Unijní státy se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem [EP] na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Potvrdili to zástupci Německa, které EU aktuálně předsedá.

Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur [cca 50 bil. Kč] musí ještě potvrdit členské země a plénum europarlamentu. Pak budou fondy k dispozici již od ledna.

„Je to vyvážená dohoda, která zohledňuje požadavky parlamentu a zároveň respektuje směr vytyčený v červenci Evropskou radou,“ uvedl německý velvyslanec při EU Michael Clauss s odkazem na červencový čtyřdenní summit.

Oproti jeho výsledku se po tlaku europoslanců zvýší výdaje rozpočtu o 15 miliard eur na celkových 1,074 bilionu. Objem fondu zůstane 750 miliard eur [20 bil. Kč]. Poslanci vyjednali zvýšení peněz především na výzkum, zdravotnictví a studentské výměny.

„Evropa je tvrdě zasažena druhou vlnou pandemie. Naléhavě potřebujeme mít k dispozici fungující fond obnovy, který pomůže zmírnit těžké ekonomické následky pandemie,“ prohlásil Clauss s tím, že doufá v rychlé schválení jednotlivých norem národními parlamenty i Evropským parlamentem.

Co obsahuje kompromis u krizového fondu

Dohoda počítá mimo jiné s upřesněním harmonogramu, podle něhož by EU měla zavádět nové zdroje rozpočtových příjmů. Ty mají pokrýt především splácení bezprecedentní společné půjčky, z níž bude financován krizový fond. Vedle poplatku z nerecyklovaných plastů, který by měly státy začít pro společný rozpočet vybírat od příštího roku, by od roku 2023 měly do unijní pokladny proudit i peníze z prodeje emisních povolenek a takzvaného uhlíkového cla. V dalších letech by pak EU měla mít k dispozici i digitální daň či poplatek z finančních transakcí.

Podle Michaela Clausse se nyní podařilo překonat hlavní rozpory mezi unijními zeměmi o dělení peněz v EU. To za podmínky dodržování evropských hodnot. Zde je třeba zdůraznit, že právě kvůli spojení peněz a vlády práva však hrozí vetem celého balíku Maďarsko i Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení kvůli porušování hodnot EU.

Zájem o zvýhodněné úvěry nepřevažuje

Zatímco plány na využití přímých dotací z krizového fondu Evropské unie v členských státech mnohdy vysoce přesahují národní příděly, o úvěrovou část balíku společné pomoci je zatím daleko menší zájem. Některé jihoevropské země se obávají dalšího nárůstu svých dluhů. Žádosti o půjčky buď nechtějí posílat vůbec, nebo až po vyčerpání grantů. Úvěry příliš nezajímají ani tradičně fiskálně opatrné státy ze západu či severu Evropy. Ty si samy mohou půjčovat za podobných podmínek jako Evropská komise.

„Státům EU možná nebude příliš po chuti podřizování se nějakým podmínkám a raději si půjčí prostřednictvím svých dluhopisů, případně si nepůjčí vůbec,“ uvedl v této souvislosti v listu Financial Times analytik Lorenzo Codogno ze společnosti LC Macro Advisors.

„Jsem si celkem jistý, že pokud se týká úvěrů, mohou členské státy změnit názor,“ komentoval dosavadní nezájem eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Podle něj podobně výhodné půjčky většina států sama nezíská. O tom, že investoři budou mít o dluhopisy komise zájem, svědčí podle něj rekordní poptávka při prvním kole. To při prodeji s fondem nesouvisejících sociálních dluhopisů z programu SURE, který slouží k podpoře kurzarbeitu. Prvních 17 mld. eur z něj díky tomu získala Itálie, Španělsko a Polsko.

Posílení role evropského monitoringu ECDC

Evropská komise představila několik návrhů na zmírnění dopadů krize covid. Mimo jiné posílí roli Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí [ECDC] či Evropské lékové agentury [EMA]. Dnes by také měla podepsat smlouvu na dodávky vakcíny s firmami BioNTech a Pfizer.

Podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové se jejich vakcína jeví zatím nejnadějněji ze všech očkovacích látek, o jejichž nákupech zatím komise jednala. Dohody zatím uzavřela se třemi výrobci, s dalšími dvěma jedná. Pokud se podaří dovést všechna jednání ke zdárnému konci, mohla by EK mezi členské země rozdělit více než miliardu očkovacích dávek.

Počet lidí nakažených koronavirem, kteří zemřeli, překročil v Evropě hranici 300 000. V Evropě žije jen deset procent světové populace, ale počet zemřelých na tomto kontinentu představuje čtvrtinu z 1,2 milionu případů úmrtí pacientů s koronavirem na celém světě. Nejvíce mrtvých s koronavirem připadá v celkových číslech na Británii, Itálii, Francii, Španělsko a Rusko. Podle statistik se v Evropě od začátku pandemie covidu-19 nakazilo asi 12,8 milionu lidí. Česko doposud eviduje 425 845 případů nákazy.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here