Rusko dává do války v přepočtu přes 21 mld. Kč denně

2
545
valku
Foto: Pixabay.com

Rusko na válku na Ukrajině dává 900 milionů dolarů denně. To je v přepočtu přes 21 mld. Kč. V nich nejsou zahrnuty dopady protiruských sankcí. Aktuálně se jedná o zákazu dovozu ropy z Ruska. Další země EU ale žádají o výjimku.

Částku o měsíčních výdajích Ruska na válku na Ukrajině uvedl americký týdeník Newsweek s odkazem na data vojenského zpravodajského serveru Sofrep. Výdaje Ruska na válku zahrnují platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí, raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu. Podle serveru například každá vypálená raketa s plochou dráhou letu vyjde Rusko na 1,5 milionu dolarů [cca 35,7 mil. Kč].

Podle časopisu Forbes nedávné potopení ruského křižníku Moskva značí pro Rusko ztrátu ve výši 750 milionů dolarů [cca 18 miliard korun]. Dle dubnových zpráv Ukrajinci od začátku bojů zničili ruské armádě 5 000 kusů vybavení, z nichž nejdražší byla právě loď Moskva.

Jdeme do fáze opotřebovávací války, říká vojenský stratég

A Rusko za válku platí nejen finančně, ale také lidskými ztrátami. Byť jejich počty nezveřejňuje. Nemalé náklady si tak žádají kompenzace ruským rodinám, kterým na Ukrajině zemřel jako voják otec či syn.

Vysoké náklady válka přináší, a ještě přinese i Ukrajině. Její prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že oprava infrastruktury a náprava ekonomiky si vyžádá miliardy dolarů. List The Wall Street Journal tyto náklady odhadl na 600 miliard dolarů [cca 13,4 bil. Kč].

Náklady na válku Rusku zvyšují sankce Západu

Zmiňovaná analýza serveru Sofrep ale nezahrnuje ruské ztráty způsobené ekonomickými sankcemi, které Západ na Rusko uvalil a plánuje uvalit. K nejnovějšímu trestu patří návrh Evropské komise [EK] přestat do konce letošního roku odebírat z Ruska ropu. K tomu se v neděli [8.5.] zavázali všichni představitelé nejsilnějších ekonomik skupiny G7. Do ní patří:

  • Kanada
  • Francie
  • Německo
  • Itálie
  • Japonsko
  • Spojené království
  • Spojené státy americké

Na virtuální schůzce, které se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, hlavy států a vlád skupiny G7 zopakovaly své dřívější závazky. Země G7 se v textu zavázaly „podniknout další kroky k tomu, aby pomohly Ukrajině zajistit svobodnou a demokratickou budoucnost, jakož i bránit se a odrazit budoucí akty agrese.“

„Vedoucí představitelé skupiny G7 se shodli, že svět musí zintenzivnit ekonomický tlak na Putina jakýmkoli způsobem,“ uvedl po jednání mluvčí britského premiéra Borise Johnsona.

Podle něj svět také musí Ukrajině pomoci více a rychleji než dosud: „Ukrajina potřebovala obdržet vojenské vybavení, které by jí umožnilo nejen udržet území na Ukrajině, ale znovu ho dobýt.“

Británie nově schválila dodávku vojenského materiálu na Ukrajinu za více než miliardu liber. Jedná se o největší britský výdaj na zbrojní materiál od války v Iráku.

Bulharsko chce výjimku jako ČR, Maďarsko a Slovensko

Zákaz dovozu ropy z Ruska do konce roku podporují země EU. Avšak některé z nich žádají odklad, protože nedokáží ruskou ropu tak rychle nahradit. Mezi ně patří i Česká republika, která již získala příslib EK, že výjimku dostane. To samé nyní požaduje Bulharsko.

„Bulharsko nepodpoří nový balík sankcí unie vůči Rusku, pokud nedostane také výjimku na chystané embargo na dovoz ruské ropy,“ vyslovil se bulharský vicepremiér Asen Vasilev.

Zákaz dovozu ropy z Ruska je součástí šestého protisankčního balíčku EU proti Rusku. O návrhu sankcí budou dnes nebo v úterý opět jednat velvyslanci zemí EU, kteří se na něm podle nedělní informace serveru Politico zatím neshodli.

Němci si v EU vyjednali pomoc pro firmy ve výši 11 mld. eur

„Naše pozice je jasná. Zda bude výjimka pro některé země, chceme ji také. Pokud ji nedostaneme, nepodpoříme sankce,“ řekl v neděli Vasilev bulharské televizi BNT.

Pokud Bulharsko výjimku získá, přiřadí se k Česku, Slovensku a Maďarsku. Tyto země již příslib na odložení takzvaného ropného embarga od EK získaly. Česko do poloviny roku 2024, ostatní země pak až do konce roku 2024.

Bulharsko spolu s Polskem patří k zemím, jimž Rusko přestalo dodávat zemní plyn. To kvůli tomu, že za dodávky neplatí v rublech. Respektive odmítají převod eur na rubly za dodávky zemního plynu.

–ČTK/DNA–

2 KOMENTÁŘE

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here