Putin hraje roli užitečného idiota, nic víc, píší NYT

30231
Ruský prezident Vladimir Putin / Foto: Presidential Executive Office of Russia

Profesor mezinárodních vztahů na Johns Hopkins School of Advanced International Studies Sergej Radčenko se v americkém listu The New York Times [NYT] podíval na vztahy Číny a ostatních zemí. V NYT říká, že skutečná přátelství Číňané neznají.

Čína a Sovětský svaz se v roce 1969 ocitly na pokraji válečného konfliktu. V březnu toho roku a potom ještě v srpnu se střetly v pohraničním konfliktu na severovýchodní hranici Číny. Spor země vedly v důsledku nejasného vytyčení hranice u ostrůvku Damaňskij na řece Ussuri. Kreml dokonce připouštěl jaderný úder. V průběhu několika let si země vyměňovaly ostré výroky. Spojenectví, které Moskva a Peking do té doby prohlašovaly za nerozlučné, bylo rázem to tam.

 „Chčijete mi na hlavu a já vám to oplatím!“ pohrozil tehdy Mao Ce-tung.

Sovětský vůdce Leonid Brežněv zase Maa obvinil z „proradnosti.“ Výsledkem bylo, že se Mao přiklonil k bývalému nepříteli, Spojeným státům. Mao ostrý kritik toho, co nazýval americkým imperialismem, začal náhle prezidenta Richarda Nixona oslovovat jako „nejlepšího přítele na světě“.  V roce 1972 americký prezident Richard Nixon Peking dokonce navštívil. Což znamenalo geopolitické zemětřesení, které otočilo kormidlem dějin.

Dneska je největším přítelem Číny zase Vladimir Putin, chlapík, který obě země opět nasměroval proti USA. Ruský lídr, jehož autorita strmě poklesla po červnovém Prigožinově tažení na Moskvu, by ale měl mít na paměti historii čínských obratů. Totiž, jak uvedl sovětský ministr zahraničí Michail Kapica v roce 1982, který řekl, že „čínské přátelství nikdy dlouho nevydrží.“

Jak to vidí Číňané

Chápání geopolitiky čínskou komunistickou stranou je založeno na dávné strategické hře s ostatními národy – nazývanými barbary – a vždy při sledování vlastních cílů. Maoův někdejší náhlý příklon k USA ukázal, jak rychle se může čínská náklonnost změnit, když dosavadní spojenec už není k užitku.

V roce 1975, Keng Piao, představitel ministerstva zahraničí, vysvětloval svým stranickým soudruhům oprávněnost tohoto obratu. Došlo k němu nikoliv proto, že „máme s USA dobré vztahy. Ale využíváme jen konfliktu mezi Sověty a Američany.“

„Můžeme toho využít,“ uvedl doslova.

Čínský lídr Teng Siao-pching v přátelství s USA pokračoval, částečně proto, „aby odolal lednímu medvědovi – Sovětskému svazu,“ jak uvedl. Tehdejší americký velvyslanec v Sovětském svazu Thomas J. Watson to prohlédl a v roce 1980 varoval prezidenta Jimmyho Cartera.

„Číňané skáčou z postele do postele. A já se domnívám, že bychom si měli být jisti, že zůstanou v té naší, než uděláme něco, čeho bychom mohli později litovat,“ vysvětlil.

Rand Corp.: Válka na Ukrajině oslabuje USA proti Číně

Dokonce i Sověti USA varovali před čínskou nespolehlivostí. Západ „může být z Číny nadšený,“ uvedl sovětský ministr zahraničí Andrej Gromyko, „ale přijde čas, kdy tohoto ´přátelství´ bude litovat“.

Čína měla ze svého obratu k USA velké výhody. Získala přístup k západním technologiím, investicím a na obrovský americký trh. To se ukázalo jako nezbytná podmínka rychlé modernizace Číny a ovládnutí světového trhu, které nyní prožívá.

