Vyměřenou daň z nemovitosti pod 50 korun za nemovité věci nacházející se v jednom kraji finanční úřad odpouští. Jinak to ale funguje u spoluvlastnictví nemovitých věcí, kdy musí vlastník za svůj podíl zaplatit minimálně 90 korun.
Splatnost daně z nemovitých věcí, případně její první splátka při výměře nad pět tisíc korun, pro letošek připadá na 2. června. A někteří majitelé nemovitostí se podivují nad tím, že i když jim daň vychází například na 40 korun, od finanční správy obdrželi předpis platby na 90 korun. Jiným naopak úřad daň sice vyměřil, ale platit ji nemusí, protože je nižší než 50 korun. Pravidla pro stanovení limitů daně z nemovitosti pro FinTag.cz za Finanční správu ČR [FS ČR] vyjasňuje vedoucí jejího tiskového oddělení Patrik Madle.
„Obecně platí, že daň se sice stanoví, ale nepředepíše, tedy poplatník ji nehradí, pokud její celková výše v rámci jednoho finančního úřadu činí méně než 50 korun,“ říká Patrik Madle.
Stanovený 50korunový limit pro odpuštění daně platí pro nemovitosti v jednom kraji. Pokud má daná osoba, poplatník, nemovité věci ve více krajích, posuzuje úřad toto pravidlo za každý kraj zvlášť.
„Většina daňových zákonů obsahuje hranici takzvaného daněprostého minima. To značí, že poplatník částky daně stanovené pod touto hranicí neplatí,“ vysvětluje důvody Patrik Madle.
A právě u daně z nemovitých věcí činí tato hranice zmiňovaných 50 korun. To znamená, pokud finanční úřad stanoví pro majitele nemovitostí v jednom kraji daň například ve výši 45 korun, pak ji platit nebude. Přičemž od ledna 2024 činí toto takzvaně daněprosté minimum 50 korun. Do té doby bylo zákonem stanoveno na 30 korun.
Spoluvlastnické podíly uplatňují minimální daň 90 Kč
Poněkud jinak fungují pravidla pro stanovení daně u nemovitostí držených více vlastníky, tedy u spoluvlastnictví. Tam naopak spoluvlastník podílu, například lesa či louky, musí zaplatit na dani z nemovitosti ročně minimálně 90 korun. To i v případě, že za jeho podíl vychází podle místního koeficientu daň nižší.
„V případě, že poplatník přiznává daň z nemovité věci ve spoluvlastnictví jen ze svého spoluvlastnického podílu a zároveň jeho celková daň z pozemků nebo celková daň ze staveb a jednotek činí méně než 90 korun, vzniká mu povinnost uhradit celkovou daň z pozemků nebo celkovou daň ze staveb a jednotek v minimální výši 90 korun,“ potvrzuje pro FinTag.cz Patrik Madle.
Na dani z nemovitosti stát loni vybral rekordních 23 mld. Kč! Už rozesílá předpisy pro letošek
Zároveň zdůrazňuje, že je třeba rozlišit, zda poplatník přiznává celou nemovitou věc, tedy i za ostatní spoluvlastníky. Anebo pouze svůj spoluvlastnický podíl. Pokud totiž přizná, a tedy v daňovém přiznání k dani z nemovitosti uvede, celou nemovitost, to je i za ostatní spoluvlastníky, uplatňuje se na něj daněprosté minimum 50 korun. Jinak řečeno, pokud mu pak vyjde daň za celou přiznanou nemovitosti menší než 50 korun, neplatí ji.
„Oproti tomu v případě, že poplatník přiznává daň z nemovité věci ve spoluvlastnictví jen ze svého spoluvlastnického podílu a zároveň jeho celková daň z pozemků nebo celková daň ze staveb a jednotek činí méně než 90 korun, vzniká mu povinnost uhradit celkovou daň z pozemků nebo celkovou daň ze staveb a jednotek v minimální výši 90 korun,“ říká dále.
Daň z nemovitosti a její minimální výše
A zatímco daněprosté minimum vzrostlo od 1. 1. 2024 z 30 korun na 50 korun, tak minimální daň vybíraná za spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech se od stejného data zvýšila z 50 korun na 90 korun.
Také ale platí, že tento 90korunový limit u daně z nemovitých věcí se nepoužije v případě, že daný spoluvlastník drží ve vlastnictví i jiné stavby, pozemky či jednotky a celková daň za ně v daném kraji přesáhne 90 korun, upozorňuje Madle.
Rokytnice zavede vyšší daň na nemovitosti bez trvale hlášených osob
Pro příklad uveďme, že poplatník přiznává pozemek za svůj spoluvlastnický podíl, u kterého činí daň 25 korun. A zároveň i pozemek s vyměřenou daní ve výši 1 00 korun. Pak na dani z nemovitosti odvede úřadu celkem 1 025 korun.
Správa podílového vlastnictví je pro úřady náročná
Nastavení 90korunového minimálního limitu pro daň za nemovité věci přiznávané jako spoluvlastnický podíl vysvětluje Finanční správa ČR tím, že s vedením spoluvlastnických podílů je více práce. A chce tím spoluvlastníky nemovitostí i motivovat, aby za nemovitou věc vlastněnou více vlastníky platil daň společný zástupce. Nikoliv každý podílník samostatně. A jsou tu i další důvody.
„Toto opatření má zároveň zamezit účelovému snižování daně v případě nemovitých věcí ve spoluvlastnictví,“ jmenuje další důvod stanovení zákonného limitu daně z nemovitosti u spoluvlastnictví Patrik Madle.
Příkladem by mohlo jít o situace, kdyby celková daň za pozemek ve spoluvlastnictví dvou osob činila 80 korun a každý ze spoluvlastníků by si přiznal svůj spoluvlastnický podíl na pozemku ve výši 40 korun a neuplatnila se minimální daň 90 korun. A tak by došlo k tomu, že by ani jeden ze spoluvlastníků neplatil daň. U každého z nich by totiž vyšla na méně než 50 korun a došlo by k jejímu odpuštění, respektive uplatnění daněprostého minima.
„Zákonodárce ovšem respektuje, že placením daně za spoluvlastnické podíly si často spoluvlastníci řeší složité vzájemné vztahy. Proto je třeba tuto možnost v zákoně připustit,“ dodává mluvčí Finanční správy ČR.
Veronika Táchová
