Průměrná hrubá měsíční mzda v letošním 1. čtvrtletí vzrostla na 32 466 korun. To je meziroční nárůst o 7,4 %. V Praze stoupla průměrná hrubá měsíční mzda o 7 %. V prvním čtvrtletí letošního roku tak byla 41 450 korun. Stále platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká průměrná mzda se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. V prvním čtvrtletí letošního roku medián platů mužů byl 29 936 korun. U žen to bylo 24 982 korun. 80 % zaměstnanců pobíralo odměnu mezi 14 566 Kč a 51 420 Kč.

„V reálném vyjádření byl však mzdový růst poněkud slabší, mzdy aktuálně vzrostly o 4,6 %. Zatímco v předchozím roce to bylo o 5,3 %. Příčinou je rychlejší inflace, která dosáhla hodnoty 2,7 %, tedy o 0,6 p.b. více než loňská hodnota,“ vysvětluje Dalibor Holý z Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu [ČSÚ].

Regionální vývoj

Zvýšení mezd se nejvýrazněji projevilo ve Středočeském kraji [7,9 %], který má mzdovou úroveň druhou nejvyšší [32 464 Kč] po Praze, a dále v Olomouckém kraji, který má úroveň spíše nižší [28 989 Kč]. Více v grafu:

Naopak nejnižší přírůstek byl v Kraji Vysočina [6,5 %], který s úrovní 29 570 Kč patří zhruba doprostřed rozdělení. Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní [28 385 Kč], když meziroční nárůst byl průměrných 7,4 %. V hlavním městě již tradičně průměrná mzda rostla podprůměrně, o 7,0 %, ovšem zůstává s velkým odstupem nejvyšší [41 450 Kč].

Platí, že mzdová úroveň zaměstnanců závisí na mnoha různých faktorech. Od dosaženého vzdělání a délky praxe, přes region a odvětví, kde zaměstnanec pracuje, až po způsob mzdového vyjednávání.

Průměrná hrubá měsíční mzda podle sektorů

Nejvyšší mzdy jsou v peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda dosáhla 59 869 korun. Jen zhruba o 500 Kč nižší je průměrný plat pracovníků v informačních a komunikačních činnostech. Hranici 50 000 korun překonali ještě zaměstnanci ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.

V odvětví ubytování, stravování a pohostinství vzrostla průměrná mzda o 7,0 % a stále zůstává na nejnižší úrovni [19 121 Kč]. Za nimi jsou pracovníci administrativních a podpůrných činností s průměrem 21 774 korun.Očekávaný byl nárůst výplat v odvětvích s rozhodující rolí státu, kde došlo k diferencovanému zvýšení tarifních platů od 1. 1. 2019. Ve veřejné správě a obraně byl meziroční nárůst 7,2 %. Ve zdravotní a sociální péči o 8,5 %. Ve vzdělávání o 9,9 %. Odměny ve školství ale i tak zůstávají na úrovni 31 249 Kč, tedy pod celkovou průměrnou mzdou za ČR.

Odměny tlačí nahoru i trh práce

Míra nezaměstnanosti se v prvním čtvrtletí udržela na historicky nízké úrovni 2,1 %. To je další vrchol v míře 75% zaměstnanosti. Udržuje vysokou poptávka podniků po pracovní síle.

„Výrazné jsou změny ve věkové struktuře, které znamenají pokles počtu mladších pracujících osob do 40 let a na druhé straně nárůst zaměstnaných ve vyšším věku, zejména ve věkové skupině 45-49 let, ale výrazně též u 55-59 let a starších 65 let,“ upřesňuje Dalibor Holý.

Dodává, že zaměstnanost roste především ve skupině zaměstnanců, zatímco počty pracujících na vlastní účet spíše stagnují.

Počet volných pracovních míst hlášených se na konci dubna 2019 přiblížil hranici 340 tis., což je další rekord. Celkový počet nezaměstnaných se v 1. čtvrtletí 2019 snížil na necelých 101 tis. osob. Meziročně klesl o 6,1 tis. i počet dlouhodobě nezaměstnaných, ten se snížil na 34,9 tis. osob; více než rok tak bylo bez práce 31,8 % nezaměstnaných.

„V České republice ale je také velký počet osob, které nepracují, aktivně si práci nehledají, ale ve uvádějí, že by pracovat chtěly. Tato nevyužitá pracovní rezerva se meziročně snížila na 104,6 tisíce osob, čímž je početně takřka srovnatelná se skupinou nezaměstnaných,“ uzavírá Dalibor Holý.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here