Česká koruna zpevnila na rekordních 24,44 korun za euro

0
1240
koruna
Foto: Pixabay.com

Ještě v pondělí se česká koruna obchodovala za 24,85 Kč za euro. Dnes se obchoduje za 24,44 Kč za euro. Koruna tak tento týden posílila o cca 1,5 % a je nejsilnější od roku 2011. Tehdy se obchodovala za 24,35 CZK/EUR.

Silnější od doby vzniku eura už byla pouze v polovině roku 2008. Tehdy nakrátko prolomila hranici 24 korun za euro. Silná koruna zdražuje vývozy, ale i zlevňuje dovozy. Její kurz je tak jedním z nástrojů České národní banky [ČNB] v její válce s inflací.

„Koruně k silnějším úrovním pomohla ČNB. Investoři na korunovém trhu nestihli plně vstřebat poslední rozhodnutí centrální banky, které se konalo těsně před vypuknutím vánočních svátků, a reagovali tak až v prvních dnech roku 2022,“ vysvětluje důvody současného posílení koruny analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.

To potvrzuje zápis z posledního jednání bankovní rady ČNB. V diskuzi o vývoji kurzu koruny několikrát zazněl názor o možném posílení koruny v souvislosti s otevíráním nových investičních pozic počátkem roku. Martin Gürtler pak dodává, že investoři měli na co reagovat. Čímž má na mysli zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB.

Česká centrální banka se s tím nepáře

To, že ČNB zvedá úrokové sazby, dnes překvapuje jen málokoho. Tím, že je ale zvedne vždy o podstatně více, než se čeká, překvapí. Naposledy zvýšila základní repo sazbu o celý jeden procentní bod na současných 3,75 procenta. A guvernér centrální banky Jiří Rusnok následně uvedl, že se zvyšováním úrokových sazeb bude ČNB pokračovat i letos. Úroky by se tak mohly dostat výrazně nad čtyři procenta.

ČNB opět překvapila. Úrokovou sazbu zvedla o procentní bod

„My na následujícím únorovém zasedání očekáváme zvýšení sazeb centrální banky o dalšího tři čtvrtě procentního bodu a svého vrcholu by měly úroky dosáhnout v květnu na úrovni pěti procent,“ tvrdí Gürtler.

To by se jistě promítlo do dalšího posílení koruny. Všechno má ale i své stinné stránky. Zejména zástupci tuzemských firem upozorňují na to, že silná koruna a vysoké úroky způsobují problémy. Nejenže zdražuje vývoz a firmy se musejí zajišťovat proti kurzovým rizikům, ale vyšší základní úrokové sazby významně zdražují i úvěry. A to v situaci, kdy úroky v eurozóně jsou na nule. Výsledek je, že mnoho tuzemských podniků přestává mít o korunu zájem a peníze a úvěr si sjedná raději v eurech. Což není dobrá zpráva pro kurz koruny, ale ani pro korunu jako takovou.

Já bych úrokové sazby nezvedal, říká Aleš Michl z ČNB

Jsou tu ale i další souvislosti. V záznamu z jednání bankovní rady ČNB je zmínka o tom, kterak člen bankovní rady Tomáš Holub upozornil, že koruna může oslabit ihned v ten okamžik, kdy zvedne úrokové sazby americká centrální banka [FED]. Ne, že by se snad měnová politika u dolaru přímo dotýkala měnové politiky u koruny, ale kroky FEDu jsou určující pro celosvětový devizový trh a finanční trhy vůbec.

Koruna aktuálně není zdaleka jediná měna, která nyní posiluje. Spolu s ní posilují měny, v jejichž případě centrální banky zvyšují úroky. Týká se to třeba zemí Visegrádské skupiny, nikoli však eura a zemí eurozóny.

Koruna sama o sobě nemá na to zpevnit

Evropská centrální banka [ECB] jako by zvýšenou inflaci zatím ani neregistrovala. A tak bude minimálně do března dále tisknout nové eurobankovky do programu kvantitativního uvolňování. A podle vyjádření vedení nezvedne ani základní úrokové sazby. To proto, že inflaci její šéfka Christine Lagardeová a většina “jejích podřízených” považuje dlouhodobě za dočasnou. Za což ji kritizují hlavně v Německu. Němci nerozumí tomu, proč mají přicházet kvůli inflaci o úspory v eurech, aniž by proti tomu kdokoli cokoli udělal.

Německou centrální banku má vést kritik ECB Joachim Nagel

Předlužené jihoevropské země s tím ale problém nemají. Inflace ukrajuje z jejich dluhů i dluhů jejich obyvatel a firem. Týká se to tradičně zemí, jako jsou Řecko, Španělsko a Itálie.

„Tam ještě nevyřešily miliardy dluhů z finanční krize v roce 2008 a už mají nové miliardy dluhů kvůli covidu,” uvedl nedávno v podcastu FinTag.cz ředitel skupiny APS Martin Machoň, která vykupuje úvěry v selhání od bank po celé Evropě.

Mnoho podniků ještě zkrachuje, říká Martin Machoň z APS

Jiný přístup k věci má již zmíněný americký FED. Jakkoli i ten ještě loni tvrdil, že inflace je pouze dočasná, nyní ohlásil, že nejenže ukončí programy kvantitativního uvolňování, ale i zvýší úrokové sazby. A právě to bude mít dle Gürtlera zcela jistě dopady na měny rozvíjejících se trhů, kam patří i koruna.

„Očekávané zvyšování sazeb FED je hlavním důvodem, proč si myslíme, že současné silné úrovně tuzemské měny jsou pouze dočasnou záležitostí. Ke konci roku tak již čekáme korunu poblíž 25 CZK/EUR,“ myslí si.

FED oznámil ukončení kvantitativního uvolňování a vyšší úroky

Argumentuje přitom tím, že tuzemská centrální banka – dojde-li ke snížení inflace – úroky začne opět snižovat. To proto, aby dala nadechnout ekonomice.

„S odezněním silných inflačních tlaků by se totiž měly měnově politické sazby vracet zpět k politicky neutrálním třem procentům. V roce 2023 náš aktualizovaný výhled očekává kurz koruny vůči euru v průměrné výši 24,40, zatímco letos by to mělo být 24,80,“ tvrdí Gürtler.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here