Kyjev potřebuje další peníze. EK mu navrhla novou půjčku

9
pujcku
Účty, účty a zase účty… Nejen ruskou agresi, ale i chod veřejných financí musí řešit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letos ale stojí vůbec poprvé před situací, kdy se náklady Západu na podporu jeho země vyrovnaly objemu zmrazených ruských aktiv. / Foto: Ukraine Government

Evropská komise [EK] navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur [cca 1,1 bil. Kč] na rok 2027. Oznámila to dnes [18.11.] v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur [2,2 bilionu Kč] na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být z nové půjčky 25 miliard eur [cca 610 mld. Kč] určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur [cca 489 mld. Kč] má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.

„Kyjev půjčku splatí z budoucích válečných reparací od Ruska,“ řekla novinářům von der Leyenová.

Cílem další půjčky je podle šéfky Komise zajistit Ukrajině dostatečně silnou pozici při případných mírových jednáních s Ruskem: „Chceme Ukrajině poskytnout silnou pozici u jednacího stolu.“

Názor: Jde spočítat konec války na Ukrajině? Ano, ruské peníze došly

Podle odhadu Evropské komise bude Ukrajině v příštím roce chybět 70 miliard eur [cca 1,7 bil. Kč]. Navržená půjčka pokryje dvě třetiny této částky, zbývající třetinu by měli zajistit další zahraniční partneři, uvedla von der Leyenová. Půjčka Ukrajincům zároveň zajistí potřebnou předvídatelnost ruských útoků a také pomůže při pokračování reforem.

Rozpory v EU o financování Ukrajiny

EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur [cca 2,2 bil. Kč] pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Peníze pokryjí její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že Kyjev bude potřebovat další peníze. O společné půjčce EU tak nově hovořil jako o hlavní možnosti už minulý týden eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Malta zablokovala nové unijní daně na tabák a nikotinové výrobky

Poskytnutí předchozí unijní půjčky v přepočtu 2,2 bilionu korun již schválili prezidenti a premiéři členských států EU na loňském prosincovém summitu. Tam se ale nedohodli na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie. Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že záruky nepřevezmou.

Německý kancléř Friedrich Merz [CDU] k tomu minulý týden uvedl, že všichni „se musí zaručit“. Pohrozil, že zablokuje dohodu o příštím víceletém rozpočtu EU na období 2028 až 2034, pokud se všechny členské státy nezapojí do financování Ukrajiny.

Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování

Avšak i nová půjčka v objemu 45 miliard eur bude vyžadovat podporu všech 27 členských států. Zmíněné tři středoevropské země spolu s Bulharskem ale oznámily, že na budoucím financování Ukrajiny se podílet nebudou.

Protézy jsou žádaným zbožím v Rusku i na Ukrajině

Německo je největším čistým přispěvatelem do rozpočtu EU a zároveň největším evropským bilaterálním dárcem Ukrajiny. Zmíněné čtyři země požadující výjimku z financování Ukrajiny naopak patří mezi čisté příjemce peněz z unijního rozpočtu, poznamenal v této souvislosti například list Financial Times.

_

Unijní prezidenti a premiéři by měli o obou otázkách jednat na mimořádném summitu EU. Ten se uskuteční v Bruselu ve dnech 26. a 27. listopadu. Představitelé unijních států chtějí mít řešení do konce letošního roku.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here