Zadlužení Česka roste. Zvýšení daní vylučuje aktuální situace

1379
zadluzeni
Foto: Pixabay.com

Zadlužení sektoru vládních institucí loni ve 4. čtvrtletí meziročně stouplo o 4,2 procentního bodu na celkových 41,9 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Analytici aktuální čísla hodnotí pozitivně, budoucí výhled již méně pozitivně.

Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] hospodaření vládních institucí za rok 2021 skončilo schodkem ve výši 359,4 miliardy korun. Deficit hospodaření vládních institucí za loňské čtvrté čtvrtletí roku pak činil 105,2 miliardy korun. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,3 procenta HDP. Výdaje představovaly 46,8 procenta HDP. Rozdíl je 6,5 procenta HDP.

„Ke konci roku 2021 dosáhl veřejný dluh 2 567 miliard korun. Což bylo meziročně více o 417 miliard korun. V poměru k HDP stouplo veřejné zadlužení na 42 procent,“ shrnuje celkové výsledky předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2019 – 4. čtvrtletí 2021
Období 4.Q 2019 1.Q 2020 2.Q 2020 3.Q 2020 4.Q 2020 1.Q 2021 2.Q 2021 3.Q 2021 4.Q 2021
mld. Kč -24,4 -50,3 -98,4 -43,0 -137,5 -141,8 -57,5 -54,9 -105,2
% HDP -1,6 -3,7 -7,3 -2,9 -9,1 -10,2 -3,7 -3,5 -6,5

[Zdroj: ČSÚ]

Vyšší dluh měla Česká republika v historii jen dvakrát. A sice v letech 2012 a 2013, kdy přesáhl hranici 44 procent HDP. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se nicméně už letos k těmto výsledkům nejspíše přiblíží a možná je i lehce překoná.

„Vysoká inflace ale bude tempo růstu relativního zadlužení v letošním roce docela citelně brzdit. Tedy alespoň v relativním poměru k HDP, protože absolutně se veřejný dluh zřejmě přiblíží 2,9 bilionům korun,“ upřesňuje Petr Dufek.

Podle statistiků stejně jako v roce 2020, stojí za deficitem veřejných financí hospodaření státu. Naopak obcím se podařilo dosáhnout ještě vyššího přebytu než v prvním covidovém roce 2020. V tomto ohledu není bez zajímavosti, že statistici revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 10,3 miliardy korun. A to kvůli navýšení výdajů zdravotních pojišťoven na základě aktualizovaných účetních výkazů. V roce 2020 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 329,2 miliardy korun.

Aktuální zadlužení vládních institucí nepřekvapuje

Aktuální deficit hospodaření sektoru vládních institucí analytiky nepřekvapil. Podle nich hospodaření státu v jednotlivých měsících loňského roku dávalo jasný signál, že se rozpočet bude nacházet v hlubokém deficitu. K němu přispěly nejen zvýšené výdaje na podporu ekonomiky v době opakovaných lockdownů, ale i zrušení superhrubé mzdy. Svoji roli hrál a stále hraje i slabší výkon ekonomiky. Ta se ani loni – v některých sektorech ani letos – nevrátila na předpandemickou úroveň.

Ještě v roce 2019 Česká republika přitom dosahovala přebytkového hospodaření a mírně snižovala celkový dluh. Ten tehdy odpovídal ani ne třetině HDP. Pohyboval se kolem 30 procent HDP.

Na zpomalení ekonomiky jsme připraveni, tvrdí MF ČR

Česko si tak v podstatě vytvořilo docela dobrou výchozí pozici na nečekané covidové období. Právě během něj se státní rozpočet propadl do červených čísel.

„Proto i po dvou letech šestiprocentních schodků Česko nejspíše zůstává nadále ve skupině nejméně zadlužených zemí EU. Navíc její dluh – na rozdíl od mnoha zemí v eurozóně – stále hladce financuje na finančním trhu bez jakékoliv zásahu centrální banky,“ upřesňuje Dufek.

Zvýšení daní vylučuje aktuální situace

Samotný trend zadlužování je však i podle něj sám o sobě velmi nepříznivý. Přičemž problém je, že ho není s ohledem na aktuální dění, jak zvrátit.

Ekonomika se sice už zřejmě oklepe od covidových komplikací, avšak nyní už čelí problémům novým. Extrémně drahým energiím, rozpadajícím se dodavatelským řetězcům a v neposlední řadě také vyšší ceně peněz, která bude znamenat přece jen i vyšší náklady na zadlužování,“ upřesňuje Dufek.

Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB

Další náklady pak s sebou nese zvládání uprchlické vlny. A to jak z hlediska přímé podpory uprchlíků, tak jejich silného tlaku na zdravotní a sociální systém. A tak podle analytiků by bylo s ohledem na postupující zadlužování státu [růst výdajů] vhodné veřejným rozpočtům pomoci prostřednictvím zvýšení některých daní. Problém je, že v dané ekonomické situaci [inflace] je to i dle nich cesta v podstatě vyloučená.

„Ne tak už ovšem pro léta následující. V každém případě, i ´díky´ vysoké inflaci není zatím dosažení dluhové brzdy pro nejbližší roky aktuální,“ tvrdí Petr Dufek.

Co obsahuje hospodaření vládních institucí

Přebytek či deficit vládních institucí je výše čistých půjček nebo výpůjček v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován.

Zadlužení Česka činí 40,8 % hrubého domácího produktu

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách.

Komise znovu prosazuje návrat k jednotné unijní fiskální politice

Před covidem vyžadovala Evropská unie roční deficit veřejných institucí pod třemi procenty HDP a celkový dluh pod 60 procenty HDP. Což mnohé evropské státy nesplňovaly. Evropská komise navíc předloni v březnu kvůli pandemii covidu platnost pravidel pozastavila. Od té doby o jejich znovuzavedení jedná. Vrátit v platnost je chce v příštím roce.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here