0,5% konsolidace veřejných financí ročně je málo, varuje NRR

0
36
financi
Členové Národní rozpočtové rady [zleva]: Richard Hindls, Eva Zamrazilová, Jan Pavel / Foto: NRR

České veřejné finance se nachází ve významné strukturální nerovnováze, kterou nevyřeší samotný hospodářský růst. Tak zní jeden ze závěrů stanoviska Národní rozpočtové rady [NRR] k aktuálnímu vývoji českých veřejných financí.  

NRR vydala [2.9.] své v pořadí již třetí letošní stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. V něm vládě přiznává zpomalování tempa růstu deficitu státního rozpočtu i upozorňuje na nedostatky.

„České veřejné finance se nachází ve významné strukturální nerovnováze, která není dominantně způsobena stabilizačními opatřeními přijatými v souvislostmi s epidemií covid-19,“ uvádí ve svém stanovisku NRR.

Strukturální nerovnováhu rada přičítá nastavení některých daňových a výdajových politik.

  • Zrušení zdaňování superhrubé mzdy
  • Nárůst slevy na poplatníka
  • Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
  • Zvyšování penzí nad valorizačním vzorcem stanovené tempo

Upozorňuje, že se jedná o nerovnováhu, jíž nevyřeší hospodářský růst. Pro narovnání bude nutné provést významné úpravy na příjmové i výdajové straně veřejných financí.

„Bohužel v současné debatě ve veřejném prostoru se objevují pouze kosmetické návrhy s fiskálním dopadem v rozsahu jednotek, maximálně desítek miliard korun. Případně se jedná o návrhy značně nekonkrétní,“ hodnotí současný stav NRR.

0,5% konsolidace veřejných financí je málo

Ve svém stanovisku NRR shrnuje i současný vývoj. Potvrzuje, že deficitní hospodaření státního rozpočtu ve srovnání s jarními měsíci zpomaluje. Na konci srpna vykázal státní rozpočet deficit ve výši 298 miliardy korun.

Státní rozpočet v srpnu skončil v deficitu 298,1 miliardy Kč

Podle rady by mělo strukturální saldo v letošním roce dosáhnout hodnoty -6,1 procenta HDP, oproti původně předpokládaným -6,4 procenta HDP.

„Tempo konsolidace by mělo být podstatně rychlejší a úrovně 1% strukturálního salda by mělo být dosaženo podstatně dřív. Bohužel aktuální verze návrhu státního rozpočtu na rok 2022 bohužel počítá s deficitem ve výši 377 miliard korun,“ uvádí NRR.

Přitom rozsah konsolidace vyjádřený meziroční změnou strukturálního salda dosahuje pouze zákonem stanovené minimální úrovně 0,5 procenta HDP [32 mld. Kč]. A to i přesto, že aktuální mírné zlepšení očekávaných strukturálních sald, jakož i zvýšení hodnoty nominálního HDP, oddaluje možný rok kolize ukazatele dluhové kvóty s institutem dluhové brzdy [55 % HDP] o dva až tři roky později. Což považuje za pozitivní, neboť se tak otevírá delší časový prostor pro konsolidační úsilí.

Česko je bez pokroku v nutných reformách

U dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí dle NRR opět nedošlo ani k omezenému pokroku v systémové úpravě důchodového systému. Ten se dle ní již v roce 2030 ocitne v souvislosti s demografickou změnou pod významným tlakem.

MPSV nenaplnilo věcný záměr zákona, říká Eva Zamrazilová

Podle ní byly v srpnu sice schváleny jeho dílčí úpravy, které ale paradoxně nerovnováhu mezi příjmy a výdaji systému naopak prohlubují. Vyjádřeno v číslech: od roku 2023 o cca 0,4 procenta HDP ročně. Konkrétně se jedná:

  • Vyšší než zákonem definovaná valorizace důchodů v roce 2022
  • Zavedení příspěvku 500 korun za každé vychované dítě
  • Možnost odchodu do předčasného důchodu bez krácení pro zaměstnance integrovaného záchranného systému

„Úpravy důchodového systému se tak opětovně soustřeďují na populární část a jsou zanedbávány kroky, které by vedly ke zlepšení jeho finanční udržitelnosti,“ stojí v hodnocení NRR s tím, že to považuje za krátkozraké.

NRR zároveň představila Kalkulačku veřejných příjmů. Aplikaci, která umožňuje rámcově simulovat očekávané fiskální dopady změn v nastavení hlavních parametrů nejvýznamnějších daní/pojistného v ČR.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here