Německá ekonomika se od války na Ukrajině buď propadá, nebo roste jen mírně. A k drahým energiím se přidávají další potíže. Jde o pomalé reformy, posilující ultrapravici, propad obchodu s USA, ale i úspěšný vpád čínských firem do Evropy.
O tom všem, ale třeba i o potýkání se Německa s Evropskou komisí či o pozici německých firem na Ukrajině a v Rusku, hovoří v podcastu FinTag velvyslanecký rada a vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl. A i když je situace v Německu vážná, jak vyplývá z ekonomických výsledků, stále podle něj není beznadějná.
„Chtěl bych říci, že navzdory všem těm špatným zprávám o německé ekonomice je v Německu stále mnoho odvětví, která se rychle rozvíjí technologicky, obratově, z hlediska exportu, zakázek. To se mnohdy opomíjí,“ říká v podcastu FinTag.
Za příklad dává vesmírný průmysl. A dobře se daří i německému obrannému průmyslu. To jsou odvětví, která v Německu podle něj nyní rychle rostou. Nabízejí podle jeho slov i určitou kompatibilitu pro české firmy.
„Tedy je tam [v Německu] i přes všechny špatné zprávy mnoho šancí pro české firmy. A zvlášť ty, které mají nějakou technologickou přidanou hodnotu,“ říká v podcastu FinTag.
Erik Siegl nicméně i tvrdí, že Německo se potýká se strukturálními problémy v ekonomice. Potvrzuje, že země dlouhodobě těžila z levných energií, včetně jejich dovozu z Ruska, ale i otevřených trhů v USA a Číně. To je však již delší dobu minulostí.
„Dnes vidíme dennodenně, že ten starý svět skončil. A nejenom Čína, ale i mnohé další asijské země se technologicky dostávají na úroveň evropských výrobců, včetně těch německých,“ říká Erik Siegl.
Nejsme o tolik lepší, o kolik jsme dražší, tvrdí němečtí průmyslníci
Jako problém německých firem označuje jejich vysoké odvody do veřejných rozpočtů. Podle něj to dál zatěžuje růst německé ekonomiky. Ale i upozorňuje, že je mnoho německých firem, kterým se daří velice dobře. A platí to podle něj zejména pro globální firmy.
Čína v Německu
Na druhé straně v Německu mnoho převážně malých a středních firem nebojuje jenom s vysokými cenami energií, mnohdy zastaralou veřejnou správou, ale také s čínskou konkurencí. To navíc za situace, kdy podobně jako v Česku obchodní deficit Německa s Čínou roste velmi rychle.
„Mnoho čínských importů jsou i subdodávky pro německý trh, ale tendence je jednoznačná. Čína obsazuje ty segmenty hi-tech, ve strojírenství, v chemickém nebo i automobilovém průmyslu. […] Tento fakt je nepopiratelný a v Německu to všichni vnímají,“ vysvětluje.
Německo podle něj i nadále zůstává otevřeno čínským investicím zejména v těch oblastech, kde je Čína technologicky vyspělá a na špičce oboru: „Slibuje si od toho technologický transfer, zaměstnanost. To znamená, že to není žádné tabu, spíše naopak,“ uvádí.
V tomto ohledu zdůrazňuje, že mnoho velkých německých firem je aktivních na čínském trhu. A tyto firmy nechtějí mít narušené vztahy s Čínou. Chtějí je mít otevřené kvůli obchodu. Avšak pak jsou tu německé firmy, které v Číně nepodnikají, a jsou pod silným tlakem čínské konkurence na domácím či evropském trhu. A opět jde zejména o malé a střední firmy.
„A ty se mohou cítit ohrožené. […] Proto tlačí na německou vládu, aby v rámci EU proti čínské konkurenci zasáhla. Tedy ten obrázek je velice pestrý,“ vysvětluje.
Politické poměry v Německu
Erik Siegl se vyjadřuje v podcastu FinTag z ekonomického pohledu i k politickým poměrům v Německu. Říká, že o každé změně se vede v zemi dlouhá až zdlouhavá diskuze, ostatně jako v jiných evropských zemích. Nicméně situaci u našich západních sousedů komplikuje to, že jde o federální zemi. Mnoho z legislativních změn, které nakonec projdou německým Spolkovým sněmem, dolní komorou tamějšího parlamentu, se zadrhne na tom, že neprojdou, anebo projdou, ale s výraznými úpravami Spolkovou radou, to je horní komorou parlamentu.
„A tam jsou zastoupeny spolkové země, které mají často vlastní a často na spolkové vládě nezávislé zájmy, finanční nebo ekonomické,“ uvádí Siegl s tím, že takto nastavený systém je efektivní v době stability. Vše se ale prodlužuje v době současných překotných změn ve světě, na které musí Německo reagovat rychle.
Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku
Vyjadřuje se i k posilující pravicově orientované německé straně AfD. Tvrdí, že i když se nedaří v Německu příliš prosazovat reformy, tak současná vláda CDU/CSU a SPD Friedricha Merze [CDU] si je vědoma toho, že musí uspět. A to ve smyslu jejího udržení, neopakování předčasných voleb, ale i prosazení klíčových reforem.
„Ze strany podnikatelů a komor zaznívají obavy z možného nástupu AfD. A to zejména proto, že tato strana se ostře vymezuje proti migraci. Německo ale napříč sektory potřebuje pracovníky ze zahraničí,“ vysvětluje.
AfD v Německu dál posiluje. Teď je na zhruba 25 % jako vládní CDU/CSU
Vymezování AfD proti migraci podle něj ohrožuje i velké investice v zemi, které jsou spojeny s příchodem zahraničních pracovníků, jsou multinacionální.
„Nechci říci, že všichni lidé v AfD mají nějaké ´hnědé´ myšlení, ale je prokázáno, a potvrzují to i konkrétní výroky a ostatně i Spolkový německý úřad na ochranu ústavy to tak kvalifikoval, že některé ty organizace AfD na zemské úrovni jsou pravicově extrémistické,“ říká.
Na otázku FinTag popisuje i to, co v Německu AfD prosazuje v ekonomické oblasti. Podle něj hlavním rysem i této politiky je vymezování se „proti tomu, co je“. Také říká, že mnoho z toho, co strana prosazuje, jde přímo proti ekonomickým zájmům České republiky.
—
A tvrdí, že z pohledu německých podnikatelů je u AfD problém zejména v jejím vymezování se proti Evropské unii. To znamená prohlubování spolupráce a vzájemného obchodu. A to už kvůli tomu, že sílící konkurence Německo vytlačuje z čínského trhu a přidávají se rovněž celní bariéry na americkém trhu.
„I proto je ten evropský trh pro Německo dnes důležitější, než kdy býval,“ vysvětluje Siegl.
Německo a Evropská unie
Předmětem rozhovoru je i vztah Německa k Evropské komisi a obecně fungování Evropské unie. Erik Siegl zmiňuje tlak německého automobilového průmyslu na rozvolnění regulací. Což podle něj platí i pro chemický průmysl, který je v Německu spolu se strojírenstvím dalším klíčovým sektorem. Také ale dodává, že v Německu i nadále jednoznačně převládá názor, že Evropská unie jako celek je jednoznačným přínosem. A to zvlášť v době, kdy posiluje Čína a USA. A Evropa jim může konkurovat jenom jako celek.
„V Německu existuje konsenzus, že bez té Evropské unie to prostě nejde. […] A možná bych poznamenal kriticky, že Německu často dlouho trvá, než si vytvoří svou pozici vůči politice EU,“ říká dále v podcastu FinTag.
Hildegarda Müllerová: Evropa přišla o schopnost férové debaty
Což byl podle něj problém za minulé vlády, ale platí to i dneska. Popisuje to na příkladu pozice Německa vůči Evropské komisi u změn v regulaci automobilového průmyslu.
„Její nalezení vzalo [v Německu] hodně času. Ale jakmile k tomu došlo, tak Němci v této oblasti uspěli u Evropské komise,“ vysvětluje.
Válka s Ruskem a problémy v USA
V podcastu FinTag se Erik Siegl blíže vyjadřuje i k dopadům války na Ukrajině na německou ekonomiku. Potvrzuje problém ve zdražení energií, ale opět říká, že Německo má více problémů než jen drahé energie. Podle něj jde o komplexnější problém. Navíc tvrdí, že obchod Německa s Ruskem i nadále běží. Ať už se týká zboží pod sankcemi, nebo mimo ně.
„Na druhou stranu ale dneska velice dynamicky roste německý obchod s Ukrajinou. Dnes už převyšuje obchod s Ruskem,“ říká a upřesňuje, že podle jeho názoru, i kdyby třeba i tento rok došlo k uvolnění nepřátelství s Ruskem, tak Ukrajina pro Německo může nadále, střednědobě i dlouhodobě, zůstat tím silnějším partnerem, než bylo Rusko.
V podcastu FinTag vyjmenovává i důvody. Za důležitou vazbu považuje to, že už dnes se Německo na Ukrajině uplatňuje v oborech, kde je tradičně silné. A to je energetika, tradiční i udržitelná, a obranný průmysl.
„A tam se rozvíjí velmi intenzivní spolupráce ukrajinských a německých firem,“ vysvětluje s tím, že to platí hlavně v případě zbrojařů.
Oblastí, kde Německo naopak ztrácí, je vývoz do Spojených států, a to z důvodu celních bariér. I tady se podle něj situace ale stabilizovala. Zatímco loni v Německu panovala ve vztahu k USA velká nejistota, která se projevila výrazným poklesem německých firem v USA, nyní je situace docela jiná. Investice na americkém trhu potvrzují jak německé automobilky, tak německé farmaceutické firmy. Také ale upozorňuje, že to hodně souvisí s vybranými odvětvími a kvalitou daných firem. To proto, že ne každá německá firma na americkém trhu uspěje. Více informací v podcastu FinTag!!!
Daniel Tácha
—
Mgr. Erik Siegl, Ph.D. působí jako velvyslanecký rada a vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví České republiky v Berlíně [ZÚ Berlín]. Do funkce na zastupitelském úřadě v Německu nastoupil v září 2024. Z titulu své funkce [Economic and Tech Counsellor] zaštiťuje ekonomickou a vědeckou diplomacii, podporuje české firmy na německém trhu a koordinuje exportní a technologické mise. Obchodně-ekonomický úsek v Berlíně pod jeho vedením metodicky řídí další české ekonomické diplomaty v Mnichově a Düsseldorfu a přímo věcně spadá pod tyto spolkové země.
Ve své diplomatické roli v Německu se zaměřuje na ekonomickou diplomacii, obchodní vztahy mezi Českem a Německem, automobilový průmysl a oblast vědy, výzkumu a inovací. Před svým působením v diplomatických službách v Německu pracoval mimo jiné jako vedoucí zahraničních projektů v humanitárním a rozvojovém sektoru. Například se věnoval projektům na Ukrajině.
Erik Siegl vystudoval historii a získal doktorát na Ústavu Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zaměřením na moderní dějiny. Je autorem nebo spoluautorem odborných i populárně-naučných textů z této oblasti.
….se přidávají další potíže. Jde o pomalé reformy, posilující ultrapravici, propad obchodu s USA, ale i úspěšný vpád čínských firem do Evropy…….
Takže zůstaňme u obecného a rozbeberne to.
– Pomalé reformy. Stav (bez reforem) byl v Německu i dříve a i tak prosperovalo vcelku dobře i když ne ideálně. Z toho vyplývá, že jejich absence nebude tím hlavním, co problémy způsobuje.
– Ultrapravice. Neposiluje sama od sebe, ale je to důsledek stávající politiky. A ta se, jak vidno, měnit moc nechce. A pak, není migrant jako migrant. Nehledě na to, že je otázkou, zda práce časem bude „tolik“, že se o ni bude zápasit i mezi rodilými Němci.
– Vpád čínských firem. Nikdo sem nevpadával, na to nemají ani ekonomickou moc, ani technickou převahu. Byly sem naopak opakovaně zvány, bylo jim v tom ochotným a bezplatným předáváním know-how a iniciativním umetáním cestičky mohutně napomáháno. Byly by hloupé, kdyby toho nevyužily. Vstoupit do otevřených dveří s lokaji po obou stranách futer ohnutými do pravého úhlu. Zajisté máte v paměti, jak se za covidu pan Hamáček před čínským letadlem přivážejícím hadry před ústa klaněl tak, až se čelem málem bacil o přístávající dráhu, že ano?
Takže jediná skutečnost, která je slovu problém hodna, a i ta padá zcela na hlavu EU, je pokles obchodu s USA. Pokud by však v EU vládli Politici a ne zelení komouši, věděli by už i s ohledem na Trumpovo první volební období, že USA nebudou EU dělat dylinu do nekonečna. Naznačoval to tehdy dost drsně. Jenže když zelený komouš došel k závěru, že když mu dal Bůh úřad, že mu dal také i rozum, jak se trefně říká, tak to dnes do vážného problému už skutečně vykrystalizovalo.
Military vláda CDU/CSU a SPD Friedricha Merze [CDU] by se p r á v ě udržet neměla. To už spíše AfD. Firmy si tam také stěžují na odministrativní náročnost. A zapomíná se na hrozící vznik chalífátu v Germánii.
Merz už dlouho nevydrží – prdelka mu cvaká jako relátko, když vidí osud Starmera. Už by měl pomýšlet na psaní pamětí, které nikdo nebude číst.
„Investice na americkém trhu potvrzují jak německé automobilky, tak německé farmaceutické firmy.“ A to je chyba, když je jisté, že dolarová krize přijde a stát tam s občanskou válkou klekne a bude přetransformován. Někdo tedy sice jedná lokálně, ale nemyslí globálně.
Že roste obchod s Ukrajinou ? Ano, ale jak to bude s německým obchodem po vítězství Ruska ?
„V Německu i nadále jednoznačně převládá názor, že Evropská unie jako celek je jednoznačným přínosem.“ Ano, ale jak dlouho EU vydrží ? Zase to globální myšlení absentuje. AfD možná pak ve spolupráci s britským Nigelem Farage to EU brzy vytmaví. Pochybnosti o užitečnosti nereformovatelné EU rostou ve vládě pana Babiše a myslím i na Slovensku, možná v Bulharsku. Nenastoupí dvourychlostní EU ? Existuje tu dlouho konkurenční výhodná organizace EFTA. Mercosur evropské státy spíše poškozuje.