Írán politickou vraždu na svém území neodpustí, říká poslanec Jiří Kobza

„Podle mého názoru Írán neodpustí politickou vraždu na svém území a provede nějakou odplatu. Otázka je, co mu mohou diplomaté nabídnout, aby to neudělal,“ říká v rozhovoru pro FinTag expert hnutí SPD na zahraniční politiku Jiří Kobza.

Izrael zneškodnil 31.7. na území Íránu vůdce Hamásu Ismaíla Haníju. Má to podle vás význam pro další vývoj konfliktu na Blízkém východě?

Podle mne to velký význam vojensky nemá. Teroristé s podobnou akcí počítají a mají připravené nástupce, kteří jsou mnohdy horší než zabitý velitel. Psychické poselství, že pachatelé se nemají kde ukrýt, protože dříve či později je dostihne odplata, je závažnější. Jenže si musíme uvědomit, že to jsou lidé, kteří žijí v kultu mučednické smrti, která je dostane do kýženého ráje. Mnohdy i svůj vlastní život chápou jako překážku, která je od ráje dělí. Pokud dojde k likvidaci hnutí, předpokládám, že se vzápětí objeví nové hnutí s podobným „humánním“ programem. Musíme si také uvědomit, že džihád funguje jako franšíza, kdy se kdykoliv kdekoliv a jakákoliv nově vzniklá skupina může rozhodnout pro mučednickou smrt při zabíjení nevěřících.

Haníja přece ale měl ve struktuře Hamásu zásadní pozici…

Haníja byl politickým šéfem Hamásu, nikoli jeho vrchním vojenským velitelem. A ani nebyl plánovačem vojenských akcí. Ale ano, byl i hlavním vyjednavačem o propuštění zbylých izraelských rukojmích, takže jeho smrt tuto záležitost jistě významným způsobem ovlivní.

Kobza: Írán politickou vraždu na svém území neodpustí

Haníju Izraelci zabili na severu Teheránu, nepodnítí tato izraelská akce na území Íránu jeho ještě větší angažovanost v konfliktu v Pásmu Gazy?

Podle mého názoru Írán neodpustí politickou vraždu na svém území a provede nějakou odplatu. Otázkou je, co mu mohli diplomaté nabídnout, aby to neudělal. Anebo, aby odplata byla víceméně symbolická. Válka je vždycky něco za něco. Nečekám, že je v íránském zájmu rozšíření konfliktu, ale může do toho být dotlačen, pokud například Izrael provede „preventivní útok“, jak se o něm mluví v médiích.

Mnozí varují před tím, že Izrael ztratí sympatie mezinárodního společenství kvůli velkému počtu civilních obětí v Pásmu Gazy. Jak vy osobně vnímáte otázku obětí tohoto konfliktu?

Krev je stejně červená na obou stranách. Nezapomínejme, že to byli izraelští civilisté, bestiálně povraždění teroristy Hamásu 7. 10. 2023. O nich se ale teď jako by zázrakem již nemluví. Já osobně jsem viděl nesestříhané záběry z tohoto masakru a bylo to něco ohavného. Uvědomme si dále, že pokud přepočteme počet obětí řádění Hamásu 7. října 2023 na počet obyvatel Izraele, je to to samé, jako kdyby nějaká armáda nebo organizace za jeden den brutálně zavraždila 60 000 občanů USA.

Izrael nechce problém Hamásu řešit, ale vyřešit jednou provždy

Představme si, jaká by byla odveta a reakce, když odplatou za 11. 9. by byla 19letá válka a americká okupace v Afghánistánu. A hlavně, Hamás vraždí Izraelce, zejména civilisty, desítky let na denní bázi. Izrael neustále odstřeluje a provádí ozbrojené útoky. Nejde o žádnou okrajovou partu vrahů, je to vládní strana a vláda celé Gazy. A většina obyvatel Pásma Gazy ji dlouhodobě a nadšeně podporuje. Zlikvidování musí být pouze silou.

Palestinci dostali šanci. Druhou už nedostanou

Jak vnímáte historii aktuálního dění v Gaze?

Hamás a jeho lidé dostali od Izraele šanci, když ten ukončil v letech 2005 až 2006 okupaci Pásma Gazy. Tehdy odtamtud stáhl svou armádu i své osady, ale využili ji pouze k vyzbrojování a vraždění a útokům na Izrael. Další šanci již nedostanou. Během druhé světové války, když spojenci v boji o přežití bojovali proti Hitlerovu Německu a Japonsku, bohužel také umírali i civilisté. Ale toto je válka, konflikt, za jehož průběh je odpovědný primárně útočník. Také předpokládám, že počty civilních obětí na palestinské straně jsou tradičně výrazně nadhodnoceny. Izrael ztrácí sympatie především ve státech, kde vládne propalestinská ultralevice, a kde muslimské spolky mají volební váhu přes sedm procent. A to kvůli tomu, že tamní vládcové musí s muslimskými hlasy – pro, ale i případně proti – počítat, pokud chtějí ještě vládnout.

Může z vašeho pohledu zmírnit napětí na Blízkém východě nový íránský prezident Masúd Pezeškján, který je vnímán jako reformista?

