Cena ropy prudce klesá. Spolu s ní i ceny paliv v Česku

Maximální ceny pohonných hmot, které v ČR denně určuje stát, zítra [10.6.] opět klesnou. Litr benzinu zlevní o deset haléřů na 41,40 koruny. Naftu čerpací stanice budou prodávat nejvýše za 39,91 koruny za litr. To je o 14 haléřů méně než dnes.

Nafta se tak po několika dnech vrátí pod čtyřicetikorunovou hranici. Ukazuje na to cenový věstník, který dnes [9.6.] zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Maximální cena benzinu postupně klesá od 22. května, kdy byla stanovena na 45,23 koruny za litr.

Benzin je v průměru za 43 korun. A to i navzdory regulaci vlády

MF ČR stanovuje cenové stropy na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Provozovatelé čerpacích stanic mohou uplatnit marži ve výši maximálně tří korun na litr paliva. Vláda zároveň kvůli zdražování paliv od dubna dočasně snížila spotřební daň na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny za litr. U benzinu se spotřební daň nezměnila, i nadále činí 12,84 koruny za litr.

Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Vláda v závěru května rozhodla, že regulace cen pohonných hmot bude pokračovat do konce června.

Jak si stojí ceny ropy na trzích

Ceny ropy na začátku týdne opět prudce vzrostly až k hranici sto dolarů za barel. Podle vedoucího analytika XTB Jiřího Tylečka se jednalo o reakci na obnovené izraelské útoky na Libanon a vojenské cíle v Íránu.

„Dnes už ale ceny ropy na trzích opět klesají, a dokonce smazaly většinu zisků z pondělí,“ říká pro FinTag s tím, že aktuálně [cca 16:00] se obchoduje ropa za zhruba 91 dolarů.

Vývoj ceny ropy Brent v posledních dnech

[Zdroj: xStation5]

Podle Tylečka se situace na trhu ale může kdykoli rychle změnit podle aktuálního vývoje konfliktu na Blízkém východě. Zásadní dopad na ceny pro motoristy ale zatím nečeká. V případě další eskalace však hrozí během léta výraznější krize. Co se týče stropování cen vládou, říká, že bez stropování se ceny ropy do cen paliv promítaly s větším zpožděním.

Investoři jsou klidnější než dříve

Skutečností je, že Írán a Izrael si během víkendu opět vyměnily sérii přímých útoků. Írán vyslal na Izrael desítky balistických raket, Izrael následně útočil na vojenské cíle i petrochemický komplex v Íránu. Do situace se zapojily Spojené státy, které podle amerických představitelů pomáhaly se zachytáváním raket.

„Přesto však cena ropy nereagovala tak prudce, jak by mnozí očekávali. Ještě před několika týdny by podobná eskalace pravděpodobně vyvolala výrazný růst cen energií a silnou nervozitu na finančních trzích. Tentokrát ropa po počátečním růstu reagovala relativně klidně. Právě to je možná nejzajímavější signál celé situace,“ vysvětluje Jiří Tyleček.

Trump podporuje stablecoiny USD1. Také na nich ale dost vydělává

Poslední eskalaci konfliktu přesto neoznačuje za bezvýznamnou. Izrael zasáhl íránský petrochemický komplex, Írán zase pohrozil tvrdší reakcí. Potíže přetrvávají kolem Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy. Donald Trump navíc veřejně vyzýval obě strany k okamžitému zastavení útoků. Následně oznámil, že obě strany se blíží k dohodě o dočasném příměří.

„Reakce trhu však naznačuje, že investoři dnes přistupují ke geopolitickým událostem jinak než v minulosti. Za poslední roky totiž trhy zažily sérii konfliktů a geopolitických šoků. Od války na Ukrajině až po útoky v Rudém moři,“ vysvětluje Tyleček pro FinTag.

Volatilita a geopolitická rizika k finančním trhům přirozeně patří

Výsledek je podle něj prostředí, ve kterém investoři nereagují automaticky prudkým růstem cen ropy při každé eskalaci napětí. To ale neznamená, že riziko zmizelo nebo že trhy konflikt ignorují. Spíše to naznačuje, že investoři věnují větší pozornost tomu, zda události skutečně ovlivňují globální dodávky energií a fyzický tok ropy na světový trh.

„Právě proto dnes ropa reaguje na podobné události mírněji než dříve. Situace se však může rychle změnit. Pokud by se konflikt dál rozšířil nebo by došlo k výraznějšímu narušení dopravy přes Hormuzský průliv, energetické trhy by mohly opět reagovat prudčeji,“ říká.

Jaký je aktuální politický vývoj

Podle zveřejněného příspěvku Donalda Trumpa na jeho sociální sítí Truth finální jednání o míru i nadále pokračují. Brání jim ale, jak uvedl, ignorace a hloupost. Situace tak i nadále zůstává citlivá. Jakékoli zdržení nebo politická chyba může celý proces zkomplikovat.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Důležitý prvek je další oznámení prezidenta Trumpa, že blokáda Hormuzského průlivu ze strany USA zůstane i nadále v platnosti, a to v plné síle až do dosažení „konečné dohody“. To podle analytiků naznačuje, že tlak na Írán potrvá, i když se podaří zastavit přímé vojenské střety. Příměří tak nemusí znamenat skutečný konec napětí, ale spíše přechod do další fáze vyjednávání.

„Z pohledu trhů je klíčové, zda se podaří příměří udržet a rychle posunout jednání směrem k finální dohodě. Pokud by konflikt skutečně polevil, mohlo by to snížit geopolitickou prémii u ropy a zlepšit náladu na akciových trzích. Naopak selhání jednání by mohlo znovu zvýšit nervozitu investorů, zejména v energetickém sektoru,“ vysvětluje vedoucí analytik XTB.

Izrael vyváží zbraně v rekordních objemech. To i díky válce s Íránem

Největší pozornost se podle něj upíná k tomu, zda blokáda Hormuzského průlivu ze strany USA zůstane pouze vyjednávacím nástrojem, nebo se stane zdrojem další eskalace. Pro investory tak podle jeho názoru zůstává Blízký východ jedním z hlavních rizik, které může ovlivnit ceny ropy, inflaci i širší tržní sentiment.

–RED–