„Evropští politici mluví hodně košatě, ale nemluví příliš konkrétně,“ říká v debatě ABCD investora zástupce privátního bankovnictví J&T Banky Roman Koděra. Za příklad dává nedávno schválený program na podporu čipů v EU.
„Politici řeknou, že v Evropě podpoří produkci čipů, ale já se ptám, jaká ta podpora bude. Tedy bych čekal, že přesně řeknou, co a jak podpoří. Že do pěti let budou stát v EU ty a ty továrny na výrobu čipů. A ty továrny budou vyrábět pro ty a ty konkrétní firmy,“ říká v debatě ABCD investora Roman Koděra.
Praxe je ale podle něj o dost jiná. Dále se také ptá, kolik firem v EU dokáže vyrábět čipy v takovém objemu, aby konkurovaly největším asijským firmám.
„Takových firem tu moc není,“ tvrdí a dodává, že Evropa by i proto měla spíše uvažovat o strategických partnerstvích s firmami z Asie.
„To znamená, že by EU měla v oblastech, kde nevyniká, hledat bezpečné spolupráce,“ říká.
Zároveň upozorňuje, že Evropa sice prostaví a proinvestuje obrovské množství peněz, ne vždy to ale vede k výrobě s přidanou hodnotou. Příkladem jmenuje energetiku.
„Hodně se tu mluví o podpoře obnovitelných zdrojů, solární a větrné elektrárny. Avšak zatím jsem neslyšel, jak energii budeme ukládat. A to mi chybí. Aby po A přišlo i to B,“ dodává.
Argumentuje „poblouzněním“, kterým si EU prošla před dvěma roky u vodíkové technologie. Za dva roky se v této věci přes všechny proklamace podle něj nestalo vůbec nic.
„A není to o tom, že je ta technologie špatná. Je to o tom, že jsme před dvěma roky měli všichni růžové brýle… Všichni do toho investovali. A na konci dne se po dvou letech nic nestalo. Indexy na vodík jsou opět tam, kde byly před dvěma roky,“ vysvětluje.
Amerika a Evropa ustoupí ze svých pozic
Roman Koděra se v debatě ABCD investora blíže vyjadřuje k budoucímu uspořádání světového obchodu a dominancí v něm. Podle něj Amerika a Evropa ustoupí ze svých pozic vůči Asii.
„Když se dívám na to, jak se dnes formuje mezinárodní obchod a ekonomika jako taková, tak si myslím, že to bude se skřípěním zubů, ale Amerika nějaké ústupky bude muset udělat. A ústupky udělá i Evropa. To kvůli závislosti na Asii a v případě Evropy i transformaci, kterou musí projít, ale která se nestane přes noc,“ tvrdí.
Je přesvědčený o tom, že i když dojde k určitému zkrácení dodavatelských řetězců, Amerika a Evropa budou nadále závislé na Asii. Na druhou stranu aktuální nejistota ve vzájemných vztazích je i podle něj obrovská.
„Ta situace není ideální. Možná jsme se dostali až příliš daleko. Přesto si nemyslím, že by se Západ docela separoval od Asie, že by se ten svět rozdělil. Že by skončil cestovní ruch a přerušil tok peněz,“ vysvětluje.
Evropě podle něj jistě ale hrozí ztráta konkurenceschopnosti, pokud rychle nezačne se svou transformací.
„Samozřejmě, že se může stát, že se lidé z Asie budou jezdit do EU dívat jako na skanzen,” tvrdí s tím, že to ale není problém Asie, ale i Evropy.
Transformaci si představuje jako úzkou spolupráci privátního a veřejného sektoru. Avšak myslet si, že Evropa bude plně konkurenceschopná asijským zemím v objemu a ceně produkce, je podle něj omyl. Cestou je produkce s přidanou hodnotou, ale ani to podle něj dnes už nemusí stačit.
„Já to vidím, že bychom se v Evropě měli soustředit na určité segmenty a v nich být skutečně na špici. A fungovat s Asií trochu jako v barterovém modelu. To značí dodávat k nim to, co oni nemají, a brát od nich to, co nemáme my,“ vysvětluje.
Musí se začít [chytře] pracovat v Česku i EU
V debatě ABCD investora se vyjadřuje i k pozici České republiky. Za příklad dává její roli ve strojírenství. Aby se Česko znovu vrátilo na vrchol, musí podle jeho názoru výrazně digitalizovat, automatizovat a robotizovat. A taktéž tlačit na výrobu s přidanou hodnotou.
„To ale znamená i změny na trhu práce. Když se podíváte do Asie, tak ti lidé jsou tam prostě v té práci déle než u nás. A to proto, že vědí, že je tam tlak na jejich místo. U nás to tak není,“ tvrdí Roman Koděra.
Naopak plusové body podle něj sbíráme v tom, že tu máme tradičně dobrý inženýring a chytré hlavy, které nabízejí nové myšlenky a postupy. Na tom bychom měli podle jeho názoru stavět. V případě České republiky, ale i celé Evropy pak dodává: „Myslet si, že tady něco vymyslíme, a to levně vyrobíme v Asii, je podle mě už pryč. To je minulost.“
Daniel Tácha
S tím co ten pán tam mluví naprosto souhlasím,dotentili jsme to s prominutím tam kde to je!!!!!!!!!Naše typicky západní arogance nás dokonale dohnala!!!!
Nejhorší na tom je, že toto vše vyžaduje zdroje. Investice. Tedy peníze. A ty pomalu mizí, protože se vycinkávají na zvrácených představách, že osamocená Evropa zachrání planetu. Navíc si ještě plánovanými drahými energiemi podřezává konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku. Může skutečně dojít k situaci, že v lepším případě tu budou panovat firmy z Asie se svými asijskými manýry. A Evropa bude ještě ráda, že je tu vůbec má. Pamatuji si, když tu začali investovat Korejci a šéf odborů diskutoval evropským způsobem s korejským ředitelem, tak ten ho propleskl úplně stejně, jak Tricatel svého nohsleda za ten almanach ve filmu Křidýlko nebo stehýnko. Byly toho plné noviny, že u nás se odboráři nebijí. Ale spíše to dopadne tak, že jich tu moc nebude, jen těch pár evropských nezbytných, bez kterých bychom se mohli jít zakopat. A peníze se budou získávat vzájemným obíráním se přes různé daně, cla a příspěvky na to, či ono a ty se budou následně přerozdělovat dotacemi. Už jsou ukázkové příklady. V Evropě jedou dotace ve velkém stylu, hlavně na zelené šílenosti, cla se plánují. A jak jsem dnes četl, v Texasu už uvalili daň na elektromobily. Protože i tam se platí daň z benzínu a ta klesá, jak na elektromobily přecházejí. Ovšem i ty silnice opotřebovávají. A při tom lidem, hlavně u nás, nedochází, že daň z benzínu platím, jen když jezdím. Ale daň z elektromobilu budu platit i kdybych měl už jen smrt na jazyku. Kdo bude jezdit hodně, pro toho bude daň z auta v přepočtu na kilometr jen drobné a sváteční řidiči se prohnou, jak budou doplácet údržbu silnic těm, kteří jezdí hodně. Jak se píše v Bibli. Kdo má, bude mu přidáno a kdo nemá, bude mu odňato i to, co má. Pod tím článkem o Texasu jsem četl příspěvek diskutujícího, který začínal krásnou větou: „Tak soudruzi, tudy vede cesta zelená, daněmi dlážděná.“