Vztahy v práci: Jak dobrý je náčelník, tak dobří jsou indiáni

Firmy zanedbají rozvoj vedoucích manažerů, a to se promítá do atmosféry na pracovišti. Přičemž podle aktuálního průzkumu Grafton Recruitment a Gi Group až 60 procent lidí práci opouští právě kvůli špatné atmosféře na pracovišti.

Situace se podle výsledků pravidelného průzkumu, kterého se v letošním prvním čtvrtletí zúčastnilo 1 500 zaměstnanců a 324 zástupců firem, dlouhodobě nelepší. Naopak se spíše zhoršuje, ukázal průzkum. V poslední době si problém totiž stále více uvědomují i zaměstnavatelé. Ve zmíněném průzkumu jich dokonce tři čtvrtiny potvrdily, že právě negativní vztahy nebo atmosféra na pracovišti patří mezi hlavní důvody odchodů zaměstnanců. Nejčastěji tento názor zastávají firmy z logistiky.

„Manažeři nehrají jen roli zadavatelů práce, ale zásadně ovlivňují každodenní fungování týmů, atmosféru i motivaci zaměstnanců. Firmám ale chybí dlouhodobá a systematická práce s tím, jak vedoucí komunikují. Jak dávají zpětnou vazbu nebo pracují s atmosférou v týmu,“ říká marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group Jitka Kouba.

Nezaměstnanost klesla. Podporu i tak pobírá takřka 100 tisíc lidí

Na druhou stranu výsledky průzkumu jednoznačně nepotvrzují, že by ve schopnostech vedoucích manažerů měl být zas takový problém. Práci nadřízených v něm totiž hodnotí pozitivně téměř sedm z deseti zaměstnanců a téměř čtvrtina dokonce velmi pozitivně. Neutrální až negativní emoce vyjadřuje 30 procent respondentů. A jen dvě procenta dotázaných zaměstnanců uvedla, že ve spojení se svým nadřízeným pociťují vztek.

Školení vedoucích firmy opomíjejí

Jsou tu ale i další data. Ta hodnotí celkovou spokojenost v práci. Podle nich až 69 procent zaměstnanců hodnotí svou práci pozitivně. Pak jsou tu ale data, podle kterých 57 procent zaměstnanců v minulosti právě kvůli špatným vztahům nebo negativnímu pracovnímu prostředí změnilo zaměstnání. A i tady mají podle Kouby zásadní vliv na atmosféru právě nadřízení a manažeři.

„Firmy ale jejich dovednosti stále nerozvíjejí systematicky,“ říká s tím, že atmosféra na pracovišti dnes stále výrazněji ovlivňuje to, zda zaměstnanci ve firmě zůstanou.

Příjmy ředitelů se dostaly mimo realitu běžných zaměstnanců

Výrazně citlivější jsou v tomto ohledu podle průzkumu ženy. Z nich udělalo zkušenost s opuštěním práce kvůli špatné atmosféře 62 procent, zatímco u mužů šlo o 53 procent. Silně tento faktor působí na generaci Y [demografická skupina narozená přibližně v letech 1981 až 1996, pozn. red.]. V jejím případě špatná atmosféra ovlivnila rozhodnutí odejít u 60 procent respondentů. Jitka Kouba k tomu říká, že pro zlepšování dovedností vedoucích pracovníků nestačí jen jednorázová školení.

„Rozvoj manažerských a komunikačních dovedností musí být kontinuální,“ vysvětluje.

To se ale neděje. Průzkum ukázal, že pravidelný rozvoj liniových manažerů [nejnižší stupeň manažerské hierarchie, pozn. red.] deklaruje pouze třetina společností. Dalších 43 procenta se mu věnuje příležitostně. Systematická práce s rozvojem manažerských dovedností tak ve většině firem chybí.

I vedoucí manažeři jsou lidé

Jak ale svého času na serveru Zdravé Zprávy uvedl někdejší ředitel Národního ústavu duševního zdraví a již zesnulý profesor Cyril Höschl, věc je i v případě hodnocení vedoucích pracovníků přece jen o něco komplikovanější.

• Cyril Höschl: Štěstí je, že jsem si nezapomněl vzít boty

Jako příklad uvedl zkušenosti lékařů z velkých podniků. Ti tvrdí, že největší stres v nich nezažívají vrcholní manažeři. Důvod je, že mají vliv na chod firmy. A největší stres v nich nezažívají ani běžní zaměstnanci. Důvod je, že mají zodpovědnost za svou práci, ale nikoli za její organizaci.

„Největší stres v těchto firmách má podle kolegů lékařů střední management. Důvod je, že nese odpovědnost za výkon, ale nemá příliš možností, jak ovlivnit jeho dosažení,“ vysvětlil tehdy profesor Höschl.

Karla P. kritizovala zaměstnavatele. Skončila v blázinci i na samotce

Problém tak spočívá v tom, že i linioví manažeři nemají vždy dost prostoru k tomu, aby řídili svůj tým a práci podle svých představ a potřeb. Naopak jsou na ně kladeny úkoly současně s již danými metodickými pokyny, aniž by ty nutně byly v souladu s realitou. Ve výsledku jsou tak všichni nadřízení i podřízení „zmítáni událostmi, na které nemají vliv“. A to, jak zdůraznil profesor Höschl, navíc není problém jen čistě pracovní, ale i zdravotní.

„Chronický stres, dlouhodobá psychická zátěž mohou člověka zdeptat natolik, že je lze chápat i jako spolupříčinu různých tělesných chorob. „Uvedené poruchy neurohumorální regulace pak mohou vést nejen k mnoha civilizačním chorobám, ale i k rakovině,“ uvedl na serveru Zdravé Zprávy, jež je sesterským serverem FinTag.

–DNA–