„Jestli chcete zlepšit české školství, vytiskněte všechno z počítače a dejte to na papír,“ doporučuje neurolog Martin Jan Stránský. Nejenže se tím až o třetinu zvýší znalosti dětí, ale hlavně budou spokojenější, a tím i mnohem zdravější.
V průměru dnes podle něj stráví děti 4 až 4,5 hodiny každý den na mobilním telefonu. V 99 procentech na něm hrají hry, užívají sociální sítě a odesílají zprávy.
„Tedy je používají pro aktivitu, která nepodporuje tvorbu spojů v mozku,“ uvedl na sněmovním semináři [6.5.] s názvem Problémové užívání digitálních médií a digitální závislosti doktor Stránský.
Ten se profesně zaměřuje na negativní účinky moderních technologií na mozek a společnost obecně. Když v mozku podle něj nedochází ke zmiňovaným spojům, pak se v něm ani nic neděje, nic se neučí. A to je špatně. S touto neaktivitou úzce souvisí nárůst psychiatrických nemocí u mládeže, ale nejen u ní.
„Svět dneska není šťastný,“ říká Stránský s tím, že více lidí si vezme vlastní život, než jich zemře ve všech válkách, vraždách a teroristických činech dohromady.
A na vině je i digitální svět v čele s mobilními telefony. Především ty podle doktora Stránského narušují dialogy mezi dětmi i dospělými a mimo jiné významně zhoršují i učení dětí ve škole.
Odvolává se na výsledky standardizovaných testů ve vyspělých zemích a tvrzení OECD. Podle nich ve všech vyspělých zemích s výjimkou skandinávských států strmě upadá úroveň gramotnosti.
„Za to může přímo, ne nepřímo, ponoření do digitálního světa,“ tvrdí doktor Stránský.
Ve Skandinávii se u dětí ve školách vrátili k papíru
Vysvětluje, že to, jak se mozek učí, je z pohledu zdraví důležitější než to, co se mozek učí. A když se mozek učí a přemýšlí skrze porovnávání a provokaci, pak je to pro něj lepší. Zmiňuje jednoduchý test, který ukázal na to, že děti učící se z papíru, knihy, tištěného materiálu, mají o 30 procent lepší výsledky než ty, které se učí z digitálního zařízení. Například tabletu nebo projekce na obrazovce.
„Jestli chcete zlepšit české školství, vytisknete všechno z počítače a dejte to na papír,“ doporučuje doktor Stránský, jak zvrátit trend ubývajících znalostí nejen u českých dětí.
„To není názor, to je fakt, má to své neurologické důvody,“ uvedl.
Dopady užívání mobilních telefonů na děti a mládež jsou dnes podle něj obrovské. Třeba jen třetinu ze společného času spolu děti komunikují tváří v tvář, reálně. Zbytek připadá na digitální komunikaci, především skrze sociální sítě, upozorňuje lékař.
Mobilní telefony a jim podobná zařízení narušují skutečnou komunikaci mezi dětmi i dospělými, zhoršují u nich studijní výsledky, a to i když jsou zrovna vypnuté. A platí, že čím dříve dají rodiče dítěti telefon, tím více hrozí, že se u něj rozvine psychické onemocnění jako deprese a úzkosti. Studie ukazují, že pokud ho dítě dostane v 6-8 letech, riziko nemoci je u něj zhruba 60procentní. Pokud až v 18 letech, pak se riziko rozvinutí deprese sníží zhruba na 40 procent, uvádí odborná práce otištěná v časopise The Lancet.
Je čas opustit mobilní telefony, vědí na západě
Některé země, převážně ty vyspělé, už si podle doktora Stránského škodlivé dopady mobilních telefonů na zdraví dětí uvědomují. V některých z nich úřady zakázaly mobilní telefony u dětí ve školách. Zatím k takové regulaci přistoupilo asi osmdesát zemí. Česká republika mezi ně nepatří.
Philip Morris investuje do výroby nikotinových sáčků. Užívají je i děti
Mobilní telefony ani tablety při výuce nepoužívají například děti ve Švédsku, kde už se nějaký čas učí výhradně z tištěných materiálů. Tedy klasických učebnic a sešitů a od skutečné učitelky, nikoli pomocí umělé inteligence.
„A dobře vědí, proč to dělají,“ podotkl doktor Stránský a připomněl slabší výsledky dětí učících se z elektronických zařízeních oproti dětem, které ve výuce používají tištěné učebnice.
Zákaz používání sociálních sítí, mobilních telefonů a jim podobných zařízení dnes platí i v mnoha státech USA. V některých nahlížejí na sociální sítě podobně jako nyní u nás na tabák nebo cigarety. Uplatňují varování, že používání sociálních sítí u osob mladších 18 let může škodit zdraví. A zákaz používání telefonů a sociálních sítí ve školách platí třeba i v Irsku a Austrálii.
V této souvislosti si doktor Stránský pokládá otázku, zda někdo dokázal či potvrdil, že digitalizace ve školství zlepšuje výsledky žáků. A sám si odpovídá, že to dosud nikdo nedoložil, nepotvrdil.
