Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB

1160
CNB
Foto: Redakce FinTag.cz

„Brzké obnovení cenové stability je pro nás naprosto prioritní,“ uvedl dnes po dalším zvýšení základních úrokových sazeb guvernér ČNB Jiří Rusnok. Což lze interpretovat i tak, že cenová stabilita v Česku je aktuálně minulostí.

Centrální banka opět zvýšila [31.3.] základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na celkových pět procent. Na šest procent pak zvýšila [+0,50 p.b] lombardní sazbu. Diskontní sazbu na čtyři procenta [+0,5 p.b]. Avizovala i snížení odhadu letošního růstu ekonomiky ze tří na 1,5 procenta.

Podle guvernéra Jiřího Rusnoka bankovní rada do jednání o měnové politice vstupovala s návrhem zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Nakonec se ale rozhodla pro zvýšení s menší razancí.

„Návrh měnové sekce zněl s lehkou preferencí na zvýšení o 0,75 procentního bodu. Šlo ale o lehkou preferenci, přičemž rozdíl mezi schváleným a navrhovaným navýšením nehraje až tak zásadní roli,“ uvedl Rusnok.

Proč se nakonec bankovní rada rozhodla pro nižší navýšení vysvětlil takto: „Myslím, že u většiny členů bankovní rady, kteří hlasovali pro nižší navýšení, převážilo to, že i tak nedojde k žádné závažné měnově-politické chybě. A to proto, že do aktuální situace vstupujeme již z úrovně vyšších sazeb.“

Pro navýšení základní úrokové sazby hlasovalo pět členů bankovní rady, dva hlasovali pro zachování předchozí 4,5% úrovně.

Rozhodujeme se za extrémní nejistoty, ale musíme

Podle Jiřího Rusnoka se aktuální rozhodování ČNB odehrává v prostředí extrémní nejistoty a rizik. Současnou situaci rychle rostoucí inflace, kterou akceleruje válka na Ukrajině, a jež se vyznačuje prudkým růstem cen zejména energií, ale i potravin, dle jeho slov nikdo z bankovní rady nezažil. Přičemž vyjádřil přesvědčení, že v budoucnu snad už ani nezažije.

„Nicméně my nemůže rezignovat na naše rozhodování, rozhodovat musíme. Byť se pohybujeme v prostředí extrémně nízké jistoty. A je zjevné, že všechna rizika jsou spíše proinflační,“ vysvětlil.

Jako hlavní proinflační rizika ČNB vedla ke zvýšení sazeb
  • Vyšší domácí i zahraniční inflace v dosavadním průběhu roku.
  • Prudký růst cen energií a komodit, zejména v důsledků války na Ukrajině.
  • Slabší ukotvení inflačních očekávání u 2% cíle ČNB.
  • Méně restriktivní působení fiskální politiky letos v souvislosti s uprchlickou krizí.

Naopak proti inflaci podle ČNB bude působit pouze horší budoucí ekonomický vývoj s dopady do trhu práce a s tím související nižší poptávková inflace. To zjednodušeně řečeno znamená, že lidé kvůli vysokým cenám a nízkému výkonu ekonomiky ztratí chuť utrácet. Anebo ještě jednodušeji řečeno, omezí spotřebu, protože jejich hlavní starostí bude pokrytí základních výdajů.

V Česku si polepší ti nejchudší, příjemci sociálních dávek

Letošní vývoj ekonomiky guvernér zhodnotil následovně: „Růst HDP původně odhadovaný na tři procenta, dopady války na Ukrajině, zejména dražší energie, srazí na poloviční hodnotu. […] Firmy omezí investice a situace se negativně projeví v automobilovém průmyslu. Svoji roli v tom sehrají i stále přetrvávající poruchy v ekonomice v podobě narušených dodavatelsko-odběratelských vztahů.“

Situace dle něj dopadne, jak už bylo řečeno, i na spotřebu domácností. Přičemž právě ta přitom dle jeho slov hrála v poslední době klíčovou roli v růstovém výkonu ekonomiky.

„Napětí na domácím trhu práce se stále mírně zvyšuje. A to přesto, že nezaměstnanost klesá,“ upřesnil.

Guvernér dále uvedl, že rizika jsou znatelně proinflační a to zejména v krátkodobém horizontu. Což dle jeho slov vyvolává potřebu tvrdší měnové politiky po [asi] delší dobu.

ČNB kritizují zaměstnavatelé

Ne všichni ale sdílí jeho názor. Kritické hlasy přicházejí především od firem. Ty se aktuálně potýkají nejenom s vysokou nákladovou inflací, ale i nedostatkem či zpožďováním vstupů. A stejně jako ČNB se i ony rozhodují při „nízké míře jistoty“.

„Zvyšování úrokových sazeb ekonomice rozhodně nijak nepomůže. A tak je otázka, zda je nyní opravdu nutné zvyšovat úrokové sazby a jak funkční je to nástroj měnové politiky, protože ekonomika bude v současné situaci bohužel zpomalovat i sama od sebe,“ říká ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Bohuslav Čížek.

Záruky za úvěry na drahé energie problém neřeší, tvrdí firmy

Vyjadřuje i pochybnosti o účinnosti zvyšování základních úrokových sazeb na inflaci: „ČNB se sice snaží naplnit své závazky v oblasti cenové stability, nicméně aktuální ekonomické nejistoty a zvýšené inflační tlaky ještě více omezují míru jejího vlivu.“ 

Podle něj úrokové sazby u úvěrů pro firmy již letos v únoru dosáhly 5,74 procenta. Což je nejvíce v historii měření statistik ČNB od roku 2004. A už nyní je dle něj jasné, že opět dále porostou. Což přinese další zvyšování nákladů firem či dražší zdroje financování.

Hypotéky se stanou ještě nedostupnější

Nelibost nad rozhodnutím ČNB znovu zvýšit a dál zvyšovat úrokové sazby dali najevo i hráči na hypotečním a realitním trhu.

„Hypotéky jsou letos nevídaně drahé, získat je za méně než pět procent je takřka nemožné. Ještě loni na jaře přitom byly hypoteční sazby na polovině. Dnešní rozhodnutí centrálních bankéřů je jasným signálem pro další zdražování. A ovlivní stovky tisíc domácností,“ říká předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Připomíná i aktuální zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték ze strany ČNB: „Zásadní je také to, že banky budou moci lidem starším 36 let půjčit maximálně 80 procent hodnoty nemovitosti. U bytu za šest milionů korun tak bude muset zájemce přihodit minimálně 1,2 milionu korun ze svého. A to bude pro mnoho žadatelů velký problém.“

Státem zvýhodněné úvěry na bydlení de facto přestaly existovat

Zlé časy dle jeho slov nastanou i těm, kterým letos končí fixační období u hypotéky. A třeba si ji dopředně nerefinancovali. Takových domácností jsou dle jeho slov desítky tisíc.

„Zatímco ještě před pěti lety jim banky nabídly dvouprocentní úrok, letos už se pod pětiprocentní hranici nejspíš nepodívají,“ tvrdí Korec.

To potvrzuje finanční poradce skupiny Partners Tomáš Malkus. Ten odhaduje letošní úroky u hypoték až na 6% hranici. Zároveň počítá, jak zdražení hypoték ovlivní měsíční hypoteční splátky.

„Při splatnosti na 25 let a dřívější úrokové 2% sazbě byla splátka cca 4 240 korun na milion dluhu. Při aktuální průměrné 4,5% sazbě a stejných parametrech je splátka cca 5 560 korun. Pokud by se sazby dostaly na šest procent, měsíční splátka stoupne na 6 440 korun,“ vysvětluje.

Náklady na uprchlíky budou v miliardách

Jako jeden z proinflačních tlaků ČNB po svém rozhodnutí zvýšit sazby uvedla i méně restriktivní působení fiskální politiky vlády v souvislosti s uprchlickou krizí. To znamená výdaje ze státního rozpočtu na stovky tisíc Ukrajinců, kteří utekli před ruskou válkou do České republiky. Přičemž třeba i Hospodářská komora ČR ve své aktuální analýze tipuje, že i oni svými peníze [spolu s podporou vlády] a spotřebou přispějí k inflaci.

Podle guvernéra Rusnoka je na přesné hodnocení dopadů uprchlické vlny na fiskální politiku vlády i širší dopady do ekonomiky příliš brzy.

„Je třeba počkat, až se situace vyjasní. […] Byť to budou miliardy navíc, ale musíme si uvědomit v jakém rámci, v jakých částkách se pohybujeme. Z hlediska inflace je to víceméně záležitost méně podstatná. Tedy tady v tomto ohledu žádný významnější dopad nevidíme,“ uvedl guvernér ČNB pro FinTag.cz.

Výbor: Zdravotní turistika běženců se rozvíjí v ČR i jinde

„Fiskální stránku vývoje jsme na zasedání bankovní rady prakticky nijak šířeji nedebatovali. Víme, že ten fiskální impuls je negativní a mírně snižuje ekonomický růst. V tomto ohledu ale není nějak zásadně relevantní ve vztahu k inflaci krátkodobě, určitě ne,“ upřesnil.

Vlažný přístup ECB k inflaci ČNB vrásky nedělá

Pro FinTag.cz se pak guvernér vyjádřil i k politice Evropské centrální banky [ECB]. A to v tom smyslu, zda by úsilí ČNB srazit inflaci nepomohlo zvýšení úrokových sazeb právě ze strany ECB. Třeba v otázce kurzu udržení silnějšího kurzu koruny, respektive eura vůči dolaru. Zvlášť pak za situace, kdy euro oslabuje oproti dolaru, v jehož případě americký Federální rezervní systém úroky zvedl.

„Pokud jde o sazby ECB, uvidíme, jaká bude situace. Teď je více a více komentářů na téma přísnější měnové politiky ECB. A vidíme, že ECB bude rychleji ukončovat programy nákupu státních dluhopisů. A slyšíme, že to první zvýšení bude ještě letos. To mi říkal slovenský guvernér centrální banky [Peter Kažimír, pozn. red.]. Tedy všechno se to významně posouvá,“ uvedl guvernér.

Nový šéf Bundesbanky se opřel do ECB v den svého jmenování

Také ale dodal, že z pohledu ČNB přísnější měnová politika v eurozóně nemá až tak silný dopad na její zvládání inflace.

„Z toho globálního pohledu v boji s inflační vlnou, by to bylo pozitivní a mělo by to dopad. Avšak nečekejme, že by to mělo dopad vyloženě na nás. A pokud ano, tak někdy v příštím roce,“ upřesnil pro FinTag.cz guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here