na možných sektorových daních pracuje se Schillerovou
Energetické firmy už zkraje tohoto týdne avizovaly, že jsou připraveny s vládou o nových pravidlech jednat. Svaz energetiky ČR v této souvislosti uvedl, že rozumí snaze státu být připraven na krizové situace spojené s vysokými cenami energií. Zároveň ale nechce, aby nová pravidla narušila fungování a předvídatelnost na trhu a bezpečnost dodávek energií.
Zestátnění ČEZu pokračuje
Současně běží přípravy na plné zestátnění ČEZu. Skupina v půlce letošního roku založila novou dceřinou společnost ČEZ Energy. Do ní ČEZ v 1. čtvrtletí roku 2027 začlení své nevýrobní podniky. A část této firmy následně prodá. Z takto utržených peněz vyplatí své drobné akcionáře.
Spolu se založením nové společnosti probíhají další procesy související se schválenou optimalizací vlastnické struktury a řízení.
„Jde například o přípravu oceňování jednotlivých dceřiných společností a také podkladů pro jednání s ratingovými agenturami pro ratingové posouzení ČEZ Energy, a.s., a v této souvislosti i ČEZ,“ uvedli již dříve zástupci ČEZu.
Tržní hodnota skupiny ČEZ dosahuje cca 700 miliard korun. Vychází z aktuální ceny za akcii při celkovém počtu 537 989 759 vydaných akcií na Burze cenných papírů Praha [BCPP].
Plán na zestátnění
Plán na zestátnění ČEZu je následovný: Ze současné struktury ČEZu se do nové společnosti ČEZ Energy vyčlení prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jednat se bude například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO či firmy z tradingu. V ČEZ Energy si ponechá skupina 51% podíl. Zbylou část výhledově nabídne investorům či přímým kupcům. Utržené peníze pak využije na odkup vlastních akcií ČEZ od drobných akcionářů.
Elektrická vedení nad pozemky brání výstavbě. Jinak to nejde, tvrdí ČEZ
Vyčleněná společnost nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami. Tím podle představenstva ČEZu lépe dosáhne na zdroje financování. Předsedou představenstva nové akciové společnost ČEZ Energy je generální ředitel a předseda představenstva energetické Skupiny ČEZ Daniel Beneš, místopředsedou zmíněný Pavel Cyrani. Členy představenstva jsou finanční ředitel skupiny a člen představenstva Martin Novák, člen představenstva skupiny Ondřej Landa. Generálním ředitelem ČEZ Energy je zmíněný Pavel Cyrani.
–RED–
