Velvyslanci unijních států budou dnes debatovat o návrhu na koordinaci cestovních opatření přes hranice. Ten na základě iniciativy Evropské komise [EK] připravilo jako předsednická země Německo. Cílem návrhu je koordinace postupu při hodnocení rizikových oblastí, zavádění karantény a lepší propustnost hranic.
V obavách z opětovného šíření koronavirové nákazy začaly některé země během srpna zavádět omezení pro příjezdy z jiných unijních států. Jednotlivé seznamy se však často velmi liší. Kritickou reakci Bruselu vzbudilo Maďarsko, které uzavřelo své hranice pro všechny cizince s výjimkou lidí z Česka, Slovenska a Polska.
„To je podle unijních pravidel pro volný pohyb osob nepřípustné,” řekl novinářům mluvčí komise Christian Wigand.
Členské státy sice podle něho mají výhradní pravomoci ve věci uzavření svých hranic. Nesmějí však diskriminovat obyvatele části států a vpouštět na své území pouze občany některých zemí.
Návrh na propustnost hranic mají státy již k dispozici
Komise podle Wiganda již 7. srpna poslala státům dopis, v němž vyzvala ke sladění přístupu v několika hlediscích. Státy by podle Bruselu měly zvážit zavedení společných kritérií k určení epidemiologických rizik. To znamená jednotného barevného “semaforu” pro rozlišení rizikových regionů a společného přístupu k lidem navracejícím se z nich.
„Není to poprvé, snažíme se o lepší koordinaci již měsíce,” podotkl Wigand v narážce na jarní výzvy komise.
Ta se v nich marně snažila země odradit od úplného uzavření vnitřních hranic EU v době nejrychlejšího šíření koronaviru. Podle mluvčího má nyní Brusel od členských zemí pozitivní zpětné vazby.
Dokument, z něhož citovalo mnoho médií, hovoří o tom, že je “zásadní předejít rozkouskovanému přístupu” z jara a “ochránit integritu schengenského prostoru”. Diplomaté však zároveň dodávají, že případná dohoda bude mít charakter doporučení a státy se jí nebudou muset řídit. Stejně tomu je třeba v případě pravidelně aktualizovaného seznamu epidemiologicky bezpečných mimounijních zemí, který velká část států evropského společenství bere pouze orientačně.
Nekoordinovaný postup znamená vysoké ztráty
Nekoordinovaná propustnost hranic nejenže omezuje obyvatele unijních zemí, ale má i významné dopady do ekonomiky. Což platí i pro Českou republiku.
„Pro případné další vlny pandemie je nesmírně důležité, aby spolu obě země lépe koordinovaly režim na hranicích,“ uvedl například v rozhovoru pro FinTag.cz výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.
Covidová krize německé firmy tvrdě zasáhla, říká Bernard Bauer
Podle něj jarní uzavření hranice, které přišlo ze dne na den a v podstatě bez varování, firmy velmi znejistilo. Hlavně zpočátku ztížilo či dokonce znemožnilo dodávky zboží a materiálu. Výpadky výroby na obou stranách pak znamenaly výrazné přibrzdění zpracování zakázek. Firmy se potýkaly také s jejich rušením a celkově s poklesem poptávky.
„V období března až května se vzájemná obchodní výměna meziročně propadla skoro o čtvrtinu, což znamená ztráty ve výši až 150 miliard korun,” upřesnil.
–ČTK/RED–
