Včera došlo k další smrtelné nehodě na železnici. Na trati Praha – Kolín se srazil nákladní vlak s osobním. Na místě zahynul jeden člověk, 35 lidí bylo zraněno, čtyři z nich těžce. Jde o další nehodu v řadě. Ukazuje se, že při zvyšujícím se tlaku na železniční přepravu, mnohde selhávají dosavadní bezpečnostní opatření.

Minulý týden byl pro České dráhy černým týdnem. V úterý 7. července se stala smrtelná nehoda v Perninku, v pátek došlo ke srážce vlaků v pražských Běchovicích na trati Praha – Beroun. V sobotu se pak rozhořelo pendolino v Plzni. Dým z vlaku zahalil nádraží ve středočeských Olbramovicích toto úterý. A včera večer se u Českého Brodu srazil nákladní vlak s osobním [viz foto níže].

„Investování do zlepšování bezpečnosti našich vlaků musí být prioritou Českých drah. A dříve tomu tak i bylo. Za poslední měsíce ale došlo k neskutečnému nárůstu železničních incidentů Českých drah, které vyvrcholily mimořádně smutným týdnem,“ komentuje situaci pro FinTag.cz bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík, který nyní vede Středoevropský institut pro rozvoj dopravní infrastruktury.

Počty nehod na železnicích rychle rostou místo toho, aby se snižovaly. Loni na železnici zemřelo o 14 procent více osob než v roce 2018. Celkem jich bylo 241. Rostoucí trend pokračuje i letos. Jenom v prvním letošním pololetí stoupl počet obětí na železnici o pět procent. A to v situaci, kdy vlaky kvůli krizovým protikoronavirovým opatřením často ani nejezdily, anebo pouze omezeně a takřka prázdné. A přesto se za první pololetí letošního roku na železnici událo 550 nehod.

Některé z letošních nehod Českých drah:
  • Požár vlaku v Ejpovickém tunelu – 14. 1. 2020
  • Nedovolená jízda posunu v Praze na Masarykově nádraží– 4. 2. 2020
  • Vykolejení vlaku na Karlovarsku – 17. 1. 2020
  • Smrtelná srážka vlaků ČD u Perninku – 2 mrtví, 24 zraněných – 7. 7. 2020
  • Srážka vlaků v Běchovicích a vlaků na trati Praha–Beroun – 10.7. 2020
  • Požár pendolina v Plzni – 11. 7. 2020
  • Srážka dvou vlaků u Českého brodu – 1 mrtvý, 35 zraněných – 14. 7. 2020

Podle výsledků šetřeních Dopravní inspekce ty nejzávažnější nehody padají na vrub selhání lidského faktoru. V mnoha případech strojvedoucích, kteří ale také, to dodejme, v mnoha případech zabrání svou duchapřítomností mnohým nehodám. Kritici Českých drah ale i tak hovoří o chronickém nedostatku kvalitních strojvedoucích, ale i roky přetrvávající absenci jednotného evropského zabezpečovacího systému ETCS, který vyžadují předpisy EU na některých tratích. Případně jeho účinné alternativy na tratích, kde ho předpisy nevyžadují.

Jak je to se strojvedoucími

Podle kritiků současného stavu na českých tratích vede nedostatek strojvedoucích ČD k tomu, že extrémně snižují požadavky na uchazeče. Zkracují jejich přípravu. Zatímco dříve se noví mašinfírové připravovali na své povolání roky, dnes mají být takzvaně hotoví za sotva půl roku. To na základě kurzu. ČD je pak podle kritiků vpouští do provozu příliš brzy a po nedostatečném proškolení. Tuto kritiku však ČD odmítají. Podle regionální mluvčí ČD Gabriely Novotné jsou strojvedoucí ČD naopak profesionálové, odborně velmi dobře vyškolení odborníci, jejichž kvalifikace a výkon práce se průběžně sleduje a doplňuje.

„Strojvedoucí a výkon jejich práce je, stejně jako například u pilotů letadel, prakticky neustále pod kontrolou. […] . Všechna vozidla jsou vybavena registračním rychloměrem, který sleduje průběh jízdy. Například rychlost a další údaje o jízdě a obsluze. Tyto záznamy jsou průběžně vyhodnocovány. Je tedy neustálá kontrola nad způsobem jízdy strojvedoucího,“ vysvětluje pro FinTag.cz Gabriela Novotná.

Dodává, že nejméně dvakrát do roka vykoná s každým strojvedoucím jízdu kontrolor vozby či jiný kontrolní pracovník ČD. Podobné kontroly podle ní mohou vykonávat i státní orgány.

