Nejsilnější české politické uskupení – hnutí ANO – představilo minulý týden svůj volební program. V něm v kapitole Finance uvádí: „Nepřijmeme euro. ČR se jako suverénní země nemůže vzdát naší koruny.“
Jde tak o sebevědomou rétoriku v momentě, kdy pro přijetí eura je nutné plnit maastrichtská konvergenční kritéria. Jedno z nich přitom zní, že schodek veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Strukturální saldo českého státního rozpočtu přitom na konci letošního srpna činilo 6,1 procenta.
A navíc, jak říká v podcastu FinTag.cz viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Radek Špicar, přijetím eura by Česko o suverenitu nepřišlo. Naopak by se stalo součástí tvrdého evropského jádra s mnohem větším vlivem na to, co se v Evropě děje.
„Budeme si muset vybrat. Buď budeme, jak říkají Britové, u stolu, nebo na stole. A já si myslím, jak nás eurozóna a kurz eura ovlivňuje, že bychom měli být u toho stolu. To je nebýt mimo a vydáni napospas ne vždy šťastné politice ostatních zemí,“ říká s tím, že je lepší „být u toho“ a pomáhat rozpočtově odpovědným státům, než stát mimo a pasivně přijímat dopady cizích rozhodnutí.
Potvrzuje, že v tuzemských politických stranách panuje na přijetí eura skeptický názor. Dle jeho slov to není nic divného. Politici vycházejí z veřejného mínění. A v posledních letech v Česku politici upozorňovali hlavně na potíže Evropské unie a eurozóny.
„Mnohdy i oprávněně, ale ta debata nebyla zdaleka vyvážená,“ říká Radek Špicar.
Argumenty pro a proti
Hnutí ANO ve svém programu proti přijetí eura dále argumentuje: „Momentem přijetí eura bychom přišli mimo jiné o významný proexportní nástroj, který je důležitý pro udržení nízké míry nezaměstnanosti a konkurenceschopnosti našich podniků.“
Radek Špicar naopak říká, že momentem zavedení eura by zejména exportéři ušetřili nemalé prostředky, které nyní investují do zajištění proti kurzovým výkyvům. Několik miliard korun by se pak ušetřilo za směnu koruny na eura a obráceně.
Proto je Svaz průmyslu a dopravy, který je v Česku vůbec největším zaměstnavatelským svazem, jednoznačně za přijetí eura.
„Jako Svaz nevnímáme přijetí eura jen kvůli tomu cíli mít euro, ale i kvůli té cestě. Státy, které usilují o euro, musí splnit určité úkoly. A my v tuto chvíli patříme ke státům, které i kdyby chtěly euro, byť ta politická vůle je malá, tak bohužel bychom nebyli schopni to euro přijmout,“ tvrdí.
Jedním z důsledků současného rozvratu českých veřejných financí, jak charakterizuje současný stav veřejných rozpočtů, je, že jsme přestali plnit některá z maastrichtských kritérií. Případné přijetí eura se tak Česku vzdálilo o několik let.
Pokud bychom měli euro
Podle Radka Špicara lze pozitivní zkušenost s eurem nají na Slovensku. To dle něj vstupovalo do eurozóny v tu nejméně vhodnou dobu, ale přesto je dnes kolem 70 procent Slováku zastánců eura. A jen 30 procent se vyslovuje proti.
„Jestli někdo očekává, že z nás euro udělá Německo – nejkonkurenčnější evropskou ekonomiku, tak bude asi zklamán. Ale to stejné platí i na druhou stranu, euro z nás taktéž neudělá Řecko – před několika lety ještě bankrotující stát,“ upozorňuje.
Vyjadřuje se i k názoru, že bychom vstupem do eurozóny přišli o možnost reagovat prostřednictvím ovlivňování kurzu koruny na aktuální ekonomické problémy. To například nyní řeší v Německu, kde prudce roste inflace a někteří němečtí ekonomové a politici marně požadují po Evropské centrální bance [ECB] zvýšení úroků.
„Myslíte si, že u nás je nízká inflace? A to máme vlastní korunu a jsme schopni tyto věci ovlivňovat. Já si myslím, že ta naše národní suverenita ve vztahu ke koruně je možnost, jejíž využití a váha v té reálné ekonomice je poměrně omezená,“ vysvětluje.
A dodává: „Ať už se to týká vývoje kurzu nebo nezávislosti koruny na euru, kde je ta dlouhodobá korelace mezi korunou a eurem vysoká. A to samé platí pro inflaci. Podívejte se, jsme mimo eurozónu, řídíme si měnu sami, a inflaci tu máme také.”
Podle něj by přijetí eura jednoznačně zjednodušilo podnikání. Česká ekonomika je proexportní a odpadla by stálá kurzová volatilita.
„No a potom jsou tu takové věci, jako je ta směna koruny. My každý rok platíme několik miliard korun pouze za tu hloupou směnu mezi korunou a eurem. A to jsou jistě peníze, které bychom mohli využít mnohem smysluplněji,“ uzavírá v podcastu FinTag.cz Radek Špicar.
Daniel Tácha
—
Radek Špicar, M. Phil. působí na pozici viceprezidenta pro hospodářskou politiku a export ve Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jeho dosavadní kariéra zahrnuje unikátní zkušenost ze státní správy, soukromého i neziskového sektoru. Působil na pozici náměstka místopředsedy vlády pro ekonomiku. Byl členem top managementu Škoda Auto a vedl i pražskou pobočku think-tanku Aspen Institut.
