Česká průmyslová produkce v listopadu překvapila solidním růstem. Zvýšila se i hodnota nových zakázek. Pozitivní data z průmyslu za listopad hlásí i Německo. Tam hodnota nových zakázek v průmyslu rostla nejrychleji od roku 2024.
Česká průmyslová produkce v listopadu meziročně reálně vzrostla o 5,7 procenta. Meziměsíčně byla vyšší o 2,4 procenta. O 4,1 procenta meziročně vzrostla i hodnota nových zakázek. Dnes [8.1.] to uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].
„Průmyslová produkce v listopadu vzrostla ve většině průmyslových odvětví. Do výsledků se zčásti propsal i efekt nižší srovnávací základny. Z jednotlivých odvětví k růstu nejvíce přispěly automobilový a kovozpracující průmysl,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Růst vykázala i odvětví navázaná na výrobu motorových vozidel, například pryžových a plastových výrobků, elektrických zařízení. Vzestup pokračoval ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení nebo výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Naopak záporně k vývoji průmyslové produkce nejvíce přispěla těžba, zejména uhlí. A také farmaceutický průmysl.
„Listopad přinesl i nový rekord, a sice měsíční průmyslová produkce dosáhla nejvyšší úrovně od začátku covidového období,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Průmyslová produkce v říjnu nabídla relativně pozitivní data
Pozitivní zprávy z tuzemského průmyslu korespondují s pozitivními zprávami z Německa. Zatímco analytici očekávali pokles průmyslových zakázek, tak ty vzrostly. To meziměsíčně o 5,6 procenta, jak uvedl německý Destatis.
„Konečně přichází z německé ekonomiky číslo, na které si nelze stěžovat,“ komentoval to ekonom Jens-Oliver Niklasch z BBW.
Listopadový růst tak zrychlil z říjnových 1,6 procenta. Celkové průmyslové zakázky v Německu rostly v listopadu nejrychlejším meziměsíčním tempem od prosince 2024.
Hodnota nových zakázek v průmyslu v Česku
Hodnota nových zakázek v běžných cenách loni v listopadu ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 4,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily meziročně o 6,3 procenta. Tuzemské nové zakázky zaznamenaly růst o 0,2 procenta.
„K růstu hodnoty nových zakázek v průmyslu v listopadu nejvíc přispěla výroba motorových vozidel a jejich dílů, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo výroba elektrických zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Upozornila ale i na to, že i přes meziroční růst byla meziměsíčně hodnota nových zakázek nižší o 1,1 procenta. Hodnota nových zakázek poklesla zejména ve farmaceutickém, chemickém, papírenském a textilním průmyslu.
Přece tu není jen autoprůmysl, říká zástupce inovativních pharma firem
I nadále pokračovalo propouštění v průmyslu. Podle dat ČSÚ průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se snížil v listopadu 2025 meziročně o 1,3 procenta.
Podle Petra Dufka i přes výše uvedené z aktuálních dat vyplývá, že průmysl potvrzuje, že představuje nejen největší tuzemské odvětví, ale také odvětví flexibilní a velmi odolné.
„Navzdory nepřesvědčivé poptávce v zahraničí i silné koruně se dokáže přizpůsobit a růst,“ uvedl.
Stavebnictví roste už déle než rok
ČSÚ přinesl data za listopad i ze stavebnictví. Tam stavební produkce meziročně stoupla o 6,1 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 0,1 procenta. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla o procento. Meziročně se v listopadu zahájilo o 20,8 procenta bytů více, dokončilo se o 4,4 procenta bytů více.
„Meziroční růst stavební produkce pokračuje třináctý měsíc v řadě a odehrává se v inženýrském stavitelství i na výstavbě budov,“ uvedla Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Produkce v pozemním stavitelství se zvýšila o 8,1 procenta a inženýrské stavitelství vzrostlo o 3,2 procenta.
Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť
Orientační hodnota staveb, na které bylo v listopadu vydáno stavební povolení, dosáhla 43,5 miliardy korun [+1,0 % meziročně].
„I přes vysokou srovnávací základnu v listopadu pokračoval výrazný meziroční růst počtu zahájených bytů, a to v rodinných i bytových domech,“ doplnil kolegyni Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Upřesnil, že v listopadu byla zahájena výstavba 4 353 bytů [+20,8 % meziročně]. Dokončilo se 2 371 bytů, což značí meziroční růst o zmíněná 4,4 procenta.
–RED–
Každého zajímá, jak se bude mít zítra, pozítří a je to logické. A podle vývoje hospodářství se na to dá usuzovat. Proto bych chtěl varovat před optimismem.
Čísla jsou přesná a pokud se neudělá výpočtová chyba, jsou správná. Je třeba však znát, co říkají. Hospodářský růst, aby ho bylo možné nějak poměřovat, buď navzájem, nebo s minulostí, se nejlépe vykazuje v peněžním vyjádření. A zde je to úskalí. Pokud jede ekonomika státu a světa v jistých zajetých kolejích a nevykazuje abnormality, pak mají tyto ukazatele vztah i k naší životní úrovni. Protože to poměřování v čase proběhne jako porovnání se skoro stejným, nebo velmi podobným stavem. Pokud tomu tak není, jsou ukazatele i nadále správné, ale jejich vazba na to, co nás zajímá, se značně rozvolní. Uvedu příklad.
Vyrábíte třeba automobily (pro vysvětlení je jedno co). Jeden stojí sto tisíc a a vykážete hospodářský výkon sto miliónů. Takže jste vyrobili tisíc automobilů za rok, které jste také prodali. Následující rok vykážete růst dvě procenta. Tedy sto dva miliónů. To je o dvacet automobilů a o dvacet spokojených kupujících více, než rok před tím. Automobil nyní nestojí sto tisíc, ale čtyři sta tisíc. Při sto miliónech výkonu je to dvě stě padesát automobilů ročně. Když další rok vykážete opět ta dvě procenta růstu, na sto dva miliónů, je to dvě stě padesát pět automobilů, tedy jen o pět spokojených zákazníků více. Těch patnáct zákazníků rozdílu oproti předchozímu příkladu bude i nadále jezdit ve starém automobilu. Protože uděláte jen o pět více, ne o dvacet, potřebujete na to méně lidí a některé můžete dokonce propustit.
Z tohoto důvodu je třeba sledovat nejprve ty obecné parametry, aby se poměřovalo poměřovatelné. Pokud se jedná o skutečný hospodářský růst, který má na životní úroveň vždy pozitivní vliv, tak jsou jeho automatickou součástí zvýšená inflace a snižování nezaměstanosti. Jestliže však dnes vidíme brutální lití daní do ekonomiky, tři sta miliard ročně, což je třicet tisíc na každého jedince včetně nemluvňat (vždy se to v ekonomice projeví) a současně růst nezaměstnanosti, tak se stoprocentně jedná pouze o stále probíhající transformaci ekonomiky na nový stav. Co se v něm však rýsuje hodně zřetelně, je to, že společnost bude nejspíše rozdělena na dvě části. Jedni, kteří se o práci a výdělky moc obávat nemusejí, otázkou však je, jak moc jim porostou a co si za ně v konečném důsledku budu moci koupit a současně to, že ta druhá o nějakou pořádnou, dobře placenou práci, už jen tak snadno nezavadí. Ve statistice uvidí růst, v TV vypjatou hruď vládních politiků, ale u sebe doma naopak ještě o jeden další rok starší a rezavější auto, než tomu bylo v loňském roce.
Jinými slovy. Čísla jsou, když se neudělá chyba ve výpočtu, vždy správná. Jde jen o to, o čem hovoří. K pochopení toho je třeba politiku a ekonomiku trochu sledovat, jinak nevíte jakým způsobem vybírat u voleb toho, komu svůj hlas dáte. Co se týká předvolebních letáků, tak o nic platí, že sliby se slibují, blázni se radují. Důležitější je však vědět, kdo je kdo. Podle toho, co je, bude také dělat.
Počet firemních insolvencí v Německu dosáhl v uplynulém roce nejvyšší úrovně za posledních dvacet let. Celkem bylo zaznamenáno 17 600 bankrotů, což podle ekonomů odráží dlouhodobé problémy německé ekonomiky. Výrazně pak vyrostl počet bankrotů velkých firem. Podle expertů jde o důsledky několikaleté stagnace ekonomiky, nejde tak jen o krátkodobé potíže, ale o dlouhodobý vážný stav, který přirovnávají k horečce.
Deník Bild poukazuje na to, že jde o průměrně 48 bankrotů denně. Zvláště výrazně vzrostl počet insolvencí velkých firem. Studie poradenské společnosti Falkensteg uvádí, že v minulém roce zkrachovalo 471 podniků s ročním obratem přesahujícím deset milionů eur. To představuje meziroční nárůst přibližně o 25 procent. Autor studie a partner společnosti Falkensteg Jonas Eckhardt uvedl, že od nejnižšího bodu po pandemii covidu-19 v roce 2021 se počet velkých insolvencí téměř ztrojnásobil. Stav německé ekonomiky podle serveru Die Welt přirovnal Eckhardt k situaci, kdy už nejde jen o „bolest hlavy“, ale o „horečku“.
Analytici zároveň neočekávají, že by se situace v nejbližší době výrazně zlepšila. Podle odhadů Falkenstegu by mohl počet velkých firemních bankrotů v roce 2026 dále vzrůst o deset až dvacet procent a dosáhnout zhruba 530 případů. Pod největším tlakem má zůstat především zpracovatelský průmysl. Studie upozorňuje, že německá ekonomika se bude v roce 2026 zotavovat jen velmi pomalu, protože se zde kumuluje několik strukturálních problémů zároveň. Mezi ně patří postupná ztráta konkurenceschopnosti, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, rozsáhlá byrokracie a stagnující investice.