Kvalita strojvedoucích je dostatečná

Docela odmítá, že by kvalita strojvedoucích nebyla dostatečná. Upřesňuje, že ČD jejich kvalifikaci a výkon práce průběžně sledují a doplňují.

„Všichni strojvedoucí se musejí průběžně během roku školit formou on-line školení. Navíc musí dvakrát do roka vykonat pětihodinové školení v učebně. Nově jsme navíc zařadili do povinného školení i výcvik na trenažeru. Jím podle nových podmínek školení projde každý strojvedoucí nejméně jednou za rok,“ říká.

Také odmítá, že by se ČD potýkaly s nedostatkem strojvedoucích, což by mohlo vést k jejich přetížení. Podle jejích slov jsou jejich počty víceméně stabilní. ČD v současné době zaměstnávají 3 808 strojvedoucích. Do plného stavu jich chybí jen několik málo desítek.

„Naší snahou je systematickým náborem dosáhnout plného stavu a zajištění přirozené generační obměny. Jedná se tedy o dlouhodobý proces,“ upřesňuje Gabriela Novotná.

Dodejme, že jenom na serverech s nabídkami práce jsou strojvedoucí zhusta poptávanou profesí, jimž je nabízen plat ve výši 30 až 40 tisíc. Nabídek na jejich přijetí lze najít desítky. A to nejenom od Českých drah.

ETCS a Radioblok

V souvislosti s aktuální nehodovostí na českých drahách se do popředí opět dostala otázka systémů ETCS případně obdobného systému Radioblok na těch tratích, kde není nařízen Evropskou unií. Dodejme, že Evropská unie uvedla, že v budoucích několika málo letech nepovolí provozování vlaků na těch tratích, které nejsou těmito systémy vybaveny. I Drážní inspekce mnoho let, nejnaléhavěji od loňské nehody u Ronova, kde došlo ke srážce vlaků se zraněnými cestujícími, ale přinejmenším již od roku 2004, důrazně doporučuje co nejrychlejší zavedení účinnějšího systému zabezpečení.

„Na drahách nebude bezpečno do té doby, dokud tyto systémy nebudou zavedeny úplně všude. A to bude stát miliardy korun. Potíž je, že o tom, kolik to bude stát a z čeho se to zaplatí, raději nikdo nemluví. Odpovědnost přitom leží jak na Správě železnic, tak Českých drahách,“ uvedl pro FinTag.cz odborník na dopravu, jenž si ale nepřál být jmenován.

Obdobně to vidí i Vladimír Kremlík: „Implementaci moderních zabezpečovacích systému a většímu důrazu na dostatečnou kvalifikaci a vhodné pracovní podmínky pro strojvedoucí musí být nyní ve strategii ČD věnována mnohem větší pozornost,“ upřesňuje.

Dodává, že pokud se nezačne otázce bezpečnosti věnovat dostatečná pozornost, hrozí, že národní dopravce přijde o to, co téměř 200 let budoval. To je důvěra zákazníků.

ETCS vysoutěžíme v dohledné době

Podle Gabriely Novotné je problematika vybavení tratí ETCS v gesci Správy železnic [SŽ]. Což je sice pravda, ale ne tak docela, protože systém slouží bezpečnému vlakovému provozu, tudíž musí být nainstalován i ve vlacích. Což ostatně připouští i Gabriela Novotná.

„Z pohledu mobilní části ETCS dopravce podniká aktivně kroky směřující k vybavení vozidel tímto zabezpečovacím systémem. Na části vozidlového parku již probíhá realizace zástavby ETCS a první vozidla se postupně budou dostávat do jednotlivých provozních fází v rámci implementace ETCS,“ tvrdí.

Dodává, že v nejbližších měsících ČD předpokládají vypsání dovybavení ETCS i na další části flotily. Upřesňuje, že všechny nové dodávky vozidel jsou již požadovány s tímto typem zabezpečovacího zařízení.

Výše uvedená sdělení jsou sice dobrou zprávou, problém ale je, že o nasazení zabezpečovačů typu ETCS se v ČR rozhodlo již v 90. letech. České dráhy se přitom teprve loni odhodlaly tento systém vysoutěžit, aby nakonec soutěž nedokončily. A aktuálně se k vyhlášení nové soutěže teprve chystají. Přitom právě tento systém a systém Radioblok již mohly zabránit mnohým nehodám. Jejich hlavním úkolem je totiž aktivní zásah do řízení vlaku v případě selhání nebo omylu strojvedoucího.

