Poslanci včera [2.6.] schválili novelu energetického zákona. Změny mají posílit energetickou bezpečnost a zajistit lepší ochranu spotřebitelů. Novela, kterou poslanci schválili ve zrychleném režimu legislativní nouze, nyní míří do Senátu.
Na konec června chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] další a širší novelu energetického zákona. Ta například zjednoduší povolení k budování obnovitelných zdrojů energie. Naopak aktuálně projednávaná novela upravuje provoz zásobníků s plynem v Česku. V jejich případě staví, jak uvedlo MPO, na principu „Use it or lose it”. Firma, která si pronajme kapacitu v některém z tuzemských zásobníků, ji bude muset také využít, jinak o ni přijde. V minulosti se totiž stávalo, že si firmy kapacity pronajaly, ale nevyužívaly je.
„My už teď víme, že to nebyla náhoda, že si zásobníky s plynem napříč Evropou před minulou zimou pronajala ruská společnost Gazprom. Nechala je schválně prázdné, a tak zvýšila tlak na růst cen energií v Evropské unii a vystavila celou Evropu hrozbě nedostatku plynu,” uvedl v této souvislosti ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN].
Minimální požadovaná naplněnost zásobníků vyjde z prováděcího předpisu po přijetí novely. Síkela upřesnil, že vedle pozbytí práva k nevyužité skladovací kapacitě zásobníku plynu MPO ještě upraví postup zpřístupnění nevyužité skladovací kapacity jiným subjektům na trhu. Počítá přitom s aukční formou nabídky.
Zásobníky plynu jsou plné z 54 procent
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] jsou zásobníky plynu v Česku [k 2.6.] plné z 54 procent. Je v nich 1,86 miliardy metrů krychlových plynu. Uvedl to v Poslanecké sněmovně při projednávání novely energetického zákona. Zastupoval tam ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který se kvůli covidu-19 zdržuje v izolaci.
Podle údajů MPO dokáží zásobníky při plné naplněnosti pokrýt až 30 procent roční spotřeby plynu v Česku. To je 3,35 miliardy metrů krychlových plynu.
Ministr Stanjura uvedl, že roční tuzemská spotřeba plynu loni představovala 9,4 miliardy metrů krychlových, z toho 2,5 miliardy spotřebovaly domácnosti. Podle něj to znamená, že pokud budou plné zásobníky, nebude problém se zásobováním domácností. Podle ministra Síkely je prvním úkolem zajištění dostatku plynu na zimu. Což se dle něj i daří.
Novela přináší změny u dodavatelů poslední instance
Novela dále upravuje režim dodavatele poslední instance [DPI]. Nově zavádí povinnost pro dodavatele, aby zákazníkům, kteří řádně hradili platby za energie, automaticky nabídl standardní tarif. Dodavatel o tom zákazníka informuje dopisem. A novela zkracuje režim DPI z šesti měsíců na polovinu.
„Chceme, aby ubylo administrativy pro odběratele i pro stát při hledání nového dodavatele, chceme posílit jistotu a ochránit odběratele energií, kteří spadli do režimu DPI,” řekl v této souvislosti náměstek pro energetiku MPO René Neděla.
Zákon dále reguluje maximální cenu nabízenou dodavateli poslední instance. Ta odběratele ochrání před nenadálým přílišným navýšením cen energií. Legislativní úprava umožní, aby v krajním případě obtíží dodavatele poslední instance Energetický regulační úřad [ERÚ] svým rozhodnutím určil náhradního dodavatele poslední instance. To dle MPO zajišťuje ochranu zákazníka i v situaci, že by se do potíží dostal dodavatel poslední instance.
Poslanci schválili také změny v ERÚ
Dle zástupců MPO loňský krach Bohemia Energy odhalil nedostatečnou akceschopnost ERÚ. Uvedli, že legislativa definuje jen velmi omezené podmínky, za kterých lze odvolat členy Rady ERÚ. Na tom se shodli i členové Hospodářského výboru PSP ČR. Proto jeho předseda Ivan Adamec [ODS] předložil pozměňovací návrh, který toto mění. A poslanci ho schválili.
„My jsme říkali, že ten systém je nastaven nedobře, že je potřeba ho změnit. Že musí být někdo zodpovědný za rozhodování Energetického úřadu tak, aby bylo v souladu se zákony. Je tam nastavena možnost odvolání jednotlivých členů a vlastně předseda Rady se zároveň stává jakýmsi ředitelem úřadu. A více méně ta zodpovědnost je na konkrétních osobách,” uvedl Adamec ve sněmovně.
Podle vyjádření MPO jeho návrh jasně vymezuje hierarchii ERÚ: „Navrhuje se, že předseda rady bude organizovat a řídit její činnost. Že bude řídit úřad s výjimkou výkonu pravomocí, které jsou vyhrazeny radě, a že bude jednat jeho jménem. Rada jako kolektivní orgán zůstává odpovědná za výkon taxativně vyjmenovaných pravomocí.”
V jejich případě jde dle MPO vesměs o vydávání nejdůležitějších právních dokumentů úřadu – vyhlášky, cenová rozhodnutí, druhostupňová rozhodnutí. Toto rozdělení pravomocí má dle MPO za cíl, aby se předseda rady primárně koncentroval na každodenní aktivní fungování úřadu, zatímco rada se zaměří na kvalitu právních dokumentů, které schvaluje.
–DNA–