Počátkem 80. let Teng začal opatrně opět hrát hru na barbary. Čínsko-sovětské vztahy se začaly utužovat. To částečně kvůli obavám z americké globální dominance a částečně z přesvědčení, že Američané plánují svrhnutí jejich režimů. Prezident Si snad z pocitu, že vztah s USA už je příliš pevný, udělal v Putinově éře obrat o 180 stupňů, objal se s ním a Spojené státy odvrhnul. Otočením hodinových ručiček zpět k čínsko-sovětskému bratrství se Putin a Si společně postavili proti světu vedenému Západem. Kombinace Putinova revanšismu a vojenské agrese a čínské ekonomické síly je nebezpečná. Západ se má věru čeho obávat.

NYT: Putin chybuje, když spoléhá na Čínu

Podle Sergeje Rodčenka Putin ale udělal zásadní chybu, když spálil mosty na Západ a upnul se jen na Čínu. Zapomněl na nestálost čínského přátelství. I přes nabídku diplomatického uznání ruské invaze na Ukrajinu se Čína nepřipojila k západním sankcím proti Rusku. Naopak znovu upřednostnila své vlastní zájmy a využila nesnáze svého souseda. Prohlubující se izolace Ruska umožnila Číně přístup k levným energetickým surovinám. Většina čínsko-ruského obchodu se nyní navíc odehrává v juanech. To Rusku sice pomáhá zvládat ekonomický tlak Západu, ale také plní čínský cíl, kterým je podlomit dominanci dolaru na finančních trzích. Čína se současně prezentuje jako odpovědný globální hráč, když pokrytecky volá po míru na Ukrajině.

Putin na druhé straně z Ruska učinil slabšího partnera Číny. Zřejmě oslaben a znejistěn po revoltě Wagnerovců riskuje, že se stane na čínské politické a hospodářské podpoře více závislý.

Putine, Si tvůj kamarád není, píše Guardian

Si bezesporu tahá za delší konec provazu. Podobně jako předchozí čínští lídři uznává sílu, ale ví, jak zneužít slabosti. A Rusko mu je užitečné ve sporu se Spojenými státy. Putin může stále dělat v rámci Ruska velká strategická rozhodnutí, ale jen tak dlouho, pokud to bude vyhovovat čínským zájmům. Bude ale Čína stát při něm, až se jejich zájmy rozejdou? Nebo kdyby ruským elitám došla trpělivost a pokusily se ho svrhnout? Anebo kdyby globální cena jeho podpory byla pro Čínu příliš vysoká?

Čína nadále zůstává tajemnou zemí, řízenou soběstačnou komunistickou stranou, stejně jako v Maových dnech, kdy podpora v globální politice byla chápána jen jako dočasná.

„Vřelé vztahy neexistují,“ prohlásil před padesáti lety Keng Piao.

Západ, který dnes se znepokojením pozoruje nové spojenectví Číny a Ruska, by to měl mít stále na paměti. Ale zrovna tak i Putin.

Michal Achremenko

Pozn. autora: Pan profesor Sergej Radčenko, historik studené války, ve svém komentáři označuje zmíněné osoby titulem „pan“. Tedy Pan Si, pan Putin. Tento titul v sobě ale nese nádech úcty, pro mne to „pánové“ ale nejsou. Toto oslovení si nezaslouží. Jejich pohlaví je přece zřejmé, víme, že oba jsou muži, ale „pánové“ rozhodně ne. Ale i označení „muž“ patří jiným. Je to synonymum statečných, spravedlivých a vůbec mužných mužů. „Pány“ proto vidím jinde. Jejich seznam by byl dlouhý. Pánů je totiž mnohem více než srabů, kteří otravují svět svými ambicemi, zbabělostí a prohnaností. Proto jsem s dovolením v překladu toto označení vynechal.

12 KOMENTÁŘE

  1. Aj aj. V posledním odstavci se Pan autor projevil jako neuctivý, se vší úctou, blbec. Označovat státní lídry pane není nic zavrženíhodného. Je to známka úcty, kterou jim propůjčuje jejich funkce a to i takovým jako je třeba Fiala. Je to vlastně věc slušnosti. Stejně jako je naprosto normální, že když přijdu do obchodu, tak pozdravím, při nákupu poděkuji a při odchodu se rozloučím. Jinak je sice hezké vykládat jak teoreticky nebezpečná je pro Rusko aliance s Čínou, ale je poněkud hloupé je tlačit do situace, kde vlastně nemají na výběr. A to je ze strany USA výrazná strategická chyba, jejíž důsledky se teprve ukáží. Mohu jen doporučit si poslechnout nějaké analýzy a přednášky pánů: politologa prof. Johna Mearsheimera, ekonoma Dr. Jeffrey Sachse a psychiatra a filozofa Dr. Ian McGilchrista. V dnešní době nabízejí možnost se na věci podívat objektivně, což dnes bohužel už není „in“. Na Youtube jsou dostupné jejich přednášky z univerzit jako Yale, Colombia a i jiné rozhovory a podscasty.

      • Tak to je v rozporu se základem našeho právního systému. Už ze zákona je implicitní hodnota každého jedince. To znamená, že i ten nejzavrženíhodnější z lidí musí být spravedlivě souzen a musí mu být prokázána vina. Pokud se Vám to nelíbí, možná by Vám lépe vyhovoval muslimský svět, který podobnou judeo-křestanskou hodnotu neuznává. A úctu Vám propůjčuje funkce, proto existuje. Stejně jako nezabíjíte vyslance, proto mají imunitu, ten status vychází z funkce, ne jedince.

      • Masový vrah je i Zelenskyj a jak je nejen vámi ctěn, co ?! Ukrajinští mladíci nechtějí bojovat, ani umírat za fanatika v morálně ušmudlaném triku i oligarchy, kteří Alzákovi tahají za nitky z Karibiku … Čím déle tato válka USA versus Rusko na území zkorumpované UA bude trvat, tím více těmto … nabobtnají konta ! Tato známá skutečnost od násilného převratu Majdan 2014 se konečně objevila i na novinkách-seznam

        • Jste pouze pomatený jedinec, nazírat takto zjednodušeným způsobem na problém, je známkou slabého ducha. Po tom, co se stalo v Buči, Irpini, Chersonu a jinde, není možnost nebojovat ( i když se nechce ), protože zůstat by znamenalo čelit genocidě. Takže bojovat by se nemuselo, ale nutné by bylo opustit Ukrajinu. Kam by se těch 45 milionů lidí asi tak uchýlilo?
          když řeknu, že jste mentální ubožák, je to velmi silný eufemiumus.
          A svoji reakci si moc dobře rozmyslete, neboť moje karma je nemilosrdná!

    • Podstatou vašeho komentáře není poukázat na to, co je slušné, ale vyjádření nesouhlasu nad odsouzením Putina a Si. Leč autor není v obchodě, nemusí je zdravit a oslovovat přímo, nemusí ani psát pan Hitler, kdyby o něm psal. O Hitlerovi se píše jen jako o Hitlerovi, někdy jako o vůdci, ale nejspíše ne jako o panu Hitlerovi. Čověk si úctu a oslovení musí zasloužit. Pokud páchá zločiny, pak si jej nezaslouží a dovolávat se jej pro takové lidi je poněkud hloupé. O Putinovi by se dalo psát jako o prezidentovi ale určitě ne Mr. Putin.

      • Takže když si někdo řekne, že jste si úctu nezasloužil, tak na Vás může každý hulákat „hej ty“ a Vám to nevadí? Ok. Vaše věc. V civilizovaném světě to tak prostě nefunguje. A autor sice v obchodě není, ale jen jednodušší jedinec by nepochopil to přirovnání… ať si sám píše o lidech jak chce, ale tím, že vyjádří nesouhlas s tím, že jiný člověk označí státníky slovem Pane, tak dává najevo svůj nedostatek dekora. A jelikož mi do hlavy, ač si to možná myslíte, nevidíte, tak podstatu mého komentáře neznáte. Je právě taková, jakou jsem vyjádřil. To, že někoho nemám rád, neznamená, že nemusím prokazovat slušnost.

  2. Můj názor je tento. Nikdo, kdo se začíná zajímat o politiku, by se pohledem autora článku neměl nechat moc ovlivnit, pokud se chce ve světovém dění skutečně vyznat. Vyznat tak, že chápe, co se děje a proč se to děje a jak to může skončit. Rozhodně se nedá říct, že by v článku bylo něco špatně. Ale vyznění nejde na vlastní podstatu věci. Fakta se mají takto. Ve světovém dění pojmy jako právo a spravedlnost, špatné a dobré v podstatě neexistují. A nedá se na ně vůbec odvolávat . Je to smutné, ale je to tak. Z tohoto titulu se pak velmi obtížně určuje, kdo je zločinec a kdo není, kdo je vrah a kdo ne. Abyste to mohli udělat, musíte mít tyto pojmy dobře ukotveny. Nemyslím tím ve vlastní hlavě, ale v jejich chápání úplně všemi. Neexistence těchto pojmů v mezinárodních vztazích je nahrazena pojmy vlastní zájem. Když vzniknou impéria, jako je dnes Rusko, USA, Čína a mohla to být i EU, ale ta jede zelený fet, tak se sama zničí, tak prosazování vlastních zájmů je pak velmi intenzívní. Bylo tomu tak i v minulosti. V tomto směru se svět vůbec nezměnil. Protože toto je realita, existuje profese zvaná politik (všimněte si, že nemluvím o mezinárodní policii, soudech, lovcích hlav jako účinných prostředcích), která tuto absenci pojmů, jako dobro a zlo v mezinárodním formátu řeší vzájemným vyvažováním vlastních zájmů. Ve stylu, ty mi dáš to a já ti zase toto a bude to v klidu, ano? Ovšem ne vždy se to podaří, tak nastupuje násilná forma politiky, což je válka jako její pokračování násilnými prostředky. Řešení to svým způsobem je, protože vítěz má vždy pravdu. Je to dokonce i legální se všemi drastickými důsledky, protože se to nejen běžně dělá, což můžeme včera i dnes vidět, ale dokonce se na to každý stát připravuje, jinak by totiž státy nezbrojily, naši milovanou vlast nevyjímaje. Jinými slovy. Neplatí to absolutně, ale skoro absolutně, že každá válka je selhání politiky. A jestli to přeskakování z postele do postele, ty jevy, jako že panská láska po zajících skáče, jak se v článku píše, je tou právě politikou, která brání její přerůstání do násilné formy (války), tak je to vlastně dobře dělaná politika. Možná si řeknete, jestli mám pravdu, co jsem napsal. Na to je jednoduchý test. Počkejte, až válka na Ukrajině skončí, vezměte si s jakým výsledným stavem, myslím tím, jak se výsledek dohodl, ať už dobrovolně, či nedobrovolně a ten si dosaďte do pojmů jako je právo, spravedlnost, dobro a zlo, jak to chápeme v těch našich lokálních poměrech. Nemyslím přímo českých, ale státních po celém světě. A když vám to do sebe nezapadne, pořád to bude různě přečnívat, tak si vezměte pojmy jako vlastní zájmy impérií a do nich výsledek dosaďte. Uvidíte, kde to bude dobře zapadat.

    • Máte jen poloviční pravdu, pokud píšete o zeleném klaunovi na provázcích, užitečném ale jen pro USA ! Biden ml. s korupčníky- UA oligarchy je hlavní viník převratu Majdan a následných hrůz ze strany Ukrajinských neonacistů !! Jak se neustále více objevuje na netových článcích i v debatách …

      • Nematlejte tady hlouposti a neztrapňujte se, už v předchozí odpovědi jsem vám to nastínil. Každým svým cancem ukazujete, jak jste hloupý. OSRNMKJN.

  3. Biden st., Biden ml., Zelensky, Putin … u nás Černochová, Němcová, MPA, Lipavský, Pávek … patří do jednoho pytle. Nemají si v oslovení jestli tak nebo tak, co vyčítat !

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here