Objem nových zakázek německého průmyslu se v lednu meziměsíčně propadl o sedm procent. Zaznamenal tak nejprudší pokles za poslední rok. Německo navíc čeká obejití takzvané dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování země.
Data o lednovém propadu nových zakázek pro průmyslové německé firmy dnes [7.3.] zveřejnil tamější statistický úřad. Zakázky německých průmyslových firem až na drobné výkyvy setrvale klesají od roku 2022, tedy od začátku války na Ukrajině. Předtím se stejně jako další potýkaly s výpadky obchodních řetězců kvůli pandemii covidu.
Vývoj nových zakázek německých průmyslových firem
[Zdroj: Destatis]
Německý průmysl – podobně jako ten český – se potýká s mnoha problémy. Mezi ně patří vysoké ceny energií a rostoucí konkurence z Číny. Jako problém se ukazuje zelená politika Evropské komise a nově i avizovaná celní válka v bloku – USA, EU a Čína. Ve vážných potížích je automobilový průmysl, který hraje v německém průmyslu klíčovou roli.
V méně rozmanitém průmyslovém Česku je autoprůmysl ještě výsadnější a ten je z velké části navázaný na německé automobilky. Významnou roli hraje Česko i ve strojírenství, to je však dlouhodobě v útlumu. Německo je druhým největším obchodním partnerem České republiky. Hrubý domácí produkt [HDP] Německa se loni opět snížil o 0,2 procenta. Pokles vykázal už druhý rok za sebou.
Německo: Zrušení dluhové brzdy
Situaci nenahrává ani vnitřní politická nestabilita, která vyústila v letošní předčasné volby do Spolkového sněmu. Volby vyhrál předseda CDU Friedrich Merz z aliance CDU/CSU. Druhá skončila pravicová AfD. Ta dokonce uvedla, že věří v další předčasné volby, v nichž už ale zvítězí. Merz nyní sestavuje vládu spolu se sociálními demokraty [SPD], kteří Německo vedli poslední roky.
Jedním z politických témat je možnost dalšího zadlužování země. Friedrich Merz už oznámil, že se dohodl s SPD na „obejití“ takzvané dluhové brzdy zakotvenou v ústavě. Tento zásadní obrat v postoji Německa k veřejným výdajům a dalšímu zadlužování se promítl do dění na finančních trzích. Euro od středy citelně zpevnilo, výrazně ale stouply Německu náklady na financování státního dluhu.
—
Zpráva, že se nastupující německá vláda chystá obejít ústavně zakotvený strop na zvyšování rozpočtového deficitu, přišla ve stejný den, kdy předsedkyně Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová navrhla, aby si Evropa opatřila další stovky miliard eur na obnovu svých obranných kapacit.
Evropská komise chce nové společné půjčky na obranu i Ukrajinu
Takzvanou dluhovou brzdu Německo zavedlo v roce 2009, kdy zemi vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Cílem tohoto ústavního opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země.
„Zadlužování se vymkne kontrole. Současné návrhy na změny zachází příliš daleko,“ komentoval aktuální dění ekonom institutu ZEW v Mannheimu Friedrich Heinemann.
Ekonomika v EU a SRN
Koncem ledna německá vláda předpověděla, že v letošním roce se HDP zvýší o 0,3 procenta. V říjnu přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Některé prognózy na letošní rok jsou ještě pesimističtější. Německá ekonomika je však největší v Evropě. A to znamená, že zásadně ovlivňuje celkový ekonomický vývoj EU. A ani ten není oslnivý. Minimálně výrazně zaostává za hospodářským růstem v USA a Číně.
Počet firemních insolvencí v Německu na konci loňska stoupl o 36 %
HDP Evropské unie se loni zvýšil o jedno procento, jakkoli růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce. Eurostat dnes zpřesnil svůj první odhad. Podle něj v zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů činil 0,9 procenta.
V samotném čtvrtém čtvrtletí se HDP eurozóny proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,2 procenta. V celé EU růst ve čtvrtém čtvrtletí podle zpřesněných údajů dosáhl 0,4 procenta, a byl tak stejný jako ve třetím kvartálu.
Loňský vývoj HDP v členských zemích EU a dalších vybraných státech v %
| Mezičtvrtletní. HDP | Meziroční HDP | |||||||
| Země | 1. čtvrtletí | 2. | 3. | 4. | 1. čtvrtletí | 2. | 3. | 4. |
| Eurozóna | 0,3 | 0,2 | 0,4 | 0,2 | 0,5 | 0,5 | 1,0 | 1,2 |
| EU | 0,3 | 0,3 | 0,4 | 0,4 | 0,6 | 0,8 | 1,1 | 1,4 |
| Belgie | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,2 | 0,8 | 0,9 | 1,2 | 1,1 |
| Bulharsko | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 0,9 | 2,0 | 2,4 | 2,8 | 3,4 |
| Česká republika | 0,3 | 0,3 | 0,6 | 0,7 | 0,3 | 0,5 | 1,4 | 1,8 |
| Dánsko | -0,2 | 1,4 | 1,3 | 1,6 | 2,4 | 4,0 | 3,8 | 4,1 |
| Estonsko | 0,0 | 0,2 | 0,2 | 0,7 | -1,0 | -0,7 | -0,2 | 1,1 |
| Finsko | 0,4 | 0,2 | 0,5 | -0,2 | -1,6 | -1,2 | 0,9 | 1,2 |
| Francie | 0,1 | 0,3 | 0,4 | -0,1 | 1,4 | 1,0 | 1,2 | 0,6 |
| Chorvatsko | 0,6 | 1,2 | 0,4 | 1,4 | 4,3 | 3,2 | 4,2 | 3,6 |
| Irsko | 1,6 | -0,4 | 4,1 | 3,6 | -3,8 | -3,1 | 3,0 | 9,2 |
| Itálie | 0,3 | 0,1 | 0,0 | 0,1 | 0,3 | 0,6 | 0,6 | 0,6 |
| Kypr | 1,7 | 0,0 | 0,9 | 0,3 | 3,8 | 3,4 | 3,6 | 2,9 |
| Litva | 1,3 | 0,4 | 1,1 | 0,8 | 2,8 | 1,6 | 2,6 | 3,7 |
| Lotyšsko | -0,2 | 0,0 | -0,2 | 0,0 | -0,3 | 0,0 | -0,9 | -0,4 |
| Lucembursko | 0,3 | 0,6 | 0,2 | : | -0,7 | -0,1 | 1,2 | : |
| Maďarsko | 0,5 | -0,2 | -0,6 | 0,5 | 1,6 | 1,2 | -0,7 | 0,1 |
| Malta | 1,3 | 2,8 | -0,6 | -0,7 | 8,4 | 8,0 | 5,0 | 2,8 |
| Německo | 0,2 | -0,3 | 0,1 | -0,2 | -0,1 | -0,2 | -0,3 | -0,2 |
| Nizozemsko | -0,3 | 1,1 | 0,8 | 0,4 | -0,6 | 0,8 | 1,7 | 1,8 |
| Polsko | 0,8 | 1,4 | 0,1 | 1,3 | 1,7 | 3,8 | 2,0 | 3,7 |
| Portugalsko | 0,6 | 0,4 | 0,2 | 1,5 | 1,4 | 1,5 | 1,9 | 2,8 |
| Rakousko | -0,1 | -0,4 | -0,3 | -0,4 | -1,8 | -1,8 | -1,3 | -1,2 |
| Rumunsko | -0,3 | 0,1 | 0,1 | 0,8 | 2,0 | 0,8 | -0,1 | 0,7 |
| Řecko | 0,1 | 1,2 | 0,4 | 0,9 | 2,1 | 2,1 | 2,3 | 2,6 |
| Slovensko | 0,7 | 0,3 | 0,3 | 0,5 | 2,7 | 2,0 | 1,7 | 1,7 |
| Slovinsko | 0,0 | 0,1 | 0,4 | 0,6 | 2,0 | 0,9 | 1,3 | 1,1 |
| Španělsko | 1,0 | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 2,7 | 3,3 | 3,5 | 3,5 |
| Švédsko | 0,7 | 0,2 | 0,6 | 0,8 | 0,1 | 0,4 | 0,9 | 2,4 |
… |
||||||||
| Island | 1,7 | 1,7 | -2,8 | 1,5 | 0,8 | -0,1 | -0,5 | 2,1 |
| Švýcarsko | 0,4 | 0,5 | 0,4 | 0,2 | 0,6 | 1,3 | 1,6 | 1,6 |
| Norsko | 0,3 | 1,8 | -1,6 | -0,6 | 1,3 | 4,1 | 3,2 | -0,2 |
| Spojené státy | 0,4 | 0,7 | 0,8 | 0,6 | 2,9 | 3,0 | 2,7 | 2,5 |
[Zdroj: Eurostat]
Mezinárodní měnový fond [MMF] v lednu ve svém výhledu světové ekonomiky předpověděl, že letos se HDP eurozóny zvýší o jedno procento. Na příští rok počítá se zrychlením tempa růstu na 1,4 procenta. V Česku se HDP ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,7 procenta. Růst tak mírně zrychlil z 0,6 procenta ve třetím čtvrtletí.
–ČTK/RED–
Tak tamní vedoucí politická garnitura může pozvat neomylnou Uršulu na trachtaci a svorně za zpěvu písně-„Tak už máme, co jsme chtěli“ dožrat zbytky z kdysi bohaté hostiny.A pak že aktivismus neškodí.