Jak to vidí odboráři

V souvislosti s přibývajícími počty nehod na železnici působí více než výstražně slova místopředsedy Firemního výboru ČD ze Svazu odborářů služeb a dopravy [SOSaD] Jindřicha Berounského: „Kolik je potřeba obětí železničních nehod, aby někdo dokopal ministerstvo dopravy k systémovému řešení bezpečnosti odpovídajícímu 21. století?“

Jindřich Berounský se ve svém příspěvku Pernink – další zbytečná nehoda s mrtvými a raněnými! dotýká ale i dalších podstatných věcí na železnici.

Skandální je, že ministerstvo dopravy s analfabety na oblast bezpečnosti železnice již vyvinutý a v provozu ověřený systém Radioblok skrečovalo s odkazem na nový evropský vlakový zabezpečovací systém ETCS, kterého se však dočkáme do roku 2025 jen na hlavních koridorových tratích a jeho implementace na regionální tratě je nesmyslná a nereálná i ekonomicky, každopádně by spíše znamenala zánik regionální železniční dopravy,“ uvádí.

Jednání s premiérem Babišem

Podle něj krátce po nástupu vicepremiéra Karla Havlíčka [za ANO] do resortu dopravy odborové centrály na železnici vyzvaly k řešení tristní situace v oblasti bezpečnosti a síťovosti železnice.

„Po jednání na Úřadu vlády 4. února s premiérem Babišem a vicepremiérem Havlíčkem železniční odbory ve společném materiálu popsaly problémy železnice. Mimo jiné i v oblasti bezpečnosti s poukazem na alarmující a nepřijatelné snižování úrovně zajištění bezpečnosti železniční dopravy. To, když od roku 2017 dochází k postupnému paralyzování Drážního úřadu a Drážní inspekce. To znamená institucí, které bezpečnost železniční dopravy přímo ovlivňují,“ vysvětluje.

A pokračuje: „Od té doby došlo k obměně dvou náměstků ministra dopravy. Avšak k potvrzení těch, kteří mají stávající stav na svědomí. Žádná systémová změna se zatím nekonala, a tak je otázkou, co se na železnici musí odehrát, aby varování odborů a fakta o úpadku bezpečnosti stála za pozornost vicepremiéra Havlíčka, který se dnes seznamuje tváří v tvář s tvrdou realitou – mrtvými a raněnými, vyprošťovanými ze zdeformovaných železničních vozidel,“ je přesvědčen.

Podle něj by resort dopravy měli opustit ti, kteří stávající stav dopustili. A nikoliv ti, kteří jej chtěli řešit, jako se tomu děje doposud.

Problémy jsou i na přejezdech

Ne všechny současné problémy na českých tratích jdou ale za ministerstvem či ČD. Statistiky nehod spolehlivě zvyšují i nehody na málo zabezpečených železničních přejezdech. Ty má na starosti SŽ. Ta přiznává, že nehody na přejezdech patří k nejvážnějším mimořádným událostem. Ročně na nich dojde k přibližně 160 střetnutím, při kterých zemřou desítky osob. SŽ avšak, jakkoli pozdě, tento rok hodlá investovat do lepšího zabezpečení přejezdů 1,36 mld. korun, příští rok 1,5 mld. korun.

Otázkou ale je, zda to bude stačit, protože na síti SŽ se nachází 7 789 křížení tratí se silničními komunikacemi s různým stupněm zabezpečení. Zabezpečení nezabezpečených přejezdů spočívá v doplnění výstražných světel, kamerových systémeů, instalaci závorových břeven i v technologii kompozitových břeven s LED diodami. Což je jistě skvělá zpráva, zvlášť když nejeden tuzemský přejezd má břevna stále zhotovena z nahrubo otesaných kmenů stromů [tzv. klacky, viz úvodní foto] natřených červeno-bílou barvou.

Výzva dopravcům na železnici a další nehoda

Dodejme, že generální ředitel SŽ Jiří Svoboda dnes v ranních hodinách svolal jednání vedení organizace v souvislosti s posledními událostmi na železnici. Zároveň vyzval dopravce k větší důslednosti, školení a kontrolám svých zaměstnanců. Stejně tak apeloval na zaměstnance SŽ.

Co můžeme udělat okamžitě, je apel na všechny zúčastněné strany v rámci železnice. Dopravci musí důsledně a pravidelně kontrolovat své zaměstnance. Předpisy jsou jasně dané a jejich dodržování je základní, zcela nezbytný krok pro fungování železniční dopravy. Stejně důrazná doporučení půjdou i zaměstnancům Správy železnic,“ uvedl.

Na závěr uveďme, že i dnes došlo k nehodě na železnici. Tentokrát se u Velkých Opatovic na Blanensku střetl osobní vlak s dodávkou. Nehoda se udála na železničním přejezdu zabezpečeném pouze výstražnými kříži. Dle informací z místa mimořádné události v důsledku střetnutí osobní vlak vykolejil.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here