Slavný Národní plán obnovy se mění v neslavnou blamáž

0
11333
Narodni_plan_obnovy
Dotace z Národního plánu obnovy měly směřovat i do výstavby a rekonstrukcí českých nemocnic. / Na snímku je budova F pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice. / Foto: FinTag.cz

Národní plán obnovy [NPO] prezentovala vláda Andreje Babiše [ANO] jako své velké vítězství. EU v něm Česku přislíbila 179 miliard korun na obnovu ekonomiky po pandemii covidu. Teď se ukazuje, že Česko nezvládá příležitost využít.

Aktuální zpráva zní: Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] provedlo inventuru Národního plánu obnovy. A ta odhalila mnoho problémů a rizik. Přičemž vůbec základní problém je, že Česko nedokáže nabízené peníze z EU administrovat.

„Minulá vláda loni těsně před volbami načrtla Národní plán obnovy tak, aby na papíře vypadal co nejlépe pro její voliče. Ve skutečnosti ho ale postavila na hliněné nohy a kvůli tomu nyní velmi vážně hrozí, že se zhroutí a nebude z něj mít nikdo nic,“ říká dnes ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN].

Moody’s: Evropský Fond obnovy zrychlí růst v regionu CEE

Jeho slova dokládá analýza NPO, kterou vypracoval jeho úřad. Podle ní jednotlivá ministerstva nekladou plnění NPO patřičnou pozornost. Národní plán obnovy „řeší“ na jednotlivých ministerstvech i několik náměstků najednou. Přičemž ti, jak to tak na úřadech bývá, přenášejí odpovědnost na své podřízené.

„Koordinační orgán na úrovni ČR, Delivery unit, který má na celou ČR pouze 17 osob, tak místo toho, aby řídil a koordinoval deset resortů a 27 komponent, komunikuje napřímo s více než 120 osobami, jednotlivými autory textů v Národním plánu obnovy. Dlouhodobě je tento styl řízení neudržitelný,“ konstatuje MPO.

MPO proto předložilo vládě návrh na změny procesního řízení implementace NPO. A vláda ho tuto středu [30.3.] také schválila. Vybraní pracovníci by se tak měli scházet vždy jednou za dva až tři týdny a informovat kolegy o postupu. Vláda by měla dostávat zprávu o pokrocích jednou za čtyři týdny.

„Implementace NPO se nesmí zastavit, i když je jeho realizace problematická,“ varuje ministr Síkela.

O problémech v NPO se vědělo. Nikdo je ale neřešil

I přes současná jasná slova ministra průmyslu a obchodu, problém je, že efektivní implementace NPO stojí již bezmála půl roku. Aniž by se tím předchozí, ale i současná vláda [až doteď] zabývala.

„Národní plán obnovy má platnost pouze do roku 2023. To je velice krátká doba, a my ho nemáme ještě ani schválen. To si možná ani vláda neuvědomuje, jak moc je tato podpora nastavena nekompromisně. Tady nebude žádné N+2, N+3 jako tomu je u evropských operačních programů,“ upozorňoval vládu již loni 2. září prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy volá po druhé ekonomické reformě

Jakkoli ministři financí EU český NPO o čtyři dny později schválili, loni 8. prosince vládu na zpoždění v přípravě čerpání peněz z NPO opakovaně upozornil Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, jež se specializuje na čerpání dotací.

„I přestože se aktuálně nacházíme ve velmi kritickém období, kdy by se jakákoliv pomoc rozhodně hodila, MPO zatím nevypsalo téměř žádné dotační výzvy, které by mohly českým podnikatelům pomoci,“ uvedl.

Upozornil přitom na potíže v administraci i dalších programů. Avšak u NPO dosluhující a nastupující vládu zřetelně vyjasnil: „Tlak na včasnou distribuci prostředků je zde proto ještě mnohem intenzivnější, neboť vlastní realizace programu je v porovnání s Evropskými strukturálními a investičními fondy o dva roky kratší.“

Národní plán obnovy: Problémy pokračují dál

Navzdory předchozím varováním situace není o moc lepší ani v aktuálních dnech. Vypisování dotačních výzev z NPO se prakticky nekoná. Což potvrzuje ředitel sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.

„Po dlouhém čekání se konečně MPO podařilo vypsání první výzvy – Fotovoltaické systémy, která nakonec umožňuje podporu podniků všech velikostí,“ říká s tím, že Národní plán obnovy měl být plánem rychlé obnovy, tím ale není.

MPO dá firmám z NPO čtyři miliardy na fotovoltaické systémy

„Posouvání výzev v dnešní době vysoké inflace a nejistot spolu s kratší dobou pro realizaci může dále komplikovat plnění milníků,“ dodal.

Milníky v NPO představují cíle podpory. Tedy oblasti, kam mají směřovat dotace. A zde nastávají další komplikace.

