Dostupnost bydlení v ČR patří k nejhorším v zemích Evropské unie. Premiér Andrej Babiš na listopadovém Setkání lídrů českého stavebnictví 2019 uvedl, že na vině jsou zejména obce a města, které nestaví nájemní byty. V rozhovoru pro Fintag.cz uvádí, že za to může i privatizace bytů ze strany obcí a měst.

Pokud vytýkáte krajům, městům a obcím to, že nestaví byty, bytové domy, jak v této věci instruujete své kolegy z hnutí ANO, kteří uspěli v krajských a obecních volbách, aby bytové domy stavěli?

V tomto směru plně podporuji investiční aktivity Ministerstva pro místní rozvoj. Ty mají samosprávy motivovat k tomu, aby regenerovaly, případně rozšiřovaly svůj bytový fond.

Kdo má dnes plně na starosti výstavbu bytového fondu?

Do roku 1989 stavěl byty stát prostřednictvím krajů. Tato forma bytové výstavby byla ale nedostačující. Zhruba na polovině postaveného bytového fondu se podílela družstva. Dnes je tato problematika plně v kompetenci obcí. Stát vytváří finanční a legislativní podmínky, aby mohly obce tuto svoji úlohu plnit. Bydlení je podle zákona o obcích v samostatné působnosti obcí. To znamená, že stát obce nemohl a nemůže do bytové výstavby nutit. Ale také je plně v kompetenci obcí, zda využijí dotace a úvěry, které stát poskytuje.

Kolik bytů se za tyto státní dotace postavilo?

Jen od roku 2003 bylo dosud prostřednictvím nástrojů Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení postaveno přes 23 000 sociálních bytů určených pro seniory, příjmově slabé, samoživitelky a podobně. Stát přispěl na zainvestování několika tisíc obecních pozemků určených pro následnou individuální bytovou výstavbu.

Zájem o dotace tedy je. Proč se nepostavilo více dostupných nájemních bytů?

Ano, zájem je, ale liší se obec od obce. Samozřejmě existují i objektivní příčiny, proč obce nestavějí. Například nedostatek pozemků v jejich vlastnictví. Ale také je škoda, když obec nekoná. I když má možnosti a prostředky, které by mohla investovat do bytové výstavby nájemních bytů. Chtěl bych také říci, že v současnosti diskutujeme i o možnosti opětovného zapojení družstev do výstavby bytů. A to především ve spolupráci s obecním sektorem.

Privatizace bytů ze strany obcí a měst

Na Setkání lídrů českého stavebnictví 2019 jste kritizoval, že obce a města dostala od státu 600 tisíc bytů, které zmizely neznámo kam. Privatizace bytů z jejich strany byla tedy chyba?

Tady je potřeba se podívat trochu do historie. Od roku 1994 dostávaly obce dotace na výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury. Tyto byty byly až do roku 2002 určeny pro všechny skupiny domácností bez omezení. Také velmi často ale docházelo k tomu, že vedle dotace ze strany státu vložila obec pouze pozemek. Zbývající finance dodali budoucí nájemníci, kteří s obcí založili družstvo. Vázací lhůta byla sice dvacetiletá, ale ze strany nájemníků, kteří se finančně podíleli, vznikl logicky tlak na obce. Obce následně žádaly Ministerstvo pro místní rozvoj o zkrácení vázacích lhůt, aby mohly tyto byty úplatně nebo bezúplatně převést na stávající nájemníky. Takže lhůty pro tyto typy bytů byly zkráceny na deset let. Jen v případě nájemních bytů pro specifické skupiny domácností, senioři, sociální byty, byla dvacetiletá lhůta zachována.

Od roku 2003 je ale ovšem tato převoditelnost znovu omezená. A to opět dvaceti lety… Považujete za chybu, že města a obce fond rozprodávaly?

Za chybu považuji, že obce bytový fond postavený prostřednictvím dotací od Ministerstva pro místní rozvoj do roku 2002 a do roku 2009 prostřednictvím dotací od Státního fondu rozvoje bydlení nefinancovaly plně ze svých zdrojů. A tím pádem vytvořily prostor pro tlak ze strany nájemníků. Nyní to již možné není.

Když už to tedy není možné, v čem je problém?  

Problém je v tom, že jedním ze zásadních kroků, který dnes částečně ovlivňuje dostupnost bydlení v obcích, bylo to, že mnoho obcí zprivatizovala bytový fond. Fond, který na ně byl počátkem 90. let převeden. Problém je v tom, že se prostřednictvím privatizace bytů o tento fond s vidinou rychlého zisku připravily. Především v 90. letech i značně pod cenou. Někdy to bylo motivováno snahou zbavit se odpovědnosti za údržbu dosti zanedbaného bytového fondu. Jindy to zase bylo jediné východisko ze špatné finanční situace obce. Bohužel privatizace bytového fondu v mnoha městech pokračuje doteď. A tím se snižuje možnost jeho využití pro sociální bydlení.

Produktivita ve stavebnictví by mohla být lepší

Stavební firmy podle vás nebudou už v příštím roce stíhat stavět ty zakázky, které jim dá stát. Už nyní je ale problém sehnat stavební firmu na výstavbu bytových domů, když stavební firmy raději staví zakázky za evropské dotace. Co je tedy priorita – cyklistické stezky placené z EU nebo výstavba bytových domů?

Zde sehrála významnou roli finanční krize, která se překlopila do hospodářské recese. Výsledek byl, že v letech 2009 až 2013 stavebnictví procházelo, jak je obecně známo, poměrně výraznou krizí. Na trhu byl dostatek pracovníků, stavebního materiálu, nebylo však uplatnění. Byly i případy, kdy firmy zastavily výrobu. Nyní je situace opačná. A tak je jen logické, že v době konjunktury jsou kapacity napjaté a napjatý je i trh práce.

To jistě ano, ale znovu, jste si jistý, že na stavebním trhu bude dost kapacit stavět i bytové domy? Že bytová výstavba znovu nezaspí?

Bytová výstavba rozhodně nezaspala. Bohužel určitou dobu trvá, než se kapacity dokáží po útlumu opět aktivovat. Velkou roli tu hraje i nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Stav učňovského školství, respektive nezájem o související profese a podobně. Z obecných srovnání i vyplývá, že produktivita práce ve stavebnictví je ve srovnání s vyspělými zeměmi EU nižší. Takže i zde je prostor ke zlepšení.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here