Nový íránský prezident byl vhozen do hluboké vody stávajícího konfliktu. A nyní především i do teroristického útoku ve vlastním hlavním městě. Musí tedy dodržet a držet očekávanou politickou linii, formu. Ale jak jsem řekl, jde o to, co například Západ či USA budou ochotny Íránu za umírněnou odplatu nabídnout. Jeho “umírněnost”, myslím tím nového íránského prezidenta, tedy projde těžkou zkouškou.

Írán vede nový prezident. Zda zem změní, rozhodnou i volby v USA

Jak hodnotíte pozici tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který prohlásil, že Turecko by mohlo zakročit proti Izraeli? Co tím sleduje?

Turecko velmi stojí o pozici místního muslimského hegemona a v každém konfliktu lze získat podíl moci. Turecko má nejzkušenější armádu v regionu, včetně amerických jaderných hlavic. Turecká angažovanost v Izraeli by tedy jistě nebyla dobrý nápad. Nicméně vyhrožovat, když je v dobré pozici, se mu může vyplatit.

Otázka zní, kdo a co Turecku nabídne, říká Jiří Kobza

Je podle vás ve hře i potenciální vojenská pomoc Palestincům ze strany Turecka? Erdogan přirovnal izraelské akce v Pásmu Gazy ke genocidním.

Válka je vždy o penězích, je tedy otázkou, co Turecku mohou nabídnout arabské státy včetně Íránu, aby Palestincům pomohlo. Anebo naopak co mu mohou nabídnout Spojené státy a jejich banky, aby to nedělalo. Proto si v této otázce netroufnu ani odhadovat. Ale řekl bych, že jednání běží naplno. Také ale nezapomínejme, že Turecko je s Katarem dlouhodobě nejsilnějším podporovatelem Hamásu, včetně finanční pomoci. Mnohé špičky Hamásu žijí v Ankaře i jinde v Turecku pod Erdoganovou ochranou. A říká se, že i útok 7. října 2024 byl plánován hlavně z Turecka.

Vraždění v Izraeli pomáhal Írán, napsal WSJ

Reprezentuje podle vás Hamás většinu palestinského lidu? Nebo ten má na výběr z nějaké jiné alternativy?

Podle mne je Hamás jedinou alternativou pro Palestince z Gazy, kteří nemají na výběr. Ostatní daleko menší spolky, jako je Islámský džihád, nemají zdaleka takovou kapacitu, aby obsáhly veškerou problematiku Gazy, od správy přes zdravotnictví, školství a podobně. Na druhou stranu ale je i fakt, že Hamás používá civilisty jako lidský štít. Utratil neskutečné peníze určené na rozvoj Gazy za budování vojenské infrastruktury, nákupy zbraní i na přípravu útoku na izraelské civilisty, které mimochodem neustále ostřeluje raketami.

Obviňovat Izrael z genocidy Palestinců je úplně mimo

A neplatí to jen o Gaze. Podle posledních průzkumů má Hamás i na Západním břehu Jordánu již delší dobu mnohem vyšší podporu než tam vládnoucí hnutí Fatah, které proto již téměř 20 let nevypsalo volby. Na takzvaném palestinském autonomním území je Hamás jasně nejsilnější politickou a vojenskou silou. Má také autentickou podporu obyvatel, jejichž velká část jednání Hamásu plně podporuje a schvaluje.

Předpokládáte, že se do konfliktu na Blízkém východě mohou vložit i jiní regionální hráči? A jak podle vás může tento střet nakonec skončit?

Ostatní místní i regionální hráči jsou již nějakou měrou v konfliktu zaangažováni. Všechny konflikty nakonec končí u jednacího stolu.

Petr Duchoslav

—

Mgr. Jiří Kobza je politik, podnikatel a bývalý diplomat, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, publicista, spisovatel, člen hnutí SPD.

Vystudoval obor geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti pracoval v podniku zahraničního obchodu Strojexport v oddělení vývozu geologických prací do zemí Středního východu. Působil v Egyptě, Jemenu, řídil pobočky mateřské firmy v Jordánsku a Íránu. V roce 1992 se vrátil do České republiky. Pracoval pro různé zahraniční firmy až do roku 2000.

V roce 2000 Jiří Kobza nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí ČR jako obchodní rada na velvyslanectví v Teheránu. Ke konci diplomatické mise pracoval jako chargé d´affaires.

Za svou podporu propuštění arménských bojovníků zadržovaných v ázerbájdžánských vězeních po válce o Náhorní Karabach získal od prezidenta Arménské republiky zlatou Medaili vděčnosti.

V Poslanecké sněmovně Kobza aktuálně působí jako místopředseda Výboru pro životní prostředí a jako člen Zahraničního výboru. Jako politik se zapsal do povědomí kontroverzními výroky. Je autorem například návodu, jak se bránit proti islamizaci. V něm třeba píše, že Češi mají venčit psy i vepře poblíž mešit. Anebo: Každý v Česku zakoupený kebab přibližuje Česko blíže k islamizaci. Jiří Kobza rovněž zpochybnil přistání Američanů na Měsíci a podpořil teorii chemtrails.

Naposledy loni, necelý týden po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, uvedl, že střelec byl „produktem inkluzivního školství“. Za tento výrok se později omluvil s tím, že jej na sociální síti vložil v rozrušení.