Naopak je podle něj dokázáno, že omezením jejího užívání se zlepšují výsledky dětí, ubývá u nich úzkostí, depresí a šikany. Na druhé straně u nich přibývá fyzického pohybu.
„Co se stane, když je zakážeme? […] Všechno se zlepší,“ tvrdí doktor Stránský s tím, že digitální technologie není neutrální nástroj.
My nejsme nad přírodou, ale její součástí, zdůrazňuje.
„Otázka není, jestli počítač bude umět myslet jako člověk, ale jestli člověk bude umět myslet jinak než počítač,“ uzavřel.
Veronika Táchová
No, zkusím to uvidíme….Už dříve jsem to chtěla omezit u dcery.Jdu schovat tablet:)
„Zakažte jim mobil“… No, moc pěkné. Ale pokrytectví.
Kdo je to naučil? Když od malička dítě vidí svoje rodiče, jak permanentně ťukají do telefonu, tak jim to zcela logicky přijde jako běžná součást života. Nejdříve by si mobily měli zakázat doma v rodině ti dospělí. Jasně, že do toho později vstupuje i snaha o vyrovnání se spolužákům, ale ten primární impuls je doma.
A jen na okraj, ani já, ani žena nemáme chytrý telefon, jen tlačítkové. Děti chytré telefony mají, ale ani jedno nemá potřebu na něm být přilepeno celý den a doma, když jsme spolu, je u sebe nemají.
Přesně jak to zde napsal Adam! Klasický příklad záměny kauzality a korelace. Kauzálnost (příčinná souvislost) znamená, že jeden jev vyplývá z druhého. Například vesmír má vlastnost, že je kauzální. Proto znalost tohoto faktu znamená, že vím, že nelze sestrojit stroj času. Tedy se například vrátit do minulosti a zabít své rodiče, protože pak bych nebyl a proto se ani nemohl do minulosti vrátit. Jako rodiče můžeme tedy být klidní.
Korelace (soulad) naproti tomu znamená, jak moc spolu dva jevy souvisí. Když je korelace vysoká, jevy spolu souvisí velmi úzce. Ovšem příčina vzniku každého z obou jevů může být jiná (ale nemusí). Míra korelace tedy nic neříká o příčině vzniku každého z jevů. O tom míra korelace (souladu) žádnou informaci neposkytuje. Proto když navrhuji jakékoliv řešení, nemohu toto zaměňovat. Musím v tom mít zcela jasno.
Jsem bytostně přesvědčen, že zakazování je přesně tentýž způsob uvažování (záměny příčiny a následků), který vedl ke vzniku GD. Ekonomická činnost vede k poškozování životního prostředí (to je nezpochybnitelné), tak ji zničíme a zachráníme hlavně sebe = nesmysl.
Nové technické výdobytky jsou tu a snaha o návrat zpět (život bez nich) je předem odsouzena k neúspěchu. Co je pryč, je pryč. S tím je třeba se smířit. Svět se vyvíjí a my s ním. Jenže svět, tím myslím rodiče, se nevyvíjí. Neakceptují a nereagují na novinky tak, jak by správně měli. A aby se podle toho také chovali a jednali. I já vidím běžné situace. Matka vede dítě ze školy a to je plné emocí se s matkou podělit o vše, co ve škole zažilo. S matkou cloumá, aby si vynutilo její pozornost tak, že ta „šněruje“ chodník jak opilec cestou z hospody, ale bez úspěchu. Matka má mysl zcela uhranutou mobilem a snahu dítěte „o souznění duší“ zcela ingoruje. Nebo. Matka veze dítě v kočárku a místo rozvíjení jeho inteligence slovy:“Podívej, ptáček, slyšíš, jak zpívá? A podívej, tam jede auto, dělá brum brum.“ Místo toho v obou rukou drží mobil a kočárec ku předu postrkuje div ne nohou.
A to nemluvím o tom, že se zhusta oba rodiče vrhnou do víru práce a jejich dítě do tří let věku, který je nejdůležitější pro vytvoření základu jeho budoucí inteligence, svěří cizí osobě, která se opět soustřeďuje na mobil a stará se tak maximálně jen o to, aby si neublížilo. Nic víc. A korunu tomu ještě chtějí nasadit neumětelové politici, kteří dělají vše proto, aby ženy s dětmi po jejich narození byly doma co nejméně.
Bohužel nestačí se na to jen z vnějšku podívat a bez znalosti toho, co je kauzalita a co je korelace, dětem techniku zakázat a pak dokládat, jak se věc lepší. Je to pak to stejné řešení, jako když na smrt nemocnému píchnete léky tlumící projevy nemoci. Také dojde k jistému zlepšení. Stejně jako ten GD. Na samém počátku také povede ke zlepšení životního prostředí.
Jediné správné řešení je to, když jako rodič novou ralitu akceptuji a vytvořím si pro ni patřičný rámec. Hlavně rámec pro sebe a dítě pak přibalím k tomu. Přesně jako Adam.