Milníky v NPO jsou klíčové. Nesmí však jít o „mylníky“

MPO ve svém auditu NPO totiž zjistilo, že pouze 63 procent milníků a cílů NPO lze v současné chvíli realizovat podle plánu a není potřeba provádět žádné změny a úpravy. Což ale dle MPO neplatí pro zbývajících 37 milníků. V jejich případě pak MPO uvádí:

  • 21 procent milníků a cílů vyžaduje dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Ať už na splnění předem stanovených cílů, či na pokrytí dalších nákladů [např. DPH, inflace].
  • 16 procent milníků a cílů je třeba docela změnit. Ať už se to týká termínů, nebo podmínek podpory. A i zde je třeba počítat s dalšími náklady ze státního rozpočtu.

A nejen to: U 40 milníků a cílů z celkových 244 je problém, který vyžaduje změnu závazného dokumentu.

„U některých je třeba udělat dílčí změny cílů, u kterých není jisté, jestli je komise odsouhlasí. U komponent, kde je problém nejvážnější, dokonce resorty navrhují zrušení stanovených cílů,“ říká ministr Síkela.

Potvrzuje, že většina z nich se pak potýká z hlediska budoucího čerpání s kritickým zpožděním v administraci.

Plány v Národním plánu obnovy mění uprchlická krize

Národní plán obnovy je v základu rozdělen na šest hlavních oblastí, které z něj mají být financovány. Jedná se o infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace. Podpora je určená i na zdravotní péči. Přičemž podpory mohou žadatelé čerpat nejvýše do 31. prosince 2026.

Nová doba však před „novou vládu“ klade i nové výzvy. A tak ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš [Piráti] chce, aby Česko využilo miliardu eur [cca 24,4 mld. Kč] z mimořádného fondu obnovy Evropské unie, pro jehož čerpání je NPO podkladem. Peníze plánuje použít na rekonstrukce a výstavbu ubytování a další náklady spojené s péčí o uprchlíky z Ukrajiny.

Státem zvýhodněné úvěry na bydlení de facto přestaly existovat

Avšak to si dle Bartoše zřejmě vyžádá změnu v NPO. A toho se mnozí bojí. Nejvíce pak Asociace malých a středních podniků a živnostníků [AMSP], jejíž dlouholetým šéfem byl někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO]. Právě ten v minulosti Národní plán obnovy dával dohromady. Možná i proto předseda představenstva AMSP Josef Jaroš varuje, že jakékoli změny znamenají nová jednání s Evropskou komisí.

„Celý proces by začal znovu od začátku. Zabralo by to půl roku. Pravděpodobně by se tak vůbec nepodařilo alokované prostředky vyčerpat,“ říká.

Vyjádřila se i Hospodářská komora ČR [HK ČR]. Ta prostřednictvím svého mluvčího Miroslava Dira MPO doporučila, aby v případě zjištění nemožnosti některé návrhy z NPO včas uskutečnit, řešilo problém přesunutím části peněz do jiných projektů. Například v cestovnímu ruchu, gastronomii nebo konferenční činnosti.

Národní plán obnovy oplývá „mylníky“

Ovšem jsou tu i další problémy. Přičemž jako jeden z těch nejhlavnějších se jeví dodatečné náklady ze státního rozpočtu na projekty, jež mají být z NPO podpořeny. MPO zdůrazňuje zejména hrazení daně z přidané hodnoty [DPH]. Potřebné peníze na DPH a rostoucí ceny MPO vyčíslilo na zhruba 13 miliard korun. A ze státního rozpočtu je nutné také uhradit administrativní zajištění NPO. Náklady na práci úředníků MPO vyčíslilo na dalších pět miliard korun. Původní návrh NPO přitom počítal s 179 miliardami korun z Evropské unie a jen jedenácti ze státního rozpočtu. Nově by to tedy bylo 39 miliard ze státního rozpočtu.

Jenom penězi to ale nekončí. Evropská komise u NPO vyžaduje zostřenou kontrolu případného střetu zájmů. A to i třeba kvůli našemu bývalému premiérovi. Vyplácení dotací proto podmiňuje splněním daných podmínek.

„Jako nejobtížnější část tohoto úkolu vnímáme zákonnou úpravu ve vztahu k definici skutečného majitele,“ uvedlo pak v této souvislosti MPO.

EK bude kontrolovat čerpání dotací z NPO v ČR více než jinde

Dle něj je proto nutné, aby Ministerstvo spravedlnosti ČR [MS ČR] předložilo zákonné úpravy Sněmovně nejpozději do konce letošního května. Zda na nich MS ČR pracuje, ale není známo. Jisté je tak v případě NPO jen to, že EU Česku již poslala 13 procent z peněz, které přislíbila. Jak to bude se zbývající podporou, jak to tak vypadá, dnes ale neví nikdo.

Daniel Tácha, s využitím ČTK

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here