„Pro případné další vlny pandemie je nesmírně důležité, aby spolu obě země lépe koordinovaly režim na hranicích,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.

Podle statistiky datové agentury Bisnode německé firmy již několik let za sebou masivně odcházejí z českých firem, respektive dlouhodobě ubývá německého kapitálu v českých firmám?

U našich členských firem, kterými jsou ve velké míře právě německé firmy investující v ČR, tento trend nepozorujeme. Naopak, tyto firmy jsou v tuzemsku pevně ukotveny a často tu své kapacity ještě rozšiřují. Stále častěji například v oblasti výzkumu a vývoje. Důležitým ukazatelem toho jsou také jejich zdejší reinvestice. Právě německé společnosti v tuzemsku nechávají vůbec nejvíce ze svých zisků.

Jak si stojí české firmy u německých firem? Pozorujete nějaký pokles atraktivity?

Pokles atraktivity zatím nevidíme. Náš letošní konjunkturální průzkum mezi zahraničními, převážně německými investory jasně ukázal, že v žebříčku atraktivity investiční lokality ČR vede mezi zeměmi střední a východní Evropy. A drtivá většina dotázaných by si ji pro své investice opět zvolila. Dokážeme si ale představit, že v dobách krize investoři přehodnocují své závazky v zahraničí a spíše posilují základní jmění svých mateřských společností.

Ze zmíněné statistiky dále vyplynulo, že více než německé firmy jsou v Česku aktivní nizozemské a lucemburské firmy, které převzaly od těch německých iniciativu. Čím si to vysvětlujete?

Nizozemské firmy drží v Česku nejvíce investic již delší dobu. Lucembursko je pak podle údajů České národní banky dvojkou už od roku 2018. O přebírání iniciativy se tu podle nás hovořit nedá. Je třeba uvést, že obě země jsou často nadnárodními firmami využívány jako daňové sídlo. To znamená, že za investovaným kapitálem ve skutečnosti mohou stát majitelé z jiných částí světa, klidně i z Česka.

Německé firmy a krize covid

Dle posledních dat se německý HDP ve druhém čtvrtletí propadl o 10,1 procenta. Jak si nyní stojí německé firmy doma z hlediska zakázek a dopadů krize covid?

Koronavirová krize posledních měsíců německé firmy tvrdě zasáhla. Jak moc, ukazuje například poslední průzkum Německého sněmu obchodních a průmyslových komor, naší mateřské organizace. Podle něj očekávají čtyři z pěti firem propad obratu, desetina bojuje s existenčními problémy. I přes uvolňování protikoronavirových opatření a masivní vládní balíček na pomoc ekonomice se bohužel nedá vycházet z toho, že se ekonomika nahodí stejně rychle, jako byla vypnuta. Návrat do normálu bude ještě trvat. Určitým světlem na konci tunelu jsou ale čísla za květen. Průmyslová výroba i nové zakázky ve srovnání s předchozím měsícem konečně rostly. Optimističtější jsou i samotné firmy, které v příštích měsících očekávají růst výroby.

Daří se německým firmám obnovit export?

Zahraniční obchod je bezesporu jedním z nejvíce koronavirem zasažených míst. Německá ekonomika ve velké míře stojí na exportu, podobně jako ta česká. Hodně nyní záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace na klíčových trzích. Zatímco ztráty v obchodě s Čínou nejsou tak velké, z čehož zprvu pramenily velké obavy, vývoj v USA, které jsou největším odbytištěm německého zboží, je velmi nejistý a obchod tam se prozatím úplně nedaří obnovit. Květnová čísla ale všeobecně naznačují, že se německý export snad odrazil od svého dna. Oproti dubnu došlo k nárůstu o devět procent. Což je určitě dobrá zpráva také pro Česko, které je v zahraničním obchodě s Německem úzce spjaté. Putuje tam celá třetina českého vývozu.

Projevily se dopady krize právě v německo-českých obchodních vztazích?

Ani česko-německý obchod se samozřejmě negativním dopadům krize nevyhnul. Uzavření hranice, které přišlo ze dne na den a v podstatě bez varování, firmy velmi znejistilo. Hlavně zpočátku ztížilo či dokonce znemožnilo dodávky zboží a materiálu. Výpadky výroby na obou stranách pak znamenaly výrazné přibrzdění zpracování zakázek. Firmy se potýkaly také s jejich rušením a celkově s poklesem poptávky. V období března až května se vzájemná obchodní výměna meziročně propadla skoro o čtvrtinu, což znamená ztráty ve výši až 150 miliard korun. Věřím, že v druhé polovině roku vzájemný obchod opět nabere obrátky. Pro případné další vlny pandemie je nesmírně důležité, aby spolu obě země lépe koordinovaly režim na hranicích.

Přesun výroby do Německa

Máte za to, že krize covid-19 bude znamenat i přenesení podstatné části výroby zpět do domovských zemí. V případě německých firem například to, že omezí spolupráci se svými českými subdodavateli?

O zkracování dodavatelských řetězců se nyní nejen v Německu hodně mluví. Spíše však v souvislosti s navrácením výroby z Asie zpět do Evropy. Domnívám se, že důraz na lokální dodavatele a zvýšení odolnosti dodavatelského řetězce v budoucnu poroste a Česko z toho bude spíše profitovat. Jednak díky své poloze, ale i zásluhou podobné průmyslové struktury a stále relativně nízkých provozních nákladů. Svou roli bude hrát i dobrá pověst, kterou si české firmy u německých obchodních partnerů vybudovaly. Je třeba to tedy brát jako příležitost, a ne jako hrozbu.

Dan Tácha

Bernard Bauer_aBernard Bauer je výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory [ČNOPK] v Praze od roku 2006. Jako oficiální zástupce německého hospodářství se svou činností zasazuje o dobré česko-německé hospodářské vztahy a kvalitní podnikatelské prostředí. Bernard Bauer absolvoval vzdělání v oboru ekonom v průmyslu se závěrečnou zkouškou před německou obchodní komorou ve Španělsku. Ve vedoucí pozici působil Bernard Bauer dříve již v obchodních komorách v Ekvádoru a Chile.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here