V solárech je Čína jednička, ale uhlí spotřebovává stále víc

227
Cina
S více než 24 miliony obyvateli je Šanghaj nejlidnatější město Číny a jedno z nejlidnatějších měst světa. / Foto: Pixabay.com

Čína za poslední čtyři roky zvýšila kapacitu čistých zdrojů energie ještě více, než slíbila před deseti lety. Zároveň ale pod kotle tepelných elektráren přikládá stále více uhlí. A to takovým tempem, které zdaleka překonává zbytek světa.

Čína instalovala tolik solárních panelů a větrných turbín než celý zbytek světa dohromady. Její obnovitelné zdroje pokrývají téměř celý růst její poptávky po elektřině. Informuje o tom list The New York Times v článku China is winning in solar power, but its coal use is raising alarms.

Tato expanze ale má i odvrácenou stranu, která znepokojuje washingtonskou klimatickou diplomacii. Čína totiž zároveň staví nové tepelné elektrárny, které spalují uhlí, nejšpinavější fosilní palivo. Čína tak nadále zůstává třetím největším producentem emisí spojených s energetickým sektorem. Produkuje jich více než Severní, Střední a Jižní Amerika, Evropa a Afrika dohromady.

„Čínská roční produkce emisí je tak masivní, že její omezení je slibným krokem, jak zabránit stoupání teploty a klimatické katastrofě,“ říká Paul Bledsoe, poradce bývalého prezidenta Billa Clintona pro otázky klimatu.

V provincii Šan-tung, kde je soustředěný těžký průmysl, je čínská energetická politika zřejmá. Solární panely se na pobřeží střídají s větrnými turbínami a mnoho jich je i ve vnitrozemí provincie. I na střechách obytných domů obrácených k jihu jsou umístěny solární panely. Avšak vzhledem k velikosti Číny, není výkon jejích solárních a větrných elektráren dostatečný k tomu, aby se země plně odklonila od uhlí.

„Bylo by bláhové pokoušet se zlepšit situaci v globálním měřítku a zároveň zvyšovat spotřebu uhlí,“ uvedl John Kerry, zvláštní velvyslanec prezidenta Joea Bidena pro klimatické změny, letos v létě v Pekingu.

Kerry dodal, že Spojené státy a Čína odsouhlasily, že by země měly snižovat spotřebu uhlí rychlejším tempem. Už ale blíže nespecifikovaly, jak rychle by to měly udělat.

Co dělá Čína v energetice

Čína aktuálně hodně investovala do starších tepelných elektráren, aby i ty disponovaly podobnou flexibilitou, uvedl Čang Ťien-jü, výkonný ředitel BRI International Green Development Institute, která je environmentální agenturou v Pekingu.

Čínští představitelé rozhodnutí obhajují tím, že tepelné elektrárny země potřebuje k zajištění své energetické bezpečnosti. Čína pokrývá většinu své spotřeby ropy a zemního plynu dovozem, ale disponuje největšími zásobami uhlí.

Uhelné elektrárny skončí za pár let. Co bude pak, se neví

„Spojené státy za uplynulá dvě století vypustily do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého, ale současným největším znečišťovatelem je právě Čína,“ konstatuje NYT.

Američtí představitelé se zaměřují i na vývoj čínské spotřeby uhlí. Neoceňují výkon Číny v oblasti čisté energetiky, protože země zároveň nesnižuje emise oxidu uhličitého. Více než kdy jindy by mohlo rozhodnutí Pekingu nepokračovat v boji proti oteplování znehodnotit úsilí Washingtonu a evropských zemích. John Kerry se chystá problém projednat se svým čínským protějškem, Sie Čen-chuem, na společném setkání.

Proč Čína využívá uhlí

Čínská potřeba využívat uhlí je dána geografickými a povětrnostními vlivy. Většina velkých měst se nalézá v oblastech, kde vítr příliš nefouká. Musí se tak spoléhat na solární energii a dodávku energií z jiných oblastí.

Pobřeží je naopak velmi větrné. Ve Wei-fangu, kde se konají mezinárodní soutěže v pouštění draků, jsou na pobřeží stovky větrných turbín. Stavět turbíny několik mil od pobřeží, jako je tomu v Evropě, tam není možné, protože dno moře je měkké a bahnité.

Jednou z příčin rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů jsou vstřícné oblastní předpisy a podpora veřejnosti. Stavební povolení se vyřizuje velmi rychle. Na rozdíl od USA, kde v jednom okrese zasedali radní i 19 dnů, než schválili výstavbu jediné turbíny.

„Dnes je země na dobré cestě dosáhnout svého cíle vyššího podílu obnovitelných zdrojů už příští rok,“ říká Frank Haugwitz, poradce solárního průmyslu, který se specializuje na Čínu.

Dodává, že v mnoha ohledech vykonala Čína pro zabránění klimatických změn více, než se ještě před několika lety očekávalo. Prezident Si v prosinci roku 2020 oznámil, že Čína plánuje do roku 2030 ztrojnásobit kapacitu svých větrných a slunečních elektráren.

Čína dělá nejspíš to, co může

Čínští představitelé by ale podle analytiků mohli ohlásit ještě ambicióznější cíle. Avšak čínská vláda argumentuje tím, že například nové tepelné elektrárny vybudovala tak, aby vypouštěly minimální objem emisí a umožnily využívání většího množství obnovitelné energie.

„Vláda požaduje, aby nové tepelné elektrárny už nebyly stavěny na to, aby vyráběly energii jen na plnou kapacitu. Musí umět výrobu elektřiny snižovat a zvyšovat, aby mohly vyrovnávat výkyvy v dodávkách obnovitelné energie,“ píše NYT.

Z Asie za čas mohou lidé jezdit do EU jako do skanzenu

Čína hodně investovala i do přenosových sítí, aby propojila více částí země se solárními farmami a větrnými turbínami. V srpnu, za který máme nejnovější měsíční data, Čína využila 97,8 procenta elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami a 98,8 procenta elektřiny ze solárních článků. Čína tak využívá obnovitelné zdroje s vysokou efektivností.

Nate Hultman, ředitel Centra pro globální udržitelnost na univerzitě v Marylandu, ale i tvrdí, že slabým článkem čínské energetiky je spolehlivost rozvodných sítí. To ohrožuje celý chod tepelných elektráren.

V západních oblastech Wei-fang, ve městě na sever od Šan-tungu, přikázali tamnímu vedení fotovoltaické elektrárny a dalším dodavatelům elektřiny ze solárních panelů, aby zastavili jejich další výstavbu nejméně na tři měsíce, než se posílí rozvodná síť.

Jednání v Sunnylands v Jižní Kalifornii

Nyní se čeká, co se odehraje na setkání Kerryho a čínského ministra v Sunnylands v Jižní Kalifornii. Na stejném místě jednal o záchraně klimatu už před deseti lety prezident Barack Obama se Si Ťin-pchingem.

„Sunnylands je symbolické místo. Tam proběhla první americko-čínská jednání o klimatu,“ poznamenává politický poradce Greenpeace East Asia.

Uhlí, ropa, plyn skončí kolem roku 2030. Skončí ale opravdu?

Podle něj podporu veřejnosti pro obnovitelné zdroje v Číně posiluje podstatné zlepšení kvality ovzduší. Byť k tomu přispěly spíše limity emisí pro továrny, kotle a automobily. Od roku 2013 do roku 2021 se snížily emise pevných částic o 42 procent.

Problémy klimatu budou pravděpodobně i na programu plánovaného jednání amerického prezidenta s jeho čínským protějškem, které se má konat v San Francisku na summitu zemí pro Asijsko-tichomořskou hospodářskou spolupráci. V prosinci se světoví lídři setkají také v Dubaji na jednání COP28 na dalším kole celosvětového jednání o klimatu.

Michal Achremenko

1 komentář

  1. Čína velmi dobře spolupracuje s firmou Siemens, to se vším co tato firma (půl mil. zaměstnanců) vyrábí. Přehradu Tři soutěsky komplet vybavila tím co vyrábí elektřinu, dodala rozvodné sítě s trafy VVN+ nově pro tyto rozvody vyvinuté … Štvavá politika z EU hraničící s fanatismem nejen tuto firmu vůbec nezajímá, kšeft je kšeft … Vinou špatné politiky vény láhev s chátrou77+čern…ky po převratu89 nic z toho nemáme, to jsme byli světová špička- Škoda Plzeň atd. kteří se na tak velkých dodávkách podíleli. Odborníků jsme měli dost, všichni utekli před nastoleným režimem po puči89 ..

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here