V Latinské Americe má nyní bankovní účet asi 55 procent obyvatel. Jejich počet v době pandemie covid-19 prudce stoupl. Banky hlásí až pětinásobné nárůsty nově založených bankovních účtů. Důvodem je čerpání státní pomoci a e-commerce.
Například v Argentině zaznamenali pracovníci od počátku pandemie jen ve státních bankách podle BBC až 2,5 milionu nových účtů, což je pětkrát více než za celý loňský rok. V Kolumbii přibylo podle národní bankovní asociace Asobancaria od letošního ledna do srpna 1,5 milionu nových majitelů bankovních účtů. Nečekaný nárůst nových účtů registrují za pandemie také Brazílie, Kostarika, Guatemala či Salvador.
„Rozhodně vzrostl počet lidí, kteří vstoupili do finančního systému, a to je pozitivní, protože to umožní vládám mobilizovat více zdrojů pro rozvoj dané země,” řekl BBC šéf Rozvojového programu OSN [UNDP] pro oblast Latinské Ameriky a Karibiku Mundo Luis López.
Dodal, že je důležité, aby lidé ve finančním systému zůstali a využívali nabídku jeho služeb.
Zájem o státní podporu a nákupy přes internet
Podle expertů citovaných serverem BBC se dá prudký nárůst nově zavedených účtů vysvětlit dvěma důvody. Bez účtu v bance by lidé neměli přístup k pomoci, kterou tamní vlády vyčlenily na zmírnění následků protikoronavirových opatření. Druhý důvod je, že kvůli karanténním omezením lidé více využívali nákup přes internet. Což často rovněž vyžaduje převody z účtu.
Podle profesora ekonomie z Národní kolumbijské univerzity Raúla Ávily přiměla mnoho lidí k otevření si účtu v době pandemie především potřeba získat peníze z vládních programů.
„Zbavili se předsudků a bez problémů vstoupili do finančního systému. Nicméně aby tato změna byla efektivní, je v regionu co vylepšovat, například rozšířit přístup k internetu a digitalizovat lépe bankovní služby,” dodal.
Bankovní systémy v Latinské Americe
Pro příklad, jak funguje bankovnictví v Latinské Americe, může posloužit argentinský bankovní systém. Nedávno argentinští vkladatelé několikrát přišli o svoje úspory nebo se jejich vklady značně znehodnotily. Dnes je proto stav bankovního sektoru jedním z nejsledovanějších ekonomických ukazatelů, které pečlivě sledují mezinárodní věřitelé, multilaterální finanční organizace, vláda i občané. V roce 2019 působilo v zemi 63 bank, z nichž 50 patřilo soukromému kapitálu a třináct fungovalo v režimu veřejných bank, které patří provinciím nebo městům. Zahraničních bank s licencí v zemi operovalo devět a sedm zahraničních bank v Argentině fungovalo přes pobočky svých mateřských organizací.
Jako druhý příklad uveďme bankovnictví v Kolumbii. V ní existuje cca 140 finančních institucí, jako jsou banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny [sociedades capitalizadoras] na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj. Drtivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria, která je gremiální organizací finančního sektoru. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky a společnosti. Honorárním členem je centrální banka – Banco de la República.
–ČTK